My Češi navíc dáme na formalismus: když je něco v zákoně, tak se toho držíme…
***
Co máte na mysli?
V pozdějších 90. letech jsme ještě v Živnobance poskytli úvěr jedné výrobní firmě. Dohoda byla taková, že odběratelé budou platit na naše účty a z nich se bude splácet úvěr a část půjde té firmě. Zjistili jsme ale, že firma peníze odklání. My jsme jim tedy zavřeli financování, ale zároveň nám dlužili dost peněz. Začali jsem se s nimi soudit, ale jejich argumentem bylo: Ano, máte pravdu, ale ve smlouvě Česká republika není nad C háček. Naše soudy jejich argumenty braly. Když jsme přemýšleli, jak to vyřešit, uvědomili jsme si, že na těch smlouvách jsou podepsané i pobočky dané firmy v Londýně a oni zase vyrukovali s háčkem. Na to se jich soudce několikrát zeptal, jestli si od nás skutečně půjčili peníze. Oni připustili, že ano. Na to jim soudce řekl, že pokud si půjčili, tak musí peníze splatit. Trvalo to deset minut. U nás jsme se s nimi soudili tři roky.
Je současný vývoj střetem konzervatismu s modernismem?
Znova: Je to důsledek toho jak dobře jsme se měli. Pomalu se někteří začínají vracet k hodnotám, které jsme měli před revolucí. Vezměte si, kolik mladý lidí říká, že možná nebylo tak úplně špatně, když všichni měli práci a vesměs stejný plat. To je to nebezpečí. Z toho, jak jsme se měli dobře, se pomalu zrodily štědré sociální dávky a slovo, které nesnáším dotace. To všechno společnost křiví. Je samozřejmě přirozené, že peníze chtějí lidé bez práce.
Není to náhodou jen krátkodobá epizoda?
Přál bych si, aby šlo jen o epizodu, ale když se zamyslím nad tím co by ji mohlo zvrátit zpátky do starých kolejí, tak nenacházím žádnou sílu, která by toho byla schopná. Obávám se, že je to větší, dlouhodobá změna. Tohle je otázka správného výběru politických lídrů. Těch v Evropě ani u nás moc není.
A byznysoví lídři zasáhnout nedokážou?
Ano, ale je to pro ně velmi těžké. Když budou zasahovat, budou je všichni obviňovat z korupce. Když do toho půjdou sami, tak se tou politikou otráví. Ostatně to mi někteří z nich osobně potvrdili.
Znepokojuje vás současný vývoj?
Hodně. Zejména pandemie napomohla negativnímu vývoji. Posledních třicet let jsme budovali to, že lidé musejí vzít do svých rukou zodpovědnost za svůj osud, být kreativní a aktivní, snažit se, aby něco dokázali. Pandemie to vše zrazila na kolena a lidé si zvykli, že mohou od státu dostávat peníze a nic nedělat. I mnozí politici si myslí, že mohou dál rozdávat lidem peníze. To nás ale vrací zpátky tam, kde jsme před těmi třiceti lety rozhodně nechtěli být. Nejde jen o Česko. Tohle všechno se děje i jinde v Evropě a ve Spojených státech. I tam jsou tendence, aby se peníze „rozdávaly“.
***
Z rozhovoru s Jiřím Kunertem, který patří ke špičce českého bankovnictví, které od 90. let pomáhal budovat. Byl ředitelem Živnobanky a její nástupkyně UniCredit Bank. „Nechce se nám utahovat opasky“, (LN ESPRIT, 3.11.2021).
P.S.
Představme si kolik stovek miliard promarňujeme financováním formálního soudnictví a kolik dalších stovek miliard česká justice svoji neschopností pomáhá přesouvat z daní občanů do kapes podvodníků?! Jak to může bez citelných následků ještě asi dlouho fungovat?
Jan Šinágl, 4.11.2021
***
FOCUS BAŤA, Zlín 28. 10. 2021: Stále aktuální vzkaz Tomáše Bati dnešku - příspěvek k Summitu Glasgow
Read more...