Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Kalendář událostí

čt pro 15 @09:30 -
OS Beroun: Šinágl versus Agentura MM
pá pro 16 @09:30 -
OS Děčín: ing. Petr Vlček

Nejnovější komentáře

  • 03.12.2022 08:39
    Je to 280 dnů. Pořád jsou videa, která mě dostanou...

    Read more...

     
  • 02.12.2022 13:09
    Může mi ten, kdo mi dal ten MÍNUS na můj výše uvedený komentář ...

    Read more...

     
  • 02.12.2022 10:03
    Zpěvačka Vondráčková bývala dříve milá holka, která hezky ...

    Read more...

     
  • 01.12.2022 08:41
    Postrach Rusů. Superpřesná zbraň "Tři sekery“ jich najednou zasáhla ...

    Read more...

     
  • 01.12.2022 07:36
    Zajímavé: čínští uživatelé hlásí, že v jedné poměrně populární ...

    Read more...

     
  • 28.11.2022 10:38
    Proč ministr zahraničí tyto opilce nevyhodí z ministerstva? Je ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

„Komunismus znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. – Bez všelijakých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.“

Karel Havlíček Borovský ve svém časopise „SLOVAN“ 26.7.1850


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

McMafie„Nebavíme se o několika gorilách ověšených zlatými řetězy, které vám seberou místo v restauraci, ale o lidech, kteří bez problémů uzavřou v centru Sofie ulici, aby se mohli v klidu a nerušeni dopravním hlukem najíst.“ - Nová politická uskupení, která sužovala korupce a boj o moc a přerozdělování majetku, proto delegovala vedení války na organizovaný zločin. A ten zanedlouho rozhodoval o ekonomice, politice i válečných operacích. Každý ambiciózní politik musel spolupracovat. Podle Glennyho jedním z nejcyničtějších projevů války v rozpadající se Jugoslávii bylo, že lidé, kteří konflikt vyvolali a udržovali, byli v soukromí přáteli a obchodními partnery. - Nové republiky ovládal kartel z členů komunistické strany, ozbrojených složek a mafie, v jehož středu byl prezident. Sankce, jimiž Západ reagoval na konflikt v Kosovu, na Balkáně oslabily státní instituce a posílily propojení organizovaného zločinu a politiky. - z liberalizace, deregulace a odstraňování hranic v rámci globalizace neměla největší užitek oficiální ekonomika, ale organizovaný zločin, který se díky novému prostředí šířil po celém světě.

* * *

Prolínání organizovaného zločinu a politiky v postkomunistických zemích na Balkáně podpořil i Západ požadavkem otevření nových trhů, přičemž odmítal dovoz zemědělských produktů. Západní ekonomická politika bránila vzniku občanské společnosti a posilovala organizovaný zločin. Důsledkem je nespokojenost obyvatel.

Rumunsko od 1. ledna 2019 předsedá Radě Evropské unii a Bukurešť se s Bruselem shoduje, že není na toto šestiměsíční předsednictví připravená. Veřejně o tom zapochyboval i v otázkách EU optimistický předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Rakousko, jež předsedalo Radě EU před Rumunskem, a Finsko, které jí má předsedat po něm, se snažily Rumunsku pomoci. Finsko mu dokonce nabídlo výměnu předsednictví, aby získalo čas.

Rumunsko převzalo předsednictví nepřipravené i proto, že jeho vláda usiluje o kontrolu nezávislé justice. Vládnoucí postkomunistickou Stranu sociální demokracie (PSD) ovládají oligarchové a politici v jejím čele jsou buď pravomocně odsouzení, nebo jim hrozí trestní stíhání. Profesor Oliver Jens Schmitt z Vídeňské univerzity označil v článku ve švýcarském deníku Neue Zürcher Zeitung zneužívání finanční podpory EU za základ jejich obchodního modelu.

