Ruská mafie si dělá v Praze co chce a PČR je bezmocná. Toto video navazuje na článek níže.
* * *
Na začátku to vypadalo jako rusko-český spor o několik činžovních domů. Nyní se ukazuje, že jde o dokonalou ukázku fungování ruského státu. Stačí se dobře oženit a můžete beztrestně deptat desítky lidí i porušovat zákony. Toto je příběh o tom, jak jedna rodina s ochránci v Kremlu získala výnosnou funkci v České republice a jak mohou praktiky založené na příbuzenských vztazích, vládě kmotrů, oligarchů a loajalitě k vůdci expandovat až do střední Evropy.
Osamělé ženy, matky samoživitelky a důchodkyně je snadné vyděsit, vydírat, zdeptat a donutit k vystěhování. Nejspíš nejde o náhodu, že právě takto zranitelné osoby jsou až na výjimky mezi „oběťmi“, kterým se právě toto v několika pražských činžácích už léta děje. Tyto lidi spojuje ještě jedna okolnost – zrekonstruovali si byt za vlastní peníze.
* * *
O případu čtyř domů v pražském Bubenči, které Rusko v rozporu se smlouvami z dob Sovětského svazu a socialistického Československa komerčně využívá, jsme několikrát psali. Od chvíle, kdy vyšel první článek, nás oslovily desítky obyvatel těchto domů. Většinou zoufalé ženy nám vyprávěly své příběhy. Prakticky všechny nás prosily, abychom jejich jména neuváděli. Mají opravdový strach. Nejen proto, že by se mohly ocitnout na ulici, ale obávají se i fyzického útoku ze strany správce domů, představitele ruské státní firmy Goszagransobstvennosť, Alexandra Těrentěva. Muže, který má tak dobré „krytí“ z Moskvy, že ani množství stížností a kontrol mu nezabránilo v činnosti, která zřejmě překračuje nejen české, ale i ruské zákony.
Bojí se ho i matka samoživitelka, která v jednom z domů žila. „Byt byl v katastrofálním stavu. Prorezlé topení nevydrželo, voda vyplavila i sousedy v nižším podlaží. Opravy jsem musela dělat vždy za své – stálo mě to celkem čtyři tisíce eur. Pak mi najednou zvýšil nájem o 35 procent. Platila jsem, ale stejně mi vypnul elektřinu. Přitom chtěl stále víc za služby – pak už devět tisíc korun. V bytě nic nefungovalo. 28. prosince 2015 mi přikázal na hodinu se vystěhovat. S dětmi. Na ulici,“ popisuje právnička, která nechce zveřejnit své jméno.
„Zhroutila jsem se, se srdeční slabostí jsem skončila na jednotce intenzivní péče. To nebyl první případ, kdy mně, Rusce, pomohli Češi. Lékaři mi dali holter a pustili domů. Sedím v pokoji s dětmi a do bytu mi vrazí on se svým poskokem, Ukrajincem Petrem. To je jeho pravá ruka ve všech podlostech, které dělá. Začnou jako exekutoři dělat seznam věcí. Neměla jsem žádné dluhy, nic jsem neudělala, jen chtěli můj byt. Pak už jsem platila 500 eur za 50 metrů čtverečních a 10 tisíc poplatky k tomu. To taky jemu, vše platil za nás. Nakonec jsem opravdu nevydržela a uvolnila mu ho,“ dodává.
Důchodkyně z jiného ze čtyř domů zase dostala pokutu za to, že měla skříň na chodbě. Bez předchozího upozornění. Pak prý přišel další účet: dva tisíce korun za odstěhování skříně. Zaplatila. Plačky.
Pražská Letná, březen 2019. V bytě nejde plyn. Neteče ani voda v kuchyni. Nájemnice Julija Kramářová pamatuje i horší časy. Byla bez elektřiny, měla vysazené vchodové dveře. Přitom když poslala peníze za nájem a služby, vrátily se jí na účet. Jako jedna z mála souhlasí s tím, abychom uvedli její pravé jméno. Zatím tlaku ze strany pana Těrentěva, aby se vystěhovala, odolává. A věří, že se jí zastanou české úřady.
Zato bývalí podřízení Alexandra Těrentěva zveřejnit své jméno za žádnou cenu nechtějí. Bojí se jak bývalého šéfa, tak problémů s úřady: chápou, že se podíleli na šikaně a poněkud mafiánských praktikách přímo v centru české metropole. Ty, kteří v tom odmítli pokračovat, Těrentěv vyhodil. Přesto z něj mají nadále strach.
