Bulletin č. 47/2017

Abychom projevili úctu k obětem komunistických totalitních režimů, požadujeme oficiální celoevropský zákaz veřejného předvádění komunistických symbolů - Abychom podpořili kulturu připomínání, vyzýváme k vytvoření památníku obětí totalitarismu v samém srdci Evropy - Abychom umožnili spravedlnost, požadujeme vytvoření Mezinárodního tribunálu pro komunistické trestné činy - My, svobodní Evropané, sdílíme společné hodnoty. Jsme povinni je postavit a podporovat je. Záležitost demokracie!

Praha, 20. listopadu 2017. Platforma evropské paměti a svědomí představuje kritickou zprávu o Domě evropských dějin, projektu Evropského parlamentu v Bruselu. Zpráva je výsledkem studijní návštěvy 19 odborníků z 9 zemí, které se konaly v srpnu letošního roku.

Závěr zprávy uvádí, že Dům evropské historie selhává při prezentaci evropských dějin ve třech rozměrech: struktuře, konceptu a faktech. Výsledkem je, že návštěvníci získají ideologicky zaujatý, chaotický příběh s mnoha nedostatky, nebo dokonce padělání. Hlavní myšlenka chybí a zdá se, že je zastíněna úzkoprsým konceptem založeným na marxismu.

„Se slovy pana Pocheho absolutně nesouhlasím. To je člověk zplozený klientelismem, bez skrupulí, vyhovující vedení strany ČSSD, které se o jeho instalaci v EU parlamentu postaralo. Autentického soc. demokrata dr. L.Roučka se zbavili. Vina za výsledek voleb je především na předsedovi Sobotkovi a celém vedení strany. Příznačný rys povahy pana Mgr. Sobotky, že se nezúčastnil porady ÚV ČSSD dne 3.11. t.r. a také předseda senátu ČR pan M.Štěch. Jsou za "vodou". – „Podle prvních reakcí vedení ČSSD nic nenaznačuje, že by bralo vážně současnou situaci. Bezpodmínečně musí skončit bezbřehý klientelismus od základních organisací, přes města, okresy, kraje až po ústřední orgány strany. První viditelnou reakcí vedení by bylo dát okamžitě k disposici svoje funkce. Místo toho výmluvy a návštěvy krajů a konferencí. Co si o tom myslí členové nebo voliči ČSSD? Nás to nezajímá, svoje pašalíky jsme si zajistili v PS!“

Vzkaz gen. řediteli ČT Petru Dvořákovi: „Vážený pane generální řediteli ČT, dobrá pověst se dělá kvalitní televizí, ne 12 miliony PR agenturám!“

Kde to jsme, pokud je nutno hlasovat zda smí či nesmí občan vystoupit se svým názorem, navíc po 31/2 hod., kdy se v prázdném prostoru pro veřejnost přihlásil o slovo jediný občan?! To do demokracie vůbec nepatří, zažili jsme si toho dost v totalitě. Když má veřejnost o veřejnoprávní ČT zájem, co může být lepšího, pokud ovšem mají radní jako prioritu co nejlepší kvalitu veřejnoprávní ČT? Té slouží především kritika, ne samochvála. Kritiku radní ČT nechtějí vůbec slyšet a neslyšíte ji ani z úst radních. Pokud ano, tak opatrnou, kterou vždy následuje pochvala. Ve stylu: „Nedopustíme, aby nám někdo prokázal, že svoji práci neděláme pořádně, hlavně abychom nikoho nepopudili.“ Gen. ředitel ČT nebyl přítomen. Omluvil se pro nemoc, možná onemocněl z přílišného koukání na ČT… Dvě videa níže (záznam hlasování a otázky, které nesměly být položeny), odstrašující zvukové záznamy, dopis předsedovi Rady ČT a komentář, vypovídají za vše… PRO: Dědič, Dostál, Kühn, Samek. PROTI: Beniak, Brandejs, Hauser, Kašparů, Šarapatka. ZDRŽELI SE: Bednář, Kratochvíl, Doktor, Hindls. CHYBĚLI: Levá a Váňa. V zápisu ze zasedání stojí: Bod 9) Různé: a)Usnesení č. 214/19/17: Rada souhlasila s vystoupením pana Jana Šinágla. (4:5:4). Návrh nebyl přijat. Radní Šarapatka v sobě nezapřel agenta tajných služeb - natáčel si mne na mobil, pozorně sleduje i mé transparentní účty, resp. našeho zapsaného spolku. Potom chtějte, aby dělal svoji práci radního pořádně, když ho nezajímá názor, ale jeho autor …

Vysoce odpovědné funkce vyžadují odpovídající podmínky. Nadstandardní výhody přitahují osoby, pro které je hlavním cílem dosažení těchto výhod. Bez silných a schopných osobností se nemůže nic posunout dopředu. Slabé osobnosti, dříve či později, zavedou organizace i společnost do zkázy.

