Ne Peroutka fascinován nacismem v žádném ohledu nebyl. Nicméně k tomu aby se ta diskuse neopakovala tak potřebujeme naučit se číst historické texty dobovém kontextu. A to se tady ukázalo jako zásadní a to bohužel mnoho účastníků té debaty neumělo.
* * *
Další skvělý pořad na ČRo Plus dne 21.dubna v rubrice Jak to bylo doopravdy: Byl novinář Ferdinand Peroutka příznivcem nacistů? Poslech doporučuji. Ukázky z pořadu:
V květnu roku 1944 byl do pražské úřadovny gestapa dovezen z koncentračního tábora vězněný novinář Ferdinand Peroutka. Nabídka byla vskutku velkorysá: komisař Horpaschek mu navrhl, aby se vrátil k novinářské práci. Psát by musel samozřejmě v duchu protektorátního zadání, ale byl by tím na svobodě. Otázkou je, jaká by ona svoboda pro Peroutku byla. Peroutka, vězněný od září roku 1939, ale tuto nabídku odmítl.
Gestapák Horpaschek poté do své zprávy uvedl: „Propuštění Peroutky z vězení by bylo nemoudré vzhledem k tomu, že jsou zde obavy, že by se jeho propuštění nemuselo vyplatit. Proto navrhuji vyčkat s propuštěním Peroutky do doby, než nastane lepší politická situace.“
Jednoduchá fakta, ostatně zmýlit se může každý, ovšem přiznání chyby – jak Miloš Zeman učinil – ještě není omluva, kterou žádají Peroutkovi příbuzní.
Pseudoargumenty, že byl Peroutka příznivcem nacistů, se stávají typickým mýtem. Ostatně mimo jiné o tom svědčí také dlouhá léta, která Peroutka strávil v koncentráku. Východiskem pro poznání a porozumění událostem, lidským postojům, souvislostem a důsledkům daného konání „je naučit se číst dobové texty v historickém kontextu,“ konstatuje Martin Groman.
Chtěli jsme zpívat s Anděli, musíme zpívat s vlky“. Text nebyl kolaborantský. Ta pasáž je delší. To „vytí s vlky a zpívání s Anděly“ zní: „Chtěli jsem zemříti za lepší zítřek a možná by nám bylo lépe, kdybychom byli mrtvi (v období Mnichova 1938). Dobrá budeme tedy žít pro lepší zítřek ve špatném dnešku. Nemůžeme-li zpívat s Anděli, budeme výti s vlky. To není kolaborace, to je přiznání stavu. To je realitsmus.
Pavel Tigrid, stejně jako Václav Černý, který se dopustil stejné chyby se stejným textem přiřknutím ňákého textu Peroutkovi o vytí s vlky, prostě ty paměti psali v době exilu, kdy byl Václav Černý ve vnitřním a Tigrid ve vnějším, neměli přístup k archivům. Takže po těch letech se holt spletli. To je poměrně časté. A právě tento text se v roce 2015 stal součástá českého veřejného prostoru.
Prezident Miloš Zeman ho uvedl jako odstrašující případ Peroutkova selhání a jeho fascinací nacismem. Od té doby se odvíjí v pravdě příběh tragikomický. Prezident Zeman zde vlastně vstoupil do takové dlouhé řady, protože tam kde v roce 1944 řeknou Němci na gestapu Peroutkovi „My jsme dobře pochopili jak jste psal ty své texty na konci 30 let a že jste tam Čechům napovídal jak se k nám mají chovat a my jsme vám to nesežrali, tak za to jsme vás zavřeli do koncentráku“.
Peroutka se z toho koncentráku vrátí a komunisté mu v roce 1947 vytknou, že psal pro Němce na konci 30. let a vytáhnou ty samé texty, za které ho gestapo zavřelo. Když pak Peroutka emigruje, tak zase komunisté, kteří už nemají v tu chvíli oponenta, tak řeknou „Vidíte, měli jsme pravdu psal pro nacisty“.
Pak se stejné splete Václav Černý, Pavel Tigrid a nakonec to vytáhne i Miloš Zeman s Jiřím Ovčáčkem a začnou opakovat ta stará kliše z roku 1947 až 1953, která vyvrací samo gestapo tím, že Peroutku zatýká za ty texty.
Byl Peroutka příznivcem nacistů?
Ne Peroutka fascinován nacismem v žádném ohledu nebyl. Nicméně k tomu aby se ta diskuse neopakovala tak potřebujeme naučit se číst historické texty dobovém kontextu. A to se tady ukázalo jako zásadní a to bohužel mnoho účastníků té debaty neumělo.
* * *
Ferdinand Peroutka byl “politický spisovatel“, jeho mamnika byla Němka, měl české a židovské kořeny. Skutečná demokracie se bez takovýchto nezávislých novinářů neobejde. Dnes se udělují ceny Ferdinanda Peroutky, ale obávám se, že by o mnohých laureátech své ceny napsal velmi kritické články, jakož i k dnešní situaci v zemi. Nastal stav v zemi, který Ferdinand Peroutka předpověděl.
Jan Šinágl, 24.4.2020
Read more...