Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Je zastaralý a negarantuje nezávislost médií. Tak o stávajícím modelu koncesionářských poplatků hovoří mediální expert Jan Jirák. Požaduje, aby došlo k debatě o tom, jakým způsobem veřejnoprávní média financovat a co od nich společnost očekává. Klíčový argument těch, kteří jsou pro jejich zachování, je, že koncesionářské poplatky garantují nezávislost médií. Ale osobně si myslím, že to není pravda. Pořád je jejich výše v rukou zákonodárců.

Lidovky.cz: V této souvislosti se často řeší, jestli by Česká televize měla dělat pořady typu StarDance

Myslím si, že to nemá v České televizi co dělat. Na začátku to byla zajímavá inovace. Dramaturgicky je to velmi dobře vymyšlené. Ale podle mého přesvědčení médium veřejné služby musí experimentovat, hledat inovace, i mít neúspěchy, ale vymýšlet. A ne koupit formát, který je ověřený, a nabídnout divákovi jalovou měšťanskou show. Je to podivná vzpomínka na taneční.

„Novinář je něco jako doktor – může mít své osobní sympatie k pacientům, ale nesmí se to projevit na tom, jak s nimi jedná“, říká v rozhovoru pro Lidovky.cz mediální expert Jan Jirák. Podle něj byly předvolební debaty ČT zbytečně nabité emocemi a veřejnoprávní instituce by se z toho měla poučit.

Je smutné, že to veřejnoprávní ČT musí připomínat mediální expert. V západních veřejnoprávních TV je to naprostá samozřejmost - pro moderátory a diváky. Debaty na ČT by mnohdy vnímali daleko spíše jako součást silvestrovské zábavy – moře slov, emocí, na úkor věcnosti a obohacení diváka. Nejkřiklavějším případem je moderátor ČT Jakub Železný. Osobnostně svoji roli nezvládá – ovládá jeho. Je ostudou  veřejnoprávní ČT, že v ní dostávají prostor psychicky labilní moderátoři. Není divu, že z ní ti nejlepší odešli, byli odejiti, resp. odcházejí. JŠ