VIDEO k dispozici v německé verzi do 14.1.2018! 

Dokument uvedla ČT2 23.5.2017. V iVysílání veřejnoprávní ČT k dispozici není, zřejmě z důvodů autorských práv? Zato ČT zakoupila dva ruské trollové seriály (!!!) – viz článek vpravo LN 18.11.2017. Neschopnost, hloupost, nebo cílený záměr v rámci podbízení se Rusku a probouzejících se proruských kolaborantských aktivit v České republice…?! Na okraj připomínám, že ředitel programu ČT Milan Fridrich studoval v Rusku v letech 1988-1990…

Koprodukční dokument České televize a ARTE Co dokáže lež analyzuje podobu informační války a vliv dezinformací v České republice. Snaží se zjistit, kdo stojí za nepravdivými zprávami, které se šíří především na sociálních sítích a na takzvaných konspiračních webech. V dokumentu účinkují respektované osobnosti z České republiky i zahraničí, které se tématu dlouhodobě věnují. Režisér Tomáš Kudrna se svým týmem natáčel v České republice, Velké Británii, Holandsku a Rusku.

Česká republika není se svým 5% růstem jen tygrem Evropy, ale také jejím bankomatem. Kombinace devalvace, zvýšených rozpočtových výdajů, investičních pobídek, korupce, laxních pravidel pro převodní ceny a autocenzury médií umožnila zahraničním investorům - a některým bohatým Čechům - vytáhnout z české ekonomiky miliardy. Vyvádění dividend do zahraničí je běžnou součástí systému volného trhu a není to ten hlavní problém. Důležitější je způsob, jakým Česká národní banka posílala spekulantům signály o své monetární politice jak před devalvací, tak po zrušení zastropování kurzu koruny. Nebo způsob, jakým koaliční vláda lákala Amazon, aniž by vyžadovala, aby se přes Lucembursko přestal vyhýbat placení daní. Nebo jak jsou vklady nic netušících klientů Air Bank využívány k financování riskantních půjček na mobily v Číně. V ČR se teď věci samozřejmě pomalu mění, protože bankomatu docházejí peníze.

Cena české filmové kritiky 2016: nejlepší film, nejlepší režie, nejlepší scénář - Český lev 2016: nejlepší scénář, nejlepší střih - Oscar 2016: Český kandidát v kategorii cizojazyčných filmů.

Sir „P", devadesátiletý papoušek šedý, který kdysi patřil Edouardu Daladierovi, se na pozvání ředitele Francouzského kulturního institutu ocitne v roce 2008 v Praze jako živá relikvie z dob Mnichovské dohody. Sir „P" po Daladierovi jeho hlasem dodnes opakuje některé důležité věty a prohlášení. Papouška za dramatických okolností unese český novinář Pavel a na základě papouškových kontroverzních citací Daladiera rozpoutává mezinárodní politický skandál. (Falcon)

Podívejte se na tento archivní dokument o hořkých slzách Jany Novotné a naplněné věštbě vévodkyně z Kentu – úžasné, obdivuhodné, děkujeme Jano… J.Š.20.11.2017

Ve věku 49 let v neděli zemřela tenistka Jana Novotná. Wimbledonská vítězka z roku 1998 podlehla rakovině. O úmrtí bývalé světové dvojky ve dvouhře a jedničky čtyřhry ČTK informovali zástupci rodiny. Brněnská rodačka Novotná vyhrála na okruhu WTA 24 turnajů ve dvouhře a 76 ve čtyřhře.

V pátek jsem, jako každoročně na podzim, navštívil kavárnu Bárka v Točníku. Kastelán hradů Žebrák a Točník pan Petr Zemánek promítl letošní „nadílku“ filmů. Bylo to 3 ½ hod. úžasné podívané o životě a skutečných hodnotách. Z osmi skvělých filmů mne oslovili hlavně tři – viz přílohy. Hlídejte si termíny promítání a investujte čas. Nebudete zklamáni a budete obohaceni takovým způsobem, jaký v dnešní uspěchané době ani netušíte.

