Čína transformuje svou ekonomiku a společnost podle potřeb digitální éry a přechází do konfrontace s americkou technologickou nadvládou. Rizikům s tím spojeným se věnuje Stephan Scheuer, dlouholetý korespondent agentury Deutsche Presse a deníku Handelsblatt v Číně, ve své knize Der Masterplan: Chinas Weg zur Hightech-Weltherrschaft (Mistrovský plán. Čínská cesta k ovládnutí technologického světa).
… Napětí mezi Berlínem a Washingtonem ohledně firmy Huawei ukázal dopis amerického velvyslance Richarda Grenella německému ministru hospodářství Peteru Altmeierovi. Sděluje v něm, že pokud se Huawei zúčastní výstavby 5G sítě v Německu, nemůže výměna informací tajných služeb obou zemí zůstat stejná jako v současnosti. Podle Američanů všechny informace poskytnuté německým tajným službám bude mít i Peking a proto nebude možné Berlínu důvěřovat.
… V roce 2017 francouzský deník Le Monde Afroique zveřejnil, že počítačové centrum Africké unie se sídlem v Adis Abebě vybavené technikou Huawei pět let přenášelo data z ní na servery v Šanghaji.
… Šéf zahraničního výboru Bundestagu, na rozdíl od Schoedera, přirovnává technologický potenciál Huawei k atomové bombě.
…Prakticky všechny mobilní telefony a osm z deseti počítačů v Německu byly vyrobeny v Číně. Tvrzení, že je montovnou a pouze kopíruje produkty západní konkurence, už neplatí. Huawei v uplynulých letech přihlásil více patentů než evropské technologické koncerny, jako je Siemens, a do výzkumu a vývoje investuje víc než Apple.
… Internet byl zpočátku považován za technologii umožňující uniknout státní kontrole a cenzuře. Čína ukazuje, že jej lze kontrolovat na základě vlastních kritérií. Facebook, Google, Dropbox a weby deníků New York Times, Wall Street Journal či Le Mond jsou v Číně nedostupné. Každý pokus o přístup je zpomalen a i zcela nezávadným firemním presentacím, trvá dlouho než se načtou.
… Čínská cenzura je sofistikovaná a putuje s Číňany za hranice země. Připojí-li se k internetu přes SIM karty čínských operátorů, ani v zahraničí se nedostanou na Google, Facebook, nebo Twitter. Zahraniční návštěvníci ale nemají problém připojit se na svůj facebookový profil nebo používat navigaci a mapy Google.
… Podvody, korupce a těžkopádnost bank pomohly tomu, že dnes je digitální platební systém v Číně mnohem dál než na Západě. Alibaba a Tencent fungují jako digitální banky a poskytují i půjčky. O návrat peněz se nemusejí starat, protože na rozdíl od západních firem vědí o svých zákaznících díky poskytování služeb prakticky vše.
… Hlavní rozdíl mezi západními a čínskými digitálními giganty spočívá v propojení se státem. Čínské úřady nutí digitální koncerny ke spolupráci a mají přístup ke všem datům, čehož využívají v kreditním sytému občanů.
… Pokud zahraniční, především německé automobilky, pro které je Čína obrovským odbytištěm, chtějí na jejím trhu působit, musejí s čínskými úřady spolupracovat. Jejich požadavky na data však odporují západním normám – chtějí nejen informace o baterii a motoru, ale i sériová čísla digitálních přístrojů v autě.
Podobně je tomu u DJI, světové jedničce v dronech. Sedm z deseti prodaných dronů na světě je od této firmy a její software umožňuje čínským úřadům přístup k fotografiím a videím nejen čínských, ale i zahraničních uživatelů. Americká armáda je proto nesmí používat.
… Čína je příkladem státního kapitalismu a příslušníci rudé aristokracie jsou často multimilionáři. Proto se zapomíná, že je komunistickým režimem, jehož cílem je lepší společnost. Kreditní systém občanů neslouží jen k jejich kontrole, ale i k dosažení tohoto cíle – důvěryhodní občané jsou odměňováni, nedůvěryhodným je například změněno telefonní vyzvánění, aby každý věděl s kým telefonuje.
Boduje si již při vzdělávání, a kdo má špatnou školní docházku nebo podvádí u zkoušek, je za to potrestán. Děti nedůvěryhodných občanů jsou vylučovány ze studia na špičkových univerzitách, čímž jsou trestány za prohřešky svých rodičů, což vytváří tlak na rodiče i na sociální vztahy. Kontrola všech oblastí tlačí společnost žádaným směrem.
Například software přiřazující poznávací značku auta k přestupku zkrátil dobu mezi přestupkem a vyrozuměním na vteřiny – řidič je SMS informován o přestupku a trestných bodech. Pozitivně hodnocení občané jsou zvýhodňováni při udělování hypoték, půjčování auta, cestování vlakem a letadlem, vstupu do Singapuru nebo při udělování víz do Evropské unie.
Vzestup Číny k digitální velmoci trval dvacet let. Z levné montovny výrobků vymyšlených jinde se stala inovační dílna, která nejen konkuruje americkým technologickým gigantům, ale i skupuje po celém světě vše, co pomáhá jejímu rozvoji. Čínské firmy působí v Asii, Africe i Indii, kde rozšiřují sféru čínského ekonomického a politického vlivu. Jejich hlavním konkurentem jsou americké firmy, které dosud určovaly standardy.
Soupeření s USA v digitální ekonomice není jen technologické, ale i politické. Historicky nové je, že Čína je nejen největším rivalem USA, ale i jejich největším věřitelem – přičemž Evropa v této hře nehraje žádnou roli.
Ukázky z článku Patra Pietraše (LN, Česká pozice, 4.5.2019)
***
Čínská Nová hedvábná stezka nás i svět ohrožuje daleko více než tušíme
K americko-čínské válce dojde kvůli Tchaj-wanu nebo KLDR, tvrdí slavný americký politolog
J.Š.13.5.2019
Read more...