Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 18.06.2019 07:36
    Sudetští Němci už dávno nehajluji. Komunisté nevěří a nenávidí.

    Read more...

     
  • 18.06.2019 07:33
    Zatvrzelost, umanutost, strach, obava, autokritika, nikoho ...

    Read more...

     
  • 17.06.2019 08:29
    Tibet je zásobárnou vody pro Čínu, která má obavu, aby ji ...

    Read more...

     
  • 17.06.2019 08:23
    Cena vody bude raketově stoupat, pokud s ní hospodaříme ...

    Read more...

     
  • 16.06.2019 21:42
    Asi by bylo lépe napsat. "Paní Věro pochopte nás". Ty hlasy ...

    Read more...

     
  • 14.06.2019 10:57
    Některé východní národy zatloukají, zatloukají a zapírají ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

LN KO Predsevzeti 030119Nejsem jasnozřivec. Ale riziko se zvětšuje. Kdo trochu přemýšlí, tak to musí vidět. Divná, temná energie se valí ze všech stran. Včetně takzvaných normálních stran, jako je ODS. Viz její poslední komunální kampaň v Praze nebo v Mladé Boleslavi. Všecky možné divné podtóny proti všemu jinému než jsme my. Riziko se zvětšuje…

Komunisty jsem bytostně nesnášel odmalička. Aniž bych byl k tomu vedený. Prostě jsem se s tím narodil. A podpořil to fakt, že mě otec v osmašedesátým hodně bral v Praze do ulic. Takže jsem zažil z očí do očí tanky a ruský vojáky. Slyšel jsem střelbu. Od té doby vím, co to je slzný plyn. Pamatuji si i devětašedesátý a vymlácený Aeroflot. Ať už to byla provokace, nebo nebyla, viděli jsme to seshora z Václaváku, nebyli jsme dole. Tohle ve mně zůstalo velmi silně. Krom toho jsem nebyl úplně pitomý, takže jsem viděl, v čem žiju. Kolem roku 1995 jsem se začal zajímat o muklovskou literaturu, ze začátku hlavně o Solženicyna. Nejenom Souostroví Gulag. Načetl jsem si další materiály, Černou knihu komunismu a pak už i něco o našich muklech.

Mám kamarádku psycholožku, která studovala holokaust. Takové ty podprahové věci, jak se ta hrůza přenáší dál. Vysvětlovala mi pojem transgenerační přenos. Že pokud jsou v rodu nějaké nevyléčené rány, ať už to je z války, z totality, tak když se to nevyhojí, když to není léčené, když je to – byť v dobré víře – skryté do nějakého příšeří, tak se v rodu v dalších generacích mohou projevovat nějaké potíže.

Komunisti uvěznili zhruba čtvrt milionu lidí. Mnoho z nich až po roce 1968, kdy byly relativně nízké tresty, čímž nechci nic bagatelizovat. Kruté tresty, které byly hlavně v letech padesátých, zasáhly kolem sta tisíc lidí. Když si k tomu připočteme rodiče, snoubenky, manželky, děti, bratrance a tak dále, tak na těch 100 tisíc muklů připadá minimálně půl milionu lidí, kteří byli přímo zasažení. Potom byly zasahované ještě v dalších desetiletích jejich děti, vnuci. Další statisíce přišly o majetky, prošly internačnímy tábory. Další lidé byli vyhazovaní ze škol. Zasažení národa bylo tak plošné, že to nutně musí dodnes nějaké jizvy nechávat.