Příběh DOG POWER (USA 25 min.) je příběhem člověka a psa, jejich neskutečného propojení. Na něj navazuje příběh VEN(CA) a Janu Vencovi, který ušel sám na Youkonu 750 km za 10 ½ dne – tento film „dostane“ každého. Neuvěřitelná člověčina o skvělém chlapovi. Jeho povahu vystihl v dokumentu názor chlapíka, který řekl: „Tak ty jsi jasnej“ a tím bylo řečeno vše. A jasno má každý po shlédnutí (ČR, 35 min.).

Galerie Tančící dům od 15. listopadu 2017 přináší výjimečnou výroční výstavu jednoho z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších českých umělců 20. století - malíře, kreslíře, ilustrátora, spisovatele i scénografa Josefa Lady (1887-1957), který velkou část svého života strávil shodou okolností právě v pražském Podskalí, jehož je dnes světoznámá architektura Tančícího domu dominantou.

Ladova všestranná tvorba bude ve čtyřech galerijních patrech k vidění až do 1. dubna 2018. Ojedinělost projektu spočívá v unikátním' skloubení standardního, vysoce odborného průřezu dílem (téměř 400 originálů z oblasti malby a kresby, pocházejících z prestižních galerií i soukromých sbírek) s moderními multimediálními a interaktivními prvky soudobého výstavnictví (trojrozměrné modely, Ladova pracovna, figuríny s kostýmními návrhy, nápadité konstrukce pro děti související se slavnými ladovskými ilustracemi, hrací kout pro nejmenší atp.). Součástí expozice bude rovněž promítání filmů (z produkce České televize, Krátkého filmu aj.), prezentace autorských knih Josefa Lady a podrobné materiály týkající se umělcovy spolupráce s dalšími autory, významnými představiteli české kultury.

„Neoblomné a plíživé oslabování schopnosti jedinců stát se démem a prosadit změnu, jejíž legitimnost plyne z představ o životě sdílených většinou, je v současnosti největším ohrožením demokracie.“ - O hodnotách mluví kdekdo, ale kolik z nás jimi dnes skutečně žije? Kde je svornost, spojit se ve jménu vyššího přes všechny osobní rozepře? Naše duše vypadají jako naše lesy, plno nahromaděných „odpadků“, které brání zdravému, normálnímu růstu.

Vzpomeňme, jak Západ vítal naši „sametovou revoluci“, jak jsme se „odvděčili“ krádežemi v západních obchodech? Naše mládež „vyniká“ v EU v konzumu cigaret, alkoholu, drog. V EU vedeme v nakupování ve slevách, rveme se o poslední lahve levného rumu či vajíček - a nestydíme se za to! To je ten náš egoismus, myslíme především na sebe. Brání tolik potřebné svornosti. Mohou se potom politici chovat jinak? Jsme vytrvalí v utrpení, ne v úsilí o lepší, ochotni bojovat, riskovat, obětovat. Sejít se jednou za čas na náměstích nepomůže. Máme na co navázat a být hodni našich slavných předků Jana Husa, Karla IV, J.A.Komenského, TGM, bratří Tomáše a Jana. A.Baťových, Věry Čáslavské a dalších. Kdo z těch, kdo dnes demonstrují na Václavském náměstí v Praze vyvěsil na svém domě či za svým oknem vlajku České republiky?

Poslechněte si MODLITBU č. II. Marty Kubišové – její skvělé CD SOUL je darem nám, naší zemi a novodobou výzvou, tak jako MODLITBA č. I. v roce 1989!    

Je jedno je-li demokratický, totalitní, či autoritativní. Rozdíl je pouze v tom, že ke své vizi k cíli mají totalitní i autoritativní režimy "výhodu", že občany ke svému ideologickému cíly nutí.

Nespokojence srovnají, někdy rovnou se zemí. Demokracie to má mnohem těžší. K cíli se jde dobrovolně, různými způsoby, leč společně za jedním cílem. To chce od občana zájem a zodpovědnost. Je-li však v demokratickém režimu strana nebo strany, které chtějí opak o 180 stupňů potom už to není demokracie, ale chaos, kdo z koho, kdo bere peníze ze zahraničí atd. V takovémto stavu dělat lidové referendum je nezodpovědný hazard. Referenda např. ve Švýcarsku možná jsou, protože mají staletou tradici a zodpovědné občany. Jak dopadl brexit víme, protože města volila zůstat ve spojení s EU, venkovští volili odchod, v domnění, že se vrátí staré časy, kdy Britanie samostatná zase bude Velkou Británií. Dělat referenda bez odpovědného průzkumu je hazard, který dlouhodobě uškodí. Proto je demokracie obtížná, ale oproti jiným režimům krásná i když jak řekl W. Churchill, dobrá není, ale nic lepšího jsme nevymysleli.