„Bůh nám dal jazyk, abychom jím zakryli myšlenku. Záleží i na tom, zda nějakou máme. Nemáme-li žádnou nebo máme-li docela jinou, nevadí. Bůh nám dal přece jazyk.“ Anonym
***
Prof. František Koukolík nám srozumitelnou formou sděluje, jací jsme v podstatě ovčané a jak je žvanění horší než lež. Autor se shoduje s Pepou Fouskem, který říká: „Chceš-li někoho řídit (vládnout), musíš oslovit ty hloupé, pohodlnější, požitkáře, líné si něco přečíst a zapamatovat – těch je víc!“ Takoví jsou snadno manipulovatelní a využitelní. Proto se u nás zákonitě děje co se děje. Vše začíná výchovou, vzděláním a osobním příkladem. JŠ
***
Ralph Keyes v knížce o éře postpravdy, nečestnosti podvádění v současném životě ukázal na stírání hranic mezi pravdou a lží. Mluví se o nadopované pravdě, neopravdě, měkké pravdě, lehké pravdě, dvojznačných výrocích, které nejsou pravda, ale ještě nejsou plná lež. Podvádění se stalo způsobem života. D. Eisenhower, 34. president USA prohlásil: „Intelektuál je člověk, tvořící víc slov, než je nutné, aby sdělil víc, než ví.“
Nositel Nobelovy ceny za ekonomii (2013) Robert Schiller: „Příliš morálky si člověk nemůže dovolit, jinak bude smeten nemilosrdnou silou kapitalismu... Přežít mohou pouze ti, kteří jsou ochotni podvádět... Podvádějící nejsou sami o sobě nemorální, pouze reagují na realitu jaká je... Potřebují především vydělávat a čelí přitom velké konkurenci... Pokud někdo oklamává jiné, musíte tak činit také... Kapitalismus podporuje podvody, pokud je neregulujete.“
Vědecké podvody jsou časté, některé mají katastrofální důsledky. Žvanění ve vědě je běžné.
Průzkum v 170 zemí světa (1980-2016), ukázal, že politické vztahy vysvětlují rozdíly úmrtnosti na choroby srdce a cév, zhoubné nádory, cirhózu jater a další neinfekční onemocnění lépe než hrubý domácí produkt. Chronický psychosociální stres zabíjí lidi stejně jako zvířata. Politickým zvířetem, zoon politikon, byl člověk nazván už Aristotelem. Měl naprostou pravdu.
„Žvanění je v současné společnosti tak rozšířené, že se stalo běžnou sociální aktivitou.“
„Obezřetnosti není nikdy dost. Brandoliniho princip říká, že množství energie nutné k zamítnutí žvástu je o řád větší, než je množství energie nutné k jeho vytvoření.“
„Kritické myšlení není stav, ale soubor nástrojů a proces. Učíme se mu celý život. Kritické myšlení je nekončící, namáhavá cesta se značně těžkým rancem na zádech. Samo o sobě lidi neučiní šťastnými. Může však snížit pravděpodobnost neštěstí.“
***
Evropa je vyčerpaná, klesá na dno. Odrazí se, dokud je ještě čas ?!
Read more...