Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

OS Prahu 7, 17.1.2024:  „Akce VLASATCI“ aneb „zlatá šedesátá“ až tak „zlatá“ nebyla

Obvodní soud pro Prahu 7 v neveřejném zasedání dne 17. 1. 2024 rozhodl o soudní rehabilitaci Jaroslava Švába (nar. 1949) a Petra Cháby (nar. 1948), kteří byli jako teenageři zatčeni v Praze v roce 1966.

Šváb byl zadržen 19. 8. 1966 při „celoměstské prověrce – akce VLASATCI“. Při ní příslušníci Veřejné bezpečnosti po městě pochytávali mladé muže s dlouhými vlasy, krátkodobě je zbavili osobní svobody a na údajný pokyn „hlavního hygienika ministerstva vnitra“ je ostříhali. Zatčené dívky, které s nimi sympatizovaly (tzv. „vlasatice“), posílal zmíněný hygienik nuceně na gynekologické vyšetření. Soud nyní konstatoval, že šlo o „soubor represivních opatření a vystoupení proti osobám, které komunistické moci nevyhovovaly svými názory a vzezřením... Jak samotné předvedení, tak omezení osobní svobody [zatčených] bylo zcela v nesouladu s tehdy platnými zákony... Pouhá skutečnost, že [někdo] měl dlouhé vlasy, byla tehdy státními orgány považována za provokaci a projev otevřené vzpoury vůči zřízení.“

„Vlasatci“ (nazývaní také „máničky“) poté uspořádali dne 20. 9. 1966 demonstraci, při které v průvodu ze Staroměstského náměstí na Letnou provolávali hesla „Vraťte nám naše vlasy!“ nebo „Pryč s holiči!“ Proti demonstrujícím podnikly bezpečnostní orgány zátah, při němž byl mj. zatčen i Chába, který se demonstrace neúčastnil, ale náhodou v té době procházel letenskými sady a příslušníkům Veřejné bezpečnosti se prostě nelíbil. Chábovu zadržování učinil konec až jeho otec, sám příslušník Městské správy Sboru národní bezpečnosti, který své kolegy řádně vyplísnil.

… Paní profesorka tedy považuje situaci za „zamrzlou“, nicméně „náš dluh“trvá. Ono vyjádření „náš dluh“ vyvolává otázku, koho kromě sebe paní profesorka považuje za dlužníka. Členy strany, do které dříve patřila? Nebo členy hnutí, k němuž se hlásí nyní? Nebo ještě někoho jiného? To z jejího vyjádření není zřejmé, v každém případě je však pěkné, že paní profesorka mezi dlužníky zahrnula i sebe. To jí dává příležitost, aby projevila vlastní „vůli“a na „splacení dluhu“ přispěla tím, že ze svých příjmů pro tento účel vyčlení přiměřenou částku. …

***

JAK JE TO S „NAŠÍM DLUHEM“? (Komentář k článku na irozhlas.cz ze dne 6. 10. 2023)

Server irozhlas.cz přinesl dne 6. 10. 2023 článek Terezy Čemusové „Odškodnění za dohled, rehabilitace ,mániček‘. Stát se přes 30 let potýká s dědictvím komunistické justice“.

V úvodu článku se mj. připomíná: „Ústavní soud (…) musí trvat na tom, aby v případech, kdy náprava nespravedlivých nebo nezákonných rozhodnutí v současné době ještě možná je, byla orgány k tomu povolanými učiněna.“

To napsali ústavní soudci před téměř 18 lety, na začátku prosince 2005. Tehdy soud rozhodoval v případě Adolfa Walici, který byl uvězněn za to, že pro své náboženské přesvědčení svědka Jehovova odepřel vojenskou službu. Walici se tehdy zastal ministr spravedlnosti, když v jeho prospěch podal stížnost pro porušení zákona. Nejvyšší soud jí nejdříve nevyhověl, Ústavní soud ale nakonec ano.

Pak článek rozebírá jednotlivé problémy, s nimiž se justice doposud potýká. Je to i odškodnění za ochranný dohled pro ty, kteří byli za minulého režimu nevinně odsouzeni. K tomuto problému se vyjadřuje i prof. JUDr. Helena Válková, CSc., která se ochranným dohledem zabývala již koncem 70. let. Její slova ovšem vyvolávají několik otázek.

Co je míněno „začátkem“?