Paní v bílém mercedesu
Кdo je vlastně muž, který podle našich informací leží v žaludku i mnohým diplomatům z ruského velvyslanectví? Jak se mu povedlo v Praze vytvořit složité schéma, s jehož pomocí pronajímá desítky bytů a kasíruje nemalé sumy v hotovosti, do kterého je zapleteno několik soukromých firem, Ukrajinec Petr, realitní i turistické kanceláře? Mimo záznam nám někteří pracovníci ruské ambasády řekli, že překračuje všechny hranice. Že tohle je příliš. Krást a podvádět, to by snad ještě prošlo. Ale když u toho děláte příliš randálu, tak vám to ani na ruském území nebude nikdo trpět. S podivem je, že to tolerují české úřady. Kdo nad Alexandrem Těrentěvem drží ochrannou ruku? A proč je v případu hlavní osobou vlastně nikoliv on, ale jeho žena Anna, kterou málokdo spatřil, ale všichni o ní mluví jako o „tajemné řidičce bílého mercedesu s moskevskou SPZ“? Těrentěv s novináři nemluví. Nás i našeho kolegu Timura Olevského z televizního kanálu Current Time odkázal na „oficiální místa“. Do telefonu pronesl pouze dvě věty – nejsem zmocněn s vámi mluvit, zavolejte na velvyslanectví. Neodpověděl nám tedy ani na dotaz, jak mohl bez znalosti angličtiny projít konkurzem, který měl vládnutí cizím jazykem jako hlavní podmínku.
Zato dřív se prý před svými podřízenými nechal slyšet – a jeho bývalí spolupracovníci na to s úsměvem vzpomínají –, že „tady nikdo netuší, s kým jsem si podával ruku“. Dával najevo, že se zná i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Chlubil se? Pokud ano, tak jen trochu.
Dobře se oženit
Když se někdo praktikám pana Těrentěva protivil příliš, následoval fyzický útok. Za konflikt s Ukrajincem Oleksandrem Maklakovem, který utržil četná zranění, nebyl Těrentěv nijak postižen. Přesto to možná byla jeho osudová chyba. Díky tomuto incidentu ruští novináři našli cestičku k údajům o jeho byznysu. A nejen to. Konečně vysvětlili i záhadu, nad kterou jsme si lámali hlavy: proč tomuto mladému muži doposud procházelo i to, za co by jiné diplomaty poslali domů. Jak je možné, že léta porušoval jak české, tak ruské zákony, a nikdo nereagoval na četné stížnosti, které posílali nájemníci i vedení Koordinační rady ruských krajanů žijících v ČR? Šéf rady Alexandr Stěpanov psal dokonce do Kremlu. Zdá se, že tam Těrentěva znali. A stížnosti zametali pod kobereček.
Alexandr se totiž dobře oženil. Ještě v Rusku si vzal Annu Javnikovou a zdá se, že to byla ona, kdo mu otevřel dveře do významného úřadu a do České republiky.
Tchánův strýc
V Rusku je zaregistrovaná firma Stavební správa InvestStroj. Jako majitelé jsou zapsáni dva lidé – nám doposud neznámý Gennadij Grigorijevič Javnik a… Anna Gennadijevna Těrentěvová, manželka „našeho“ Alexandra Těrentěva, nechvalně proslulého šéfa ruské Goszagransobstvennosti v ČR.
Že tchán a manželka vlastní firmu, by nebylo nic zvláštního a ani by to nevysvětlovalo, proč Alexandr Těrentěv může v Praze rozvíjet svou pololegální činnost s pomocí divokých metod a nikdo ho ani nenapomene. Vysvětlení spočívá až v dalším zjištění: jeho tchán, Gennadij Grigorjevič Javnik, má vlivného příbuzného. Bratranec jeho otce se jmenuje Gennadij Andrejevič Javnik, je bývalým důstojníkem vojsk ministerstva vnitra a má blízko k již veřejně známé osobnosti ruské vysoké politiky – Vladimiru Kožinovi, někdejšímu šéfovi Správy záležitostí ruského prezidenta, který byl později i Putinovým poradcem pro vojensko-technické záležitosti. Tady se jeden z kruhů uzavírá: Správa záležitostí prezidenta, v jejímž čele stál Javnikův známý Kožin, řídí i Goszagransobstvennosť. Firmu, kterou Těrentěv v Česku zastupuje.