Rumunsko a Bulharsko se staly v roce 2007 členskými zeměmi EU, protože splnily technická a hodnotová kritéria, a vstup jim měl umožnit dohnat západní Evropu. Po 12 letech není důvod k optimismu. Obě země se umísťují na posledních místech statistik a Brusel v nich často kritizuje korupci a vliv organizovaného zločinu. Dle studie Evropského parlamentu z roku 2016 korupce v Bulharsku činí 15 procent HDP a kvůli zkorumpovaným pohraničníkům Německo a Nizozemsko nechtějí Bulharsko ani Rumunsko v Schengenu.

Situaci nejen v těchto zemích, ale na celém Balkáně a v postkomunistickém světě umožňuje pochopit kniha McMafie. Zločin bez hranic britského novináře Mishy Glennyho, v devadesátých letech korespondenta deníku The Guardian a BBC ve střední Evropě, mezi jehož témata patřila válka v bývalé Jugoslávii. Jeho hlavním sdělením je, že globalizace prospěla organizovanému zločinu.

Růst šedé ekonomiky

V první polovině osmdesátých let se stala řada událostí, které přispěly ke konci světového řádu po druhé světové válce. Japonský automobilový průmysl neskutečně rostl. Maďarští komunisté se informovali o možném členství v Mezinárodním měnovém fondu. Indická ekonomika stagnovala. Jihoafrický prezident Frederick de Klerk navázal kontakty s uvězněným Nelsonem Mandelou. V Číně začal s reformami Teng Siao-pching a ve Velké Británii se Margaret Thatcherová střetla s odbory.

Jednotlivé události byly běžnými ekonomickými a politickými změnami, celkově však o začátek deregulace a liberalizace ekonomiky a kapitálu, což odstartovalo globalizaci. V roce 1989 se zhroutil komunismu nejprve v satelitních zemích Sovětského svazu a poté i v něm. Tento zlom spolu s globalizací podpořil růst šedé ekonomiky, což ovlivnilo celý svět ekonomicky i politicky. Řada států se najednou ocitla v přechodu od starého k novému systému. A v tomto období bez pravidel a mnohdy i bezvládí často vítězil silnější.

V devadesátých letech bylo ve Velké Británii zavražděno několik Čečenců napojených na organizovaný zločin a její policie poprvé čelila skutečnosti, že důsledky globalizace a rozpadajících se států nekončí na britských hranicích. Jeden z policistů o tom tehdy řekl: „Najednou jsme řešili kriminalitu a politickou situaci v částech světa, o kterých nikdo, ať v Londýně nebo na venkově, nikdy neslyšel. Neměli jsme ponětí o válkách, zločinech nebo politice v těchto oblastech. Upřímně řečeno, byli jsme bezradní.“

Nákup politického vlivu

V nové situaci se málokdo orientoval a mezinárodní instituce neměly nástroje ani strategii, jak ji uchopit. Jedna skupina ale okamžitě instinktivně pochopila, jaké možnosti růst životní úrovně na Západě, nové ekonomické trendy, migrace a nižší schopnost mnoha států tento proces kontrolovat nabízejí – organizovaný zločin. Propustné hranice, deregulované finanční a kapitálové toky, politická korupce a konzumerismus západních společností umožnily dříve nepředstavitelnou ilegální ekonomiku.

Rozpad Sovětského svazu vedl ke vzniku pásu nestability – od Balkánu přes Kavkaz a Střední Asii až k západní hranici Číny –, hedvábné stezky organizovaného zločinu, po které jsou z Asie do Evropy a USA transportováni lidé, drogy, peníze a vzácné druhy fauny a flory. V nových a nestabilních zemích na periferii bývalého sovětského impéria začal souboj o moc, v jehož důsledku rostla poptávka po penězích umožňujících koupit si politický vliv.