V tom máte pravdu. Mnoho lidí dnes má velké problémy. Jsou v dluhové pasti, v osobním bankrotu, mají potíže v práci, s bydlením… A často se do těch problémů nedostali vlastní vinou. Nebo třeba i svojí vinou, ale nemohli za to, že stát dopustil, aby se na nich napakovaly nejrůznější agentury, právníci či exekutoři. Znám pár takových. A když mi řeknou, že tenkrát bylo líp, tak jim odpovídám: „Sám za sebe máš pravdu, tobě bylo líp. Ale to neznamená, že doba celkově byla lepší.“ Přibývá také lidí, kteří říkají: „To už je dávno, máme dneska jiné problémy, neřešme minulost, je to zbytečný.“ Nicméně titíž lidé se dovolávají toho, že bylo líp. Takže sami sobě odporují. Když se k tomu nechtějí vracet, tak ať mi neříkají, že bylo líp. Mě to potom nezajímá. Já patřím k těm, kteří si myslí, že se vracet máme. A mám jasné důvody proč.

Není možné říct, že není třeba řešit minulost. Jde o proporce. Takže minulostí se zabývat, vracet se k ní, ale zároveň ne bojovně, neotravovat. Vždycky je dobré vědět, kde byly problémy a proč ty problémy byly. Kdyby se něco podobného náhodou blížilo znova, abychom se toho vyvarovali. I když to nebude úplně přesně to samé. Ale rozpoznáme to už v prvních náznacích. Ale návrat je potřeba i z dalšího důvodu. Aby se nezapomnělo. I kdyby nehrozil dvacet let žádný -ismus, jako že dneska už hrozí, i kdyby jsme měli dalších padesát let žit v klidu, bez problémů ekonomických, ekologických, nebo bezpečnostních, tak proč by se proboha nemělo vědět, jak to bylo v minulosti? To patří ke každému kulturnímu národu.

Pravda ale je, že nenávist a jiní běsové začínají vystrkovat růžky. Když si vezmu, jak probíhaly internetové diskuse před deseti lety, co říkali politici… Byl sice Zeman, ale ještě se to dalo občas poslouchat. To zhrubnutí politiky i diskuzí mezi lidmi je naprosto evidentní. To ještě neznamená, že to musí vyústit v průšvih. Ale je to roztok, který se neustále zahušťuje a zahušťuje. A v jednom okamžiku už voda další prášek nepřijme, roztok už je nasycený. Snadno může dojít k nějakému otřesu – dlouhotrvající sucho, záplavy, propad ekonomiky. Společnost, která je klidná a k tomu silná, bez vnitřních pnutí a negativních energií, průšvih ustojí. Ale u nás, kdyby průšvih nastal, tak vzhledem k velkým negativním pnutím mezi politiky, mezi lidmi, by ten propad mohl být daleko hlubší.

A pak by mohlo dojít k výbuchu. Jako v Německu poté, co nastoupil Hitler. Jakmile se dostal k moci, tak se začal chovat jako pán. Došlo na popravy, došlo na střílení lidí, na mučení lidí. Naprosto mimosoudní systém. Znám některé voliče Tomia Okamury. Byl jsem svědkem běsnění, když mi jeden vyprávěl: „Okamura, ten je tak úžasný!“ Ty oči navrch hlavy. Zuřivé, svítící oči. Tyto typy lidí, kdyby dostaly možnost, tak se vrátíme zpátky do roku 1950, případně do Německa 1934. A tito konkrétní lidé budou likvidovat vás, mě.

Neříkám, že fyzicky. Stejně tak neříkám, že se blíží nějaký propad. Nejsem jasnozřivec. Ale riziko se zvětšuje. Kdo trochu přemýšlí, tak to musí vidět. Divná, temná energie se valí ze všech stran. Včetně takzvaných normálních stran, jako je ODS. Viz její poslední komunální kampaň v Praze nebo v Mladé Boleslavi. Všecky možné divné podtóny proti všemu jinému než jsme my. Riziko se zvětšuje. Ale zatím to snad ještě není v kritické úrovni.

https://hlidacipes.org/temna-energie-se-opet-vali-ze-vsech-stran-varuje-autor-knih-o-rodinach-muklu/

* * *

Karel Pecka, český Solženicin, spisovatel bez kompromisů – takových skvělých lidí je nám dnes třeba!

17. Listopad 2018 a hořkost na začátku Adventu

 

J.Š.4.1.2019

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 2.33 (6 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)