Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

   

Strojový překlad

Nejnovější komentáře

  • 01.05.2024 10:43
    Chystá se velká prověrka všech vakcín, selhávají i ty na černý ...

    Read more...

     
  • 01.05.2024 10:38
    „Nerozhodovali lidé z praxe. Covid neřídili doktoři, ale ...

    Read more...

     
  • 01.05.2024 10:36
    Rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států: Covid vakcíny ...

    Read more...

     
  • 01.05.2024 10:23
    Jenom nerozdělujme společnost kontraproduktiv ními činy a ...

    Read more...

     
  • 29.04.2024 08:32
    Hoří, má panenko! twitter.com/.../...

    Read more...

     
  • 28.04.2024 14:51
    Dnes v OVM proběhla debata poslankyň Malé (Hnutí ANO) a ...

    Read more...


Portál sinagl.cz byl vybrán do projektu WebArchiv

logo2
Ctění čtenáři, rádi bychom vám oznámili, že váš oblíbený portál byl vyhodnocen jako kvalitní zdroj informací a stránky byly zařazeny Národní knihovnou ČR do archivu webových stránek v rámci projektu WebArchiv.

Citát dne

Karel Havlíček Borovský
26. června r. 1850

KOMUNISMUS znamená v pravém a úplném smyslu bludné učení, že nikdo nemá míti žádné jmění, nýbrž, aby všechno bylo společné, a každý dostával jenom část zaslouženou a potřebnou k jeho výživě. Bez všelikých důkazů a výkladů vidí tedy hned na první pohled každý, že takové učení jest nanejvýš bláznovské, a že se mohlo jen vyrojiti z hlav několika pomatených lidí, kteří by vždy z člověka chtěli učiniti něco buď lepšího neb horšího, ale vždy něco jiného než je člověk.

 


SVOBODA  NENÍ  ZADARMO

„Lepší je být zbytečně vyzbrojen než beze zbraní bezmocný.“

Díky za dosavadní finanční podporu mé činnosti.

Po založení SODALES SOLONIS o.s., uvítáme podporu na číslo konta:
Raiffeisen Bank - 68689/5500
IBAN CZ 6555 0000000000000 68689
SWIFT: RZBCCZPP
Jan Šinágl,
předseda SODALES SOLONIS o.s.

Login Form

Věřina cesta

  • Špindlerův Mlýn 1945: Ein Nachkomme der Stadtgründer überlebte die Ermordung durch Partisanen der Nicolaj-Gruppe

    Spindler Jan IIVerina cesta kamen II 050915Am Ende des Krieges war Špindlerův Mlýn gefährlich. Jan Špindler, ein Nachkomme einer berühmten Riesengebirgsfamilie, verlor im Alter von sieben Jahren fast sein Leben. Nach dem Krieg sah er einen der Männer aus der Gruppe, die ihn erschießen wollte. Seine Familie verbot ihm aus Angst um sein Leben, über das Blutvergießen und die Massengräber der Nachkriegszeit zu sprechen.

    Am Ende des Krieges zogen scharfe Jungs aus dem Landesinneren, angelockt durch den Reichtum, nach Špindl zurück. "Die Leute, die nach dem Abtransport kamen, besetzten Hotels und Pensionen. Es gab hier eine Menge Eigentum. Was sie gestohlen haben, haben einige, die Klügeren, mitgenommen, andere sind geblieben", sagt Jan Špindler.

    Die Familie Špindler gehört zu den ursprünglichen Bewohnern des östlichen Riesengebirges. Die Vorfahren von Jan Špindler, Holzfäller, kamen im 17. Jahrhundert aus Tirol.

    "Partisanen vergewaltigten und töteten. Doch die Front kam nie in diese Richtung. Ich kenne die Namen der Mitglieder der Partisanengruppe Nikolai, ich habe eine Liste von ihnen und ihre Adressen. Es besteht kein Zweifel daran, dass die Nazis Gräueltaten begangen haben, aber das sollte uns nicht von der Verantwortung für die Verbrechen befreien, die am Ende des Krieges begangen wurden",sagt der Mann, der mich auf Veras Reise begleitet hat. Bei den Erschossenen handelte es sich vor allem um die Leiter der Hütten und Hotels in Spindleruv Mlyn und um Soldaten, die dort behandelt wurden.

