Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 02.06.2024 14:01
    Primitivní Rusové se cítí všude pány - už i v Praze ...

    Read more...

     
  • 02.06.2024 13:52
    Mnoho chytrých lidí na této síti naprosto správně poukazují na ...

    Read more...

     
  • 02.06.2024 13:45
    „Hypermarket ve druhém největším městě Ukrajiny, to je takový ...

    Read more...

     
  • 02.06.2024 08:58
    Média jsou moc, proto si je mocní hlídají ve vlastním zájmu.

    Read more...

     
  • 02.06.2024 08:55
    Politici a ti kdo je ovládají, si nikdy nedají vzít kontrolu ...

    Read more...

     
  • 01.06.2024 13:09
    Shlédl jsem dokument „HELENA“ – několik postřehů v rámci ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Jiří Piňos

  • Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (5. část)

    Clovek a strach… Proto je lepší nekrmit umrtvující systémy zbytečně velkou pozorností. Nenechat si brát drahocennou energii a jít vlastní, tvořivou cestou, ale přitom se neuzavírat před světem. …

    Civilizace vnímá zatím jen potíže, ne bytostnou krizi. To ke změně nestačí. Až koronavirus nás přinutil k rozhodnutí. Setrváme v bezduché oddělenosti, iluzorní kontrole, umrtvující složitosti, víře v technologickou spásu a narůstající neudržitelnosti, nebo budeme spolupracovat se Zemí? Píše Jan Piňos v páté, závěrečné části článku.

    Tento text, který je kvůli délce rozdělen do pěti částí, první, druhátřetí a čtvrtá již byly zveřejněny, ve mně zrál dlouho, ačkoli jasný názor na význam strachu, sílu manipulace, podstatu zkoušky, jíž nás koronavirus vystavuje, a směr jejího řešení mám od počátku, kdy zasáhl do našich životů. Události uplynulého roku mou prvotní intuici jen utvrdily. Text beru jako střípek snah o větší nadhled a komplexnější, vyváženější pohled na události, které za rok změnily svět. Mým cílem není shromáždit aktuální fakta a komentáře, shrnout odbornou diskuse ani ukázat selhání státu.

    Navzdory délce textu, není možné, aby postihl většinu aspektů souvisejících s krizí. Respektuji, že koronavirus je pro velmi malý počet lidí velmi nebezpečný, a toto riziko nepopírám. Vycházím ze situace v naší zemi, kterou znám nejen z dostupných informací, ale především z osobní zkušenosti. Všechny základní aspekty této krize jsou však v zemích průmyslového světa podobné. Nemůže to být jinak, když vyrůstají ze stejně nehostinné půdy západní civilizace.

    Nerespirujme, svobodně dýchejme!

    „Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouží si ani svobodu, ani bezpečnost,“prohlásil americký státník Benjamin Franklin (1706–1790). Naštěstí existují lidé, kteří ani pod velkým tlakem strachovíru neztrácejí dech, srdce ani hlavu. Není jich zřejmě málo, ale většinou si to nechávají pro sebe. Překvapilo mě proto, kolik lidí zareagovalo v březnové době největšího temna vstřícně na něco u nás natolik extrémního, jako je občanská neposlušnost.

    ***

    „Jsme lidé, kteří mají dost stavu, kam se tato země dostala, a snaží se bojovat nejen za zbytky zdravého rozumu, ale především za práva dětí na vzdělání, proti nesmyslným opatřením a za stále více pošlapávanou svobodu.“