Nová hedvábná stezka sloužila ke třem vzájemně provázaným činnostem. Za prvé, k transferu peněz do bezpečí západních bank a právního státu a k investicím do realit. Za druhé, k prodeji ilegálního zboží a služeb do EU, USA a Japonska. A za třetí, k prodeji a nákupu zbraní v bývalém Sovětského svazu a jejich exportu do krizových oblastí na celém světě.

Důsledky perestrojky

Vstupní branou do Evropy bylo pro organizovaný zločin Bulharsko, kde se prolíná Asie a Evropa. Podle bulharského politologa Ivana Krasteva je jeho vlast zaklíněná mezi pravoslavnou a katolickou vírou, mezi islámem a křesťanstvím a mezi kapitalismem a komunismem, jež přinášely neprodyšné hranice, každá však umožňovala výnosné obchody. Proto si Bulhaři osvojili překračování hranic a v případě neúspěchu vědí, kolik je třeba zaplatit pohraničníkům.

K největším pašeráckým organizacím za komunismu patřila bulharská tajná služba. Ta v šedesátých letech založila firmu Kintex, jež vyvážela zbraně do Afriky, a v sedmdesátých letech rozšířila činnost o pašování heroinu na Západ, dovoz technologií, na které západní země uvalily embargo a o vývoz uměleckých nebo historických předmětů. Perestrojka umožnila lidem z komunistického a bezpečnostního aparátu uplatnit své schopnosti a znalosti v novém prostředí.

Navíc do roku 1991 bylo propuštěno 14 tisíc příslušníků tajných služeb a v bulharské ekonomice odstartoval trh bez přívlastků. V období přechodu vznikly šedé zóny, jež ovládli bývalí sportovci bojových umění a příslušníci tajných služeb se strategickými informacemi. To vytvořilo základ pro jev, jenž existuje ve všech nestabilních státech – obchodování, politiku a zločin od sebe nelze oddělit a provádějí je stejní lidé.

Nacionalistická rétorika jako zástěrka

Prolínání organizovaného zločinu a politiky podpořil i Západ požadavkem otevření nových trhů, přičemž například odmítal dovoz zemědělských produktů. Oficiální ekonomika se proto potýkala s problémy, jež organizovaný zločin nezajímaly. Západní ekonomická politika paradoxně bránila vzniku občanské společnosti a posilovala organizovaný zločin.

O jeho moci a bezmoci bulharského státu jeden západní diplomat prohlásil: „Nebavíme se o několika gorilách ověšených zlatými řetězy, které vám seberou místo v restauraci, ale o lidech, kteří bez problémů uzavřou v centru Sofie ulici, aby se mohli v klidu a nerušeni dopravním hlukem najíst.“

Doprovázely-li v Bulharsku období přechodu vraždy, bombové atentáty a likvidace konkurence, v bývalé Jugoslávie vyústila změna ve válečný konflikt a na začátku devadesátých let se propadla do nacionalistické války a společenského rozpadu. Západ zareagoval zákazem vývozu zbraní a sankcemi.

Nová politická uskupení, která sužovala korupce a boj o moc a přerozdělování majetku, proto delegovala vedení války na organizovaný zločin. A ten zanedlouho rozhodoval o ekonomice, politice i válečných operacích. Každý ambiciózní politik musel spolupracovat. Podle Glennyho jedním z nejcyničtějších projevů války v rozpadající se Jugoslávii bylo, že lidé, kteří konflikt vyvolali a udržovali, byli v soukromí přáteli a obchodními partnery.

Nacionalistická rétorika byla zástěrkou, za kterou se obchodovalo se zbraněmi, lidmi, drogami a cigaretami. Nacionalismus byl pro obyčejné lidi trpící válkou a odpoutával pozornost od korupce a rozkrádání. Nové republiky ovládal kartel z členů komunistické strany, ozbrojených složek a mafie, v jehož středu byl prezident. Sankce, jimiž Západ reagoval na konflikt v Kosovu, na Balkáně oslabily státní instituce a posílily propojení organizovaného zločinu a politiky.

