Ombudsman Otakar Motejl zabil člověka a spolupracoval s StB – mlčení. Na ombudsmanku Annu Šabatovou bylo podáno trestní oznámení v kauze muslimských šátků – mlčení. Kandidát Senátu Vít Alexander Schorm zastupoval u ESLP zájmy českého státu proti zájmům občanů České republiky (jeho praktiky jsem připomínal na tomto webu v minulosti několikrát) – mlčení.
Ombudsmanem by nikdy neměl být žádný politik. Měl by být respektován občany s prokazatelně odvedenou prací v jejich prospěch v minulosti. Ani právnické vzdělání nepotřebuje – od toho má svůj tým právníků. Jejich nárůst z původních 40 na 160 rozhodně nenaznačuje potřebu úřad ombudsmana zrušit, ale ukazuje, že s českou justicí není něco v pořádku. Také jsem měl v minulosti spory s poslancem Křečkem. Dejme mu šanci, jak správně řekla bývalá předsedkyně NS ČR JUDr. Iva Brožová.
Jeho nezávislý postoj v kauze muslimských šátků zasluhuje obdiv, stejně jako odsouzení postoje a porušování zákona Annou Šabatovou v této kauze podvodné somálské studentky, ze které se snažily neziskové organizace udělat „světici“. O diskriminaci studentky to vůbec nebylo, zato o diskriminaci ředitelky dr. Ivanky Kohoutové, které se nový ombudsman plně zastal. Kauzu jsem sledoval od prvního dne a zveřejňoval, často jako jediný, její tiskové zprávy o vývoji kauzy.
Slova předsedy Pirátu Ivana Bartoše na adresu nového ombudsmana: „Chová se proti logice úřadu“, jsou zcela nemístná a mimo realitu. Nemůže nevědět, jeho slova jsou proto znepokojující. Stejně jako chystaná demonstrace Milionu chvilek pro demokracii za odstoupení nového ombudsmana. Tak snad lidé ještě nezhloupli, aby s sebou nechali takto manipulovat – proti svým zájmům.
Plně souhlasím se slovy nového ombudsmana, který chce vrátit jeho funkci do původních mantinelů:
KŘEČEK CHCE VRÁTIT ÚŘAD DO PŮVODNÍCH MANTINELŮ. HÁJIT LIDSKÁ PRÁVA NEMÁ OMBUDSMAN V POPISU PRÁCE
"To je ochrana občanů před nesprávnými nebo chybnými rozhodnutími českých úřadů, nikoliv hájit lidská práva, to nemá ombudsman v popisu práce, ale chránit občany před mylným rozhodováním státních orgánů, to bych chtěl navrátit."
* * *
„Jestliže největší počet právníků pracuje v oddělení diskriminace, kde je naopak nejmenší nával stížností občanů, asi to neodpovídá řádnému vedení úřadu. Toto bych chtěl nejprve změnit.“
„Musím dohlédnout, aby právníci pracovali na tom, s čím se na ně občané obrací, co je zajímá, a nikoliv na tom, co zajímá úřad.“
LN V rozhovoru pro DVTV jste zmínil, že chcete vrátit úřad lidem. Co to znamená?
Že bychom měli řešit problémy i těch lidí, kteří na světě nekřičí. Řada občanů dnes vytýká představitelům politiky, že se zabývají lidmi, kteří jsou mediálně slyšet, ale o mlčící většinu se nikdo nestará. To je podle mého názoru chyba. Měli by být řádně chráněni, protože i jejich práva jsou porušována. Nejen ty menšiny o nichž se hovoří stále dokola. To je jeden z problémů politického života v naší republice.
(Noc dlouhých nožů nechystám. LN, 14.2.2020)
* * *
Demokracii se musíme stále učit. Nelze si vynucovat pravomoci parlamentu. Daleko větší smysl mají demontrace, které přispějí k tomu, aby v parlamentu byli natolik kvalitní zástupci občanů, že žádných demonstrací nebude třeba.