V roce 1996 Kreml zřídil za účelem ochrany svého majetku v zahraničí „Federální státní unitární správu podniku pro řízení majetku v zahraničí Správy záležitostí prezidenta„. Známější je tato federální agentura pod zkráceným názvem Goszagransobstvennosť. Je zapletena do řady skandálů s ruským majetkem v mnoha zemích. Zdá se, že neslouží jen k údržbě stávajících nemovitostí a jejich spravování, ale zabývá se i tím, jak majetek Ruska za hranicemi rozmnožovat a šikovně komerčně využívat. V případě České republiky je situace ještě horší – ruská strana na majetku vydělává v rozporu se smlouvami, díky kterým jej užívá.
To není zdaleka vše, co se o rodině Javniků ví. Podle agentury RBK hráli Javnikovi, kteří za posledních více než dvacet let založili a zase obratem zrušili desítky firem a získali miliardy na státních zakázkách, hlavní roli při financování slavného Konstantinovského paláce, což je jedna z rezidencí prezidenta Vladimira Putina. Dnes Javnikovi stojí v čele fondu „Konstantinovskij„, který vznikl už v roce 2001. Tehdy bylo jeho deklarovaným cílem obrodit bývalé carské sídlo, velkolepý Konstantinovský palác а celý komplex v Strelnu, kde je teď jedna z nejznámějších prezidentských rezidencí. To se povedlo. Asi zní logicky, že prezidentský správce Kožin stanul v čele správní rady fondu.
Skandálů spojených se jménem Javnik, tedy s dívčím příjmením ženy pražského výběrčího nájmů Těrentěva, je celá řada. Někteří jeho obchodní partneři si dokonce museli zachránit kůži útěkem z Ruska. Javnikovi však vždy vyšli z problémů bez úhony.
Posíleni o Viktorii Javnikovou, sestru Těrentěvovy manželky Anny, ovládli stavební trh Petrohradu. Dostávají nejlukrativnější zakázky. Například v roce 2011 se o Gennadiji Andrejevičovi Javnikovi psalo jako o jednom z těch, kdo se nelegálně obohatil na rekonstrukci Ermitáže. Vyšetřovatelé mu nic neprokázali. Jedna z jeho firem Intarsija investovala miliardu rublů do opravy historických památek v Petrohradu, Putinově rodném a nejoblíbenějším městě. Za dost velké peníze – převážně získané z rozpočtu – opravil Kamennoostrovské divadlo, Dům hudby a východní křídlo generálního štábu. Záhy Javnik získal do bezplatného užívání 600 hektarů v Něvském lesoparku. Firma posléze zkrachovala, ale Javnik rozhodně nedostatkem nestrádá.
Utajená delegace a pátrání po panu řediteli
Zjištění Deníku N o podnikavém příbuzném jednoho z oligarchů vzbudila obrovský rozruch v Rusku. Že si vymýšlíme, nám vzkázali z ruského ministerstva zahraničí, provládní ruské televize nazvaly naše články promyšleným útokem. Problému českého majetku, který využívá ruská stranu, byla věnována několikadenní jednání v prvním březnovém týdnu v Praze. Oficiálně sice bylo oznámené 11. zasedání mezivládní rusko-české komise, ale ve skutečnosti byli součástí delegace i lidé, kteří měli v Praze jiné poslání než upevňovat družbu mezi jednotlivými českými kraji a ruskými oblastmi.
Jednoho člena početné delegace jménem Andrej Kuzněcov čeští policisté 4. března na naše území nevpustili. Mimochodem i Kuzněcovovi, který dříve pracoval na ruské ambasádě v Praze a nyní má na ministerstvu zahraničí v Moskvě na starosti Česko a Slovensko, chodily stížnosti na Těrentěva. Jednu jeho odpověď s vlastnoručním podpisem z 1. října 2018 máme k dispozici: prý se věc šetří.
Na rozdíl od Kuzněcova do Česka minulý týden bez problémů prošla jiná skupina osob, která se pak po celou dobu svého pobytu pečlivě skrývala před novináři. Byli to lidé z Goszagransobstvennosti.
