"Dříve jsem se k tomu neodhodlal, ale teď jsme dostali pozvání od muzea. Je to pro mě velmi zajímavé s ohledem na historii naší rodiny. Se zájmem
pozoruji, jaký je v Česku nyní po více než 70 letech po válce zájem o historii Němců v Čechách."
… Tak jako dnešní domácnost nefunguje bez automatické pračky, dříve se neobešla bez mýdla s jelenem. Legendární výrobek zrozený roku 1891 přežil všechna období a s úspěchem se dočkal třetího tisíciletí. Mýdlový král Johann Schicht bývá někdy označován za druhého Baťu, jak pro mezinárodní úspěch, tak pro zajištění zdravotních, sociálních a kulturních potřeb pro své zaměstnance. Schichtovy podniky to vše dokázaly již před první světovou válkou, kdy Baťa teprve začínal. Ústecký podnikatel se kvalitou života svých zaměstnanců zabýval v době, kdy podobné projekty praktikovali. Němec Schicht také dbal, aby ve firmě měli stejné podmínky Němci i Češi, a jeho němečtí úředníci museli mimo jiné prokazovat také znalost českého jazyka. V časech vypjatého šovinismu projevujícího se u obou národností to byl odvážný a nepopulární postoj. … Kromě podnikání zdědil také rodinnou sbírku starožitností, kterou podstatně rozšířil, zejména o německou a nizozemskou malbu starých mistrů, shromáždil ji v rodinné vile v Humboldtově ulici v Ústí nad Labem, kde byla roku 1945 zkonfiskována československým státem a dostala se z větší části Národní galerie v Praze… https://cs.wikipedia.org/wiki/Johann_Schicht
* * *
Vnuk posledního majitele továrny na mýdlo s jelenem daroval ústeckému muzeu několik rodinných památek. Britský občan Peter Schicht předal řediteli muzea Václavu Houfkovi obraz významného českého malíře Jaroslava Šetelíka a osobní telegram československého velvyslance v Londýně a později ministra zahraničí československé exilové vlády Jana Masaryka Georgu Schichtovi. Rodina Schichtů byla významnou průmyslnickou rodinou, která do Ústí nad Labem přišla v 80. letech 19. století. Ve čtvrti Střekov založila továrnu na jedlé tuky, oleje a drogistické zboží. Ta se později stala největší takovou továrnou na evropském kontinentě, na konci 20. let 20. století firma zaměstnávala jen v Ústí 4000 lidí. Právě v Británii Schichtovi pomáhali zakládat koncern Unilever.
Sedmdesátiletý Peter Schicht navštívil Ústí poprvé v životě. Přijel společně s manželkou, dvěma dcerami a jejich partnery. "Dříve jsem se k tomu neodhodlal, ale teď jsme dostali pozvání od muzea. Je to pro mě velmi zajímavé s ohledem na historii naší rodiny. Se zájmem pozoruji, jaký je v Česku nyní po více než 70 letech po válce zájem o historii Němců v Čechách," uvedl Schicht, který prý od svého dědečka a otce o Ústí mnoho slyšel. ČRo 27.4.2019
* * *
Stále víc Čechů chápe sudetské „dědictví“ ne jako ohrožení, ale jako šanci, říká německý velvyslanec
* * *
(Vlevo LN 30.4.2019)
Dnes jsme mohli vyvážet kvalitní potraviny, spotřební zboží, výrobky s vysokou přidanou hodnotou a být zcela soběstační, být turistickým a kulturním rájem… Ničíme si zemi a přírodu sklady, kdy ubývá to nejcennější orná půda a voda… Místo méně firem s vysokou přidanou hodnotou a dostatku pracovních sil z vlastních zdrojů máme mnoho firem s nízkou přidanou hodnotou a nedostatek pracovních sil a kdy o to více rabujeme přírodu, jako zbaveni posledního zbytku zdravého rozumu... Vyrábíme pro výrobu, místo pro spotřebu, s postupně nabývajícími a zákonitými problémy v mnoha sférách společnosti. Jakou podnikatelskou a tvořivou sílu měla naše země po roce 1945! Zbavili jsme se elit podnikatelských, vědeckých, učitelských, uměleckých, politických… Kde jsme mohli dnes být bez komunistů, kdy naše země zůstala válkou prakticky nedotknuta. Dodnes se s následky vypořádáváme a budeme ještě dlouho vypořádávat. Daleko horší než hospodářské škody a ztráty, byly a jsou ztráty morální a mravní…
Jednu totalitu nacistickou vystřídala totalita komunistická. Tleskali jsme jim a přihlíželi popravám nevinných. Ta druhá trvala 7x déle! Naučily nás čekat, přihlížet, nic nedělat, autocenzuře, nebojovat - a strachu. Ten trvá dodnes a ovládá tuto zemi. Dokud se strachu nezbavíme, bude nás ovládat, usnadňovat snadné ovládnutí jinými s rizikem opakování minulosti. Je třeba konat. Začněme každý u sebe, nechceme-li neustále čekat na Godota!
Jan Šinágl, 30.4.2019
Read more...