Události a komentáře ČT ze dne 12.2.2020 stojí za připomenutí. Aktivistický moderátor Jakub Železný připomnal svým chováním a způsoby totalitní mediální praktiky – emoční, netrpělivě skákající do řeči, neschopen bez pomoci tabletu dávat otázky, hodnotil obratem odpovědi tázaných jako soudce. Takové způsoby patří do bulváru a ne do veřejnoprávní ČT. Měl by se podívat na podobné pořady ARD, aby viděl jak pracuje skutečný moderátor – natvrdo, s noblesou, kultivovaně, bez emocí, bez tabletu, s nadhedem, klidem a s respektem k partnerovi. Divák plně vnímá obsah rozhovoru do kterého je vtažen. Moderátora podvědomě ocení až když rozhovor skončí. ARD má ovšem Diváckou radu složenou z mnoha odborníků a všeobecně respektovaných a známých osobností z celé země (čestná funkce) s patřičnými pravomocemi, které zaručují vysokou kvalitu veřejnoprávní ARD. Tou Rada ČT není. Ta slouží pouze politikům a vedení ČT. Se skutečnou službou občanům a zemi má Rada ČT a vedení ČT málo společného, pokud vůbec.
Můj táta v listopadu 89 říkal: „Jak to chtějí dělat, když nemají lidi?“ Řekl by to dnes i na adresu veřejnoprávní ČT – a nebyl by už zdaleka sám. Nespokojenost s pořady ČT mezi obyvatelstvem narůstá. Hodnotově je to z velké části o ničem, podbízivé až bulvární, kdy se nejvíce dívají asi jen důchodci, protože je to často jejich jedinný „program“ dne.
Veřejnoprávní ČT pokračuje v páchání zločinu na duši národa. Udržuje ho nadále v neinformovanosti, nevyspělosti a nekultivovanosti. Podobně to dělali komunisté, aby mohli udržovat obyvatelstvo v nevědomosti, snadno ovládat a vládnout. I oni museli odejít, když byla situace neudržitelná. Bohužel neodešli zavedené praktiky a způsoby. O tom to bude v brzké době – situace se opět vyhrocuje. Je ticho před bouří. Nechají se občané opět neužít, nebo se už za posledních 30 let dostaečně poučili?
Jan Šinágl, 14.2.2020
* * *
„Nejzkaženější stát – nejvíce zákonů“ - „Každý právní systém, ve kterém neznalost práva neomlouvá a v němž přitom existuje tolik zákonů, že si je člověk v životě nemůže zapamatovat, je sám o sobě nespravedlivý.“ - „Národy mnohdy netuší, jak jsou bohaté na lotry. Je třeba převratů, aby je objevily. Pak žasnou, co vstává z prachu.“
„Příčina všech vašich omylů, pánové, je v tom, že nevíte, kam míří civilizace a svět. Vy věříte, že civilizace a svět jdou vpřed, ale ony jdou zpět.“ (Poslanec Cortéz – Madridský parlament 1849)
… Ani jediný předseda Ústavního soudu anebo Nejvyššího soudu nikdy soudcům neřekl a nikdy ani neřekne: „Opovažte se ve svých rozhodnutích citovat nějaký judikát! Můžete se sice inspirovat jeho právní argumentací, můžete používat výroky římských právníků, ale výsledné rozhodnutí i zvolená argumentace musí být výplodem vašeho vlastního myšlení! Pokud nejste schopni samostatně myslet a tvořit umné právní dílo, nemáte v justici co pohledávat.“ …
… Pohrdání platným právem, mimoprávní judikáty (tvorba soudcovského „práva“) a svévole soudů, státního zastupitelství i úřadů jsou typickým projevem nejen rané posttotalitní demokracie, ale i demokracie úpadkové. Tento nesmírně nebezpečný stav společnosti lze příhodně označit jako demokratický antinomismus, jehož starověkou podstatou bylo nerespektování ustálených zvyklostí (morálky) i mravních norem a jejich nahražení „přirozeným pudovým chováním“, které přináší uspokojení, radost, zisk a prospěch. …
Read more...