Hromadná vražda německého obyvatelstva se odehrála jako akt msty za vybuchlý muniční sklad v ústecké čtvrti Krásné Březno. Dodnes jsou však okolnosti celé této události nevyjasněné. Dle dobových domněnek za sabotáží stála nacistická skupina Werwolf, ale pravděpodobně se jednalo o provokaci komunistů, kteří chtěli urychlit odsud Němců z Československa. Co se tehdy stalo?
Byly to dny plné krušných a vyhrocených emocí. Válka byla u konce necelé dva měsíce a osvobozené Československo počítalo ztráty. Ty se hlavně podepsaly na stavu národní hrdosti.
Ponížené obyvatelstvo se tak otočilo ve svém boji vůči Němcům, na kterých byly páchány zločiny, jež se v mnoha případech dostaly za hranu lidskosti. Asi tím největším příkladem za všechny je tzv. Ústecký masakr 31. července roku 1945. Těžká doba staví lidi do těžkých situací, v kterých buď uspějí, nebo propadnou. Na tento den rozhodně nemůžeme býti hrdí…
Muniční sklad
V areálu bývalého cukrovaru v ústecké čtvrti Krásné Březno byl od června muniční sklad. Veškerý vojenský materiál se převážně skládal ze zbraní, munice a výbušnin. Místo se 31. července stalo epicentrem následné řetězové vlny tragických událostí.
Do areálu přišel kolem půl třetí správce Josef Čapek za doprovodu dvou neznámých mužů, kteří byli pravděpodobně Češi. Uplynula hodina a přišla první menší exploze. Následně přišel mnohem silnější výbuch, který zásadně zničil hlavní budovu a poškodil přilehlé okolí.
Tlakové vlně se nevyhnula ani bytová oblast. Celkem následné výbuchy munice poškodily kolem dvou set domů. Exploze zabila 27 lidí a mnoho dalších bylo zraněno.
Německé Ústí
Před válkou bylo Ústí nad Labem z osmdesáti procent složené z Němců a ve vyhrocených emocích nedávno skončené války byl soud Čechů velmi rychlý. Na mostě Dr. Edvarda Beneše, odkud lidé sledovali mohutný výbuch a následný požár, situaci určitě nepřidal Němec Georg Schorghuber.
Ten se pustil do radikální provokace, která ho také stála život. Kromě toho, že Německu provolával slávu a neskrýval radost nad výbuchem, nebál se ani poplivat české policisty a vojáky. Dav ho velmi rychle „umravnil” tím, že ho shodil z mostu. Pád sice přežil, ale na břehu byl nelítostně zastřelen.
Tento incident odstartoval davové šílenství, které bylo mířeno přímo proti německému obyvatelstvu a z mostu se velmi rychle rozšířilo i do města. Češi neměli problém německé obyvatele rozeznat, protože museli nosit bílé pásky na rukávě. Lynčování tak mohlo začít.
Masakr v Ústí
Město bylo v chaotických dobách obydleno velkým počtem lidí, kteří zde pouze pracovali, či ruskými vojáky. Nejednalo se tak o Čechy z Ústí nad Labem. Paradoxně místní totiž při lynči Němcům pomáhali a také díky tomu pocítili rozhněvaný dav na vlastní kůži.
Nejsilnějším impulsem pro „legalizaci” masakru byla přítomnost 28. vojenského pluku takzvaných svobodovců. Ti byli ve městě, aby připravili německé obyvatelstvo na chystaný odsun a k masakru se společně s civilisty přidali.
Mstu Čechů vůči německému obyvatelstvu pocítili všichni, nehledě na to, jestli se jednalo o ženy či děti. Z mostu byla do Labe vhozena dokonce matka s dvouletým dítětem v náručí. Těm se nakonec podařilo zachránit díky pomoci posádky holandské lodi.
Veřejné popravy, střelba, agresivní útoky kameny. Slova pamětníků těchto dní jsou opravdu děsivá a pro ty, kteří nemají podobnou zkušenost, si lze takové počínání a davové šílenství jen těžko představit.
To nešlo zastavit
O tom, jak beznadějné byly pokusy celé šílenství zastavit, svědčí i fakt, že když se předseda místního národního výboru Vondra pokusil lidi a vojsko uklidnit, byl málem ztýrán. Klid nastal až kvečeru, kdy byl vyhlášen výjimečný stav a zákaz vycházení.
Zcela jistě bylo při ústeckém masakru zabito 43 osob, ale číslo je reálně zcela jistě výrazně vyšší. Odhaduje se tak, že ten den zemřelo 80 až 100 Němců. Nikdy se neurčil viník výbuchu muničního skladu a nikdo nebyl ani potrestán za masakr vůči německému obyvatelstvu.
Politická dohra
Celá událost byla samozřejmě zpolitizována, což nabádá i k neprokázaným teoriím, že byl výbuch záměrným tahem na šachovnici poválečných dějin, který organizovali komunisté či radikální čeští nacionalisté.
Ministr obrany Ludvík Svoboda hned druhý den našel viníka v nacistické sabotážní skupině Werwolf a Československo tak získalo o jeden pádný důvod navíc naplnit plán odsunu sudeckých Němců.
Existuje však také verze, že výbuch skladu byl spuštěn nešťastnou náhodou. Jednalo se však o zcela přetlakovaný papinův hrnec, kde se naplno odhalily lidské vlastnosti zkoušené těžkou a složitou dobou.
Období, kdy spravedlnost určovala msta, nenávist a vyhrocené emoce, jen dokazují, čeho je schopný běsnící dav. Na tragickou událost dnes na mostě Dr. Edvarda Beneše upozorňuje pamětní deska „Na paměť obětem násilí z 31. července 1945”.
* * *
Zemřel Alfred Oberwandling...
J.Š.
* * *
Ackermannova obec vyznamenala festival Meeting Brno
Německé katolické sdružení Ackermannova obec vyznamenalo v neděli v bavorském Landshutu brněnský festival Meeting Brno. Udělilo mu své nejvyšší ocenění - medaili za smíření. Šéf Ackermannovy obce Martin Kastler ocenil festival jako "symbol aktivní občanské společnosti". Festival vznikl v roce 2015 a navázal na brněnský "rok usmíření". Jeho vznik souvisí s Poutí smíření, při níž se připomíná poválečné vyhnání sudetských Němců z Brna. O život při něm přišlo kolem 1700 lidí. Ackermannovu obec, která se dlouhodobě snaží o rozvoj česko-německých vztahů, založili v roce 1946 Němci odsunutí z Československa. Její nejvyšší ocenění obdrželi například někdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nebo bývalý pražský arcibiskup Miloslav Vlk. ČRo, 5.8.2019
Read more...