Ministerstvo vnitra začne letos dělat pořádek v zákonech. Chce zrušit mezi jinými tzv. vyhaslé zákony. Benešových dekretů, o kterých se jako o vyhaslých mluví, se ale legislativní úklid týkat nebude.
Z právního řádu, který obsahuje zhruba 42 tisíc právních předpisů, mají totiž zmizet tzv. obsoletní zákony. Tedy ty zastaralé, překonané a nepoužívané. Podle zprávy vnitra pro vládu jsou to takové, které „nebyly formálně právně zrušené, jsou stále platné, ale bez reálného efektu, neboť již fakticky nepůsobí nebo nemohou působit na právní vztahy jimi upravené, jsou vyhaslé“.
Krátce po válce bylo přijato více než 140 dekretů. V roce 1946 je dodatečně schválilo Prozatímní Národní shromáždění. Tím se staly součástí českého právního řádu. Jsou mezi nimi i takové, na jejichž základě byli zbaveni občanství a majetku Němci kolaborující s nacisty.
O jejich zrušení se již mnohokrát diskutovalo, i před přijetím ČR do EU. Loni státní tajemník německého ministerstva vnitra Stephan Mayer (CSU) sklidil potlesk na sjezdu odsunutých Němců za slova, že „dekrety odporují mezinárodnímu právu a nepatří do Evropy“.
Ožívají při restitucích
Je možné, že by odpůrci dekretů využili nyní příležitosti? Jak řekl Právu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), „dekrety předmětem revize a rušení obsoletních předpisů nebudou“.
Dodal, že „v praxi se podle nich již nepostupuje, nicméně soudy v některých historických kauzách, zejména restitučního charakteru, podle nich soudí, protože jsou povinny rozhodovat podle právního stavu rozhodného v dané době“.
Na to poukázal i ústavní právník Aleš Gerloch. Připomněl nález Ústavního soudu, který již v roce 1995 na adresu konfiskačního dekretu při jednom ze sporů uvedl, že „tento normativní akt už splnil svůj účel a po dobu více než čtyř desetiletí již nezakládá právní vztahy“.
Jak ale řekl Právu, „jsou stále aplikovatelné ve vztahu k tehdejší době, pokud se řeší konkrétní situace jako třeba restituce nebo otázky odnětí občanství“.
Po listopadu 1989 dekrety ožívaly při soudních sporech některých šlechtických rodů a odsunutých Němců domáhajících se vrácení majetku zabaveného podle nich.
Benda: Nerušit, ale nepoužívat
Zrušení dekretů odmítá také šéf ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS), podle kterého by se ale dnes už používat neměly. „V diskusi by se mělo říci, ne že je rušíme, ale že se podle nich postupovalo v určité době a teď již je použít nelze,“ řekl Právu.
ODS již před rokem přišla s iniciativou, aby byly některé nejstarší zákony zrušeny. „Nejde nám jen o nejstarší zákony, ale chceme poukázat na to, že tu jsou kvanta norem, o kterých se neví, zda jsou vůbec platné. Na podrobnou analýzu nemá opozice sílu,“ prohlásil Benda.
Podle něho se ukáže, že pravidelně používaných zákonů je jen zlomek. „Jsme připraveni spolupracovat. To není téma politické, ale jde o to, že by se mělo v právním řádu uklidit,“ řekl.
Jak dodal, je třeba vzít v úvahu to, že od roku 1918 bylo přijato několik globálních zrušovacích norem. Např. Listina základních práv a svobod z roku 1992 řekla, že se zrušují všechny zákony, které jsou s ní v rozporu.
Vypukne inventura
V první vlně, kterou chce vnitro zpracovat ještě tento rok, by se měly zrušit stovky zákonů. Některé pocházejí už z prvních let po vzniku ČSR. Zrušena jich byla jen část. Další vlna by mohla být hotová příští rok.
Podle vnitra nelze často přesně říci, které právní předpisy jsou stále platné, a které nikoliv. „Pro občany, ale i pro orgány veřejné moci pak může být v některých případech velmi složité se v právních předpisech orientovat a identifikovat, kterým z právních předpisů je třeba se řídit,“ píše se ve zdůvodnění úklidu.
Gerloch připouští, že zrušení léta nepoužívaných předpisů má význam technický v souvislosti s přípravou elektronické Sbírky zákonů, ale zjednodušení v tom nevidí. Obává se také, že nastanou dohady, jestli jsou na seznamu všechny a proč tam některé nejsou.
„Osobně bych před takovým postupem spíš varoval. Rušení obsoletních předpisů považuji za zbytečné, protože to udělal již uvozující zákon k Listině základních práv a svobod i generální klauzule při přijetí minulých ústav,“ řekl Právu.
Podle něho soudy stejně musí brát v potaz všechny zákony. „Každý soud je při rozhodování vázán zákony a posuzuje, jestli zákon je platný a účinný, a jak je to s jeho časovou působností. Obecně platí, že i předpis zrušený může být aplikován, i když není platný, pokud řeší otázky v době svého vzniku,“ dodal Gerloch.
P.S.
Násilné vyhnání českých Němců byl zločin, genocidou etnika, provedený právě díky Benešovým dekretům. Takové zločiny jsou nepromlčitelné, stejně jako nacistické a komunistické zločiny. Pokud nejsme schopni zločinné Benešovy dekrety odstranit, vypovídá to o žalostném právním a morálním stavu dnešní společnosti dostatečně. J.Š.
Read more...