Šíření po celém světě

Glenny se věnuje nejen zemím, jež vznikly po rozpadu komunismu, ale i krvavým diamantům, drogovým kartelům a kyberkriminalitě. A dospívá k závěru, že z liberalizace, deregulace a odstraňování hranic v rámci globalizace neměla největší užitek oficiální ekonomika, ale organizovaný zločin, který se díky novému prostředí šířil po celém světě.

Důsledkem nefungujících států, v nichž organizovaný zločin hraje významnou roli, je nespokojenost obyvatel, a proto například emigrují. V Bulharsku a Rumunsku se malá ekonomická efektivita kvůli korupci a nárůstu nedůvěry ve stát a jeho instituce projevuje úbytkem populace. V Rumunsku žilo v roce 1992 skoro 23 milionů lidí, dnes 19 milionů. Jen v Itálii je více než milion Rumunů.

Na konci komunismu žilo v Bulharsku téměř devět milionů lidí, dnes sedm a dle prognózy OSN v roce 2050 pouze 5,2 milionu. Odcházejí především kvalifikovaní, kteří v západní části EU očekávají vyšší platy, v uplynulých letech však i sociálně slabší a příslušníci romské a turecké menšiny, kteří ztratili naději ve zlepšení. V Německu se počet Rumunů a Bulharů po vstupu obou zemí do EU rychle zvyšuje. V roce 2016 bylo 620 tisíc Rumunů pátou a 310 tisíc Bulharů osmou menšinou, přičemž obě rostly zhruba o 17 procent ročně.

McMafie. Zločin bez hranic

McMafia: Crime without Frontiers, The Bodley Head 2008

AUTOR: Misha Glenny

VYDAL: Dokořán, Argo 2009

ROZSAH: 384 stran

***

Petr Pietraš

Konzultant a analytik. Přednáší interkulturní komunikaci, žije v bavorském Mnichově. Vystudoval historii, sociologii a dějiny umění na Univerzitě Parise Lodrona v Salcburku. Specializuje se na německá témata.

Zdroj: http://ceskapozice.lidovky.cz/globalizace-prospela-organizovanemu-zlocinu-fax-/recenze.aspx?c=A190308_002723_pozice-recenze_lube#utm_source=email&utm_medium=text&utm_campaign=lidovky.directmail

P.S.

Evropská unie byl především obchodní model, tedy globalizace zisku. Lidská práva, svoboda, bezhraniční styk apod. byla jen okrajová témata pro obchodní kartely a zločinecké mafie. Média a politici toto okrajové téma o to více zdůrazňovaly, protože byla a jsou součástí tzv. „deep state“. Světu vládnou nevolení, kteří ovládají volené. U nás je to např. Petr Kellner, majitel PPF, nejbohatší Čech. Myslíte, že má méně moci než parlament a vláda? Ze zákona jistě, ale prakticky vládne, resp. dělá si co chce a jak uzná za vhodné. Vozí prezidenta Zemana ve svém soukromém letadle, jeho firma PPF sídlí v Holandsku. Kolik asi platí PPF daní v České republice jako nejbohatší firma českého majitele? Říká se, že Kellnera stvořil Klaus? Vyvracet to lze těžko, pokud vůbec. Mimochodem největší česká firma ŠKODA auto přispívá do státního rozpočtu nejvíce – i tu chtěl Klaus privatizovat podle „českého způsobu“. Naštěstí se mu to nepovedlo, bohužel jinde mnohokrát.

Dnes by byla nepochybně největší firmou České republiky firma Baťa, největší v předválečném Československu a sedmá na světě a jejž způsob podnikání a vedení zůstává dodnes příkladem pro celý svět – pro ty, kdo chtějí podnikat poctivě, čestně a tvořit skutečné materiální, mravní a duchovní hodnoty.

 

Jan Šinágl, 17.3.2019

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 3.00 (2 Votes)
Share

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)