    Vollständiger Artikel auf Tschechisch>

  • Špindlerův Mlýn 1945: Potomek zakladatelů města přežil vraždění partyzánů ze skupiny Nicolaj

    Verina cesta tabule 050915Verina cesta kamen II 050915Na konci války byl Špindlerův Mlýn nebezpečný. Jan Špindler, potomek slavného krkonošského rodu, tehdy jako sedmiletý málem přišel o život. S jedním mužem ze skupiny, která ho chtěla zastřelit, se po válce vídal. O poválečném krveprolití a masových hrobech mu rodina z obav o život zakázala mluvit.

    Na konci války se do Špindlu stáhli ostří hoši z vnitrozemí, které lákalo bohatství. „Přišli lidé, kteří po odsunu zabírali hotely a penziony. Byl tady velký majetek. Co si nakradli, někteří, ti chytřejší, odešli, jiní zůstali,“vypráví Jan Špindler.

    Rod Špindlerů patří k původním obyvatelům východních Krkonoš. Předkové Jana Špindlera, dřevaři, přišli z Tyrol v 17. století.

    „Partyzáni znásilňovali, zabíjeli. Přitom fronta se tudy nikdy nepřehnala. Jména členů partyzánské skupiny Nikolaj znám, mám jejich seznam i s adresami. Že se nacisté dopouštěli zvěrstev, není pochyb, ale to by nás ještě nemělo zbavovat odpovědnosti za zločiny spáchané na konci války,“ říká muž, který mě zavedl na Věřinu cestu. Zastřelenými byli hlavně správci špindlerovských bud a hotelů a vojáci, kteří se tu léčili.

    Nikolaj skupina 14.5.1945Spindler Jan II„Přísně mi nakázala, abych se o tom nikde nebavil. I po válce to bylo nebezpečné,“ vzpomíná Špindler. Někteří z vrahů zastávali stranické funkce. Velmi se to tajilo. Kdybych o tom někomu tehdy řekl, asi by to se mnou neskončilo dobře,“ říká Špindler, který se stal jedním z nejlepších skokanů na lyžích své generace. Od 60. let pracoval jako řidič záchranky.

  • Sudetský Kříž a všichni dobří rodáci…

    Suttner von BerthaPouze jednota, společná vůle, posiluje naději a víru ve vítězství!MFD HJ Sudetsti Nemci a bezdomovci 22.11.2014

    V LN vyšel skvělý článek Davida Lancze (19.12.2020, Orientace/Esej) s názvem Všichni dobří rodáci“ Bertě von Suttnerové, první ženě, která obdržela Nobelovu cenu (myšlenku vnukla svému příteli Alfredu Nobelovi). Zúčastnila se Haagských mírových konferencí, které inspirovaly vznik Společnosti národů a později OSN. Její román „Složte zbraně“ vyšel poprvé a naposledy v češtině v roce 1889. Díky této knize byla pozvána do Bílého domu. Na HitHit, kde se rokordně rychle vybralo 105% požadované částky tak kniha opět vyjde v češtině - po 131 letech (i v E-verzi). Stále aktuální myšlenky Berty von Suttnerové tak budou moci opět oslovit české čtenáře. Mimochodem Rakousko ji má vyobrazenu na dvoueurové minci (u nás patronka české země sv. Anežka Česká zmizela s papírovou padesátikorunovou bankovkou a na kovové se už neobjevila, lid mlčel…).

    Článek končí slovy: „I proto bychom měli na slavné Čechy, i když zrovna náhodou nemluvili česky, neměli zapomínat. Spíš cítit hrdost."

    ***

    Na slavné Čech(šk)y, přestože nemluvili česky, bychom neměli zapomínat

    ***