Když jsme se členů delegace, včetně ruských novinářů či diplomatů, ptali, zda je v Praze i mocný generální ředitel této organizace Sergej Suškov, nikdo nám jasně neodpověděl. Až obchodní rada ruského velvyslanectví v Praze Sergej Stupar po opakovaných dotazech Deníku N potvrdil: „Sergej Suškov byl v Praze, byl součástí delegace.“
Ruští nájemci věří v ochranu českého státu
Těrentěv je jeho přímým podřízeným. S jeho příchodem do Prahy se z domů stalo něco mezi ubytovnou, nevěstincem a hotelem. V bytech se střídají turisté, které jsme při návštěvě jednoho z objektů viděli na vlastní oči. „V mém domě byly jeden čas v přízemí moldavské a ukrajinské prostitutky. Viděli jsme, jak si tam vozí klienty,“ říká obyvatelka Irina.
„Když začala situace s Ukrajinou, dostali jsme pokyn vystěhovat Ukrajince. Pak jsme měli vystěhovat i Bělorusy, pak zase Kazachy…“ přiznal nám jeden z bývalých podřízených Těrentěva. Ten dokonce vybrané nájemníky, kteří dělali problémy a požadovali smlouvy nebo nechtěli platit v hotovosti, vynalézavým způsobem diskreditoval. „Přikázal, abychom paní Kramářové vrátili platbu za nájem, kterou zasílala na účet. Tak se z ní stala dlužnice,“ potvrzuje náš zdroj. Následovaly vysazené dveře, vypnutá elektřina.
Turistům se byty pronajímaly už před Těrentěvem. V 90. letech minulého století, v době, kdy bylo v Rusku možné všechno, vznikla turistická agentura Natalitur. Byla prvním prostředníkem, který začal české domy v ruském opatrovnictví nabízet jako skvělé ubytování v centru Evropy. Mnohé byty však bylo nutné zrekonstruovat a chudé Rusko tehdy nemělo na takový projekt peníze.
Zisky z turistů si tak šikovní úředníci dělili – za část provedly kosmetické úpravy, zbytek plynul do jejich kapes. V Moskvě, která se tehdy zmítala v chaosu a korupci, na takové drobnosti nikdo nehleděl. Naopak, vedení Goszagransobstvennosti bylo rádo, že se v Praze o sebe umějí sami postarat.
Nelze však překročit určitou nepsanou hranici – pronajímat byty nelegálním migrantům, dělníkům z východu bez pracovního povolení či prostitutkám a snažit se vystěhovat staré nájemníky, kteří do bytů vložili své peníze i naděje. I oni jsou ostatně pozůstatkem sovětského systému, řada z nich u nás zůstala po rozpadu SSSR. Nebyli natolik bohatí, aby si pořídili vlastní bydlení, a tak vzali za vděk vybydleným bytovým fondem ambasády. Mnozí dlouho netušili, že zde žijí navzdory zákonům.
Dnes se stali rukojmími svých bytů, na které nemají řádné smlouvy. Namísto potvrzení o příjmu peněz za nájem dostávají dodnes jakési účtenky, kde je rusky napsáno „gruzopolučatěl“, tedy příjemce nákladu. Úředně tedy žádní nájemci bytů neexistují. Teď jim hrozí vystěhování bez jakékoliv náhrady. Nedostanou náhradní bydlení ani peníze za uskutečněné rekonstrukce. Někteří slibují, že pokud budou muset byty opustit, zůstanou demonstrativně sedět i se svými věcmi na ulici. Věří, že je český stát ochrání před jejich domovským, ruským.
P.S.
Odemčený text aktuálního článku Petry Procházkové z DeníkuN. Pokud někdo klikne na odkaz, zobrazí se mu jméno dárce článku a text se mu odemkne po zadání vlastní e-mailové adresy.
Komentáře
Rusko je od pradávna postižené nomádsko-mongol skou leprou, která po staletí měla potřebu zabírat a rozšiřovat bez jakýchkoliv ohledů svá panství nad ostatními osadami a kmeny. Spojení prvních slovanských knížectví, kterých bylo několik stovek, začíná až pozváním a příchodem severských Rurikovců, kteří vytvořili Kyjevskou Rus. Staletí před vznikem prvního ruského státu byli Slované ovlivňováni neustálými střety s divokými stepními hordami, které neustále rozšiřovaly sféry svého vlivu a kde mělo a dodnes má hlavní slovo ústředí absolutní mocí. Za nomádů, Mongolů, carského Ruska, za bolševické revoluce, za vlády jedné strany i dnes za tak zvané řízené demokracie v Ruské federaci je absolutní moc používáns bez skrupulí, bez váhání a ohledů. Tedy chán, pádišáh, šáhinšáh, gosudar, car, ústřední výbor KSSS, president.
K.Mrzílek
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.