… Výstava je i vzpomínkou na přibližně 140 zastřelených v první noci (celkem asi 400!) vojáky Sovětské armády, k tomu kolem 1000 zmrzačených lidí díky odraženým střelám, které po deformaci působily jako střely dum-dum,
kdy odlétávaly kusy těl, stovky zastřelených lidí na hranicích při útěku na Západ….
Celkem zemi mělo opustit kolem 750.000 lidí! Dodnes nám chybí i jako nositelé odbornosti a morálních hodnot. Je trvající odpovědností státu, aby uctil jejich památku a odškodnil dodnes žijící invalidy a mrzáky z doby okupace! To, že to není hlavní téma médií, historiků a celé společnosti, vypovídá o jejím postkomunistickém stavu a její morální úrovni. Dokud nebudou mít všechny nevinné oběti okupace pamětní desky na místech kde byly zabité, nebudeme vyspělou, kulturní zemí, ale „Potěmkinovou vesnicí“, zemí hrající si jen na demokracii a demokraty… Prosím pomozte najít dívku z plakátu a šest statečných žen, držící hladovku na protest proti okupaci. Děkujeme!
Jan Šinágl, 21.8.2018
* * *
Havel považuje odpor vůči srpnové okupaci za pozoruhodný fenomén
Za pozoruhodný fenomén považuje prezident Václav Havel odpor společnosti proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Havel, který se zotavuje v pražské Ústřední vojenské nemocnici z pooperačních komplikací, to ve čtrtek řekl Českému rozhlasu. Za analýzu by přitom podle prezidenta stál nejen odpor společnosti proti srpnové okupaci, ale i zvláštní role, kterou v té době hrály sdělovací prostředky. Ty podle Havla vlastně koordinovaly celospolečenský pokojný odpor proti násilí. Pražské jaro mělo podle Havla i ohromný mezinárodní význam. "Dokonce v cizině je vnímáno jako větší historický mezník než u nás. A pochopitelně, protože to Pražské jaro s tou svou jakousi upřímností a řekl bych jakýmsi dobráctvím, které zasluhuje pochvalu, odhalilo, co to je komunismus. Odhalilo totalitní povahu toho systému, když muselo být násilím potlačeno," uvedl Havel. Pražského jaro bylo pro Havla krásnou dobu, "protože po dvaceti letech bylo možno svobodně dýchat, svobodně mluvit". "Samozřejmě jsme cítili ta politická dilemata, která jsou s tou dobou spojena, ale myslím, že nikdo, kdo v té době žil, na tu dobu nemůže zapomenout," řekl prezident Havel.
ČRo, 21.8.1998
* * *
Holešovští výsadkáři Sověty v roce 1968 do kasáren nevpustili
(LN 21.8.2018) Když se 21. srpna 1968 objevily brzy ráno před kasárnami v Holešově na Kroměřížsku sovětské tanky, velitelé tamních výsadkářů je odmítli dovnitř vpustit. Gardový tankový prapor se do kasáren, ve kterých sloužilo zhruba 700 členů sedmého výsadkového pluku zvláštního určení, nedostal ani v následujících dnech. V celém Československu šlo při srpnových událostech o zcela ojedinělý čin. "Myslím si, že jsme byli jediný útvar v republice, který je nepustil vůbec," řekl dnes ČTK při setkání bývalých členů útvaru v Holešově někdejší výsadkář Josef Bartošek. Sověti podle něj záhy po svém příjezdu otočili hlavně tanků, kterých do Holešova dorazily desítky, směrem na kasárna. "Byla to dosti napjatá chvíle, kdy se brnkalo na nervy. Nakonec jim naši velitelé museli pohrozit tím, že pokud s těmi tanky neodejdou, tak že máme dostatek pancéřových pěstí a munice k tomu, abychom jim ty tanky zničili," uvedl Bartošek.
Za svůj postoj byli výsadkáři poměrně záhy potrestáni. V roce 1969 přišel elitní holešovský útvar o zástavu a byl rozpuštěn. Zbytky útvaru převelelo vedení armády do Prostějova, velitelský sbor rozptýlilo po celém Československu. Na 50 let staré události dnes v Holešově zavzpomínalo asi 200 někdejších členů výsadkového pluku.
ČRo, 21.8.2018
P.S.
Ve válce vždy rozhoduje síla, odvaha a statečnost. Kdyby natočil na toto téma celovečerní film režisér formátu Miloše Formana, včetně osudů těchto statečných vojáků a jejich velitelů po roce 1968, nepochybně by získal Oskara. Na to nejsou dnes ani peníze, ani odvaha, ani český režisér. J.Š.
* * *
Pomozme najít těchto šest statečných dívek ze srpna 1968
Civilizace bez mravních základů se hroutí stejně jako mosty
* * *
Právní věta: „Z pohledu ústavněprávního nutno stanovit podmínky, za jejichž splnění nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy má za následek porušení základních práv a svobod. Ústavní soud spatřuje tyto podmínky v následujících okolnostech : Základní práva a svobody v oblasti jednoduchého práva působí jako regulativní ideje, pročež na ně obsahově navazují komplexy norem jednoduchého práva. Porušení některé z těchto norem, a to v důsledku svévole (např. nerespektování kogentní normy) anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (např. přepjatý formalismus), pak zakládá porušení základního práva a svobody.“
Nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 269/99 ze dne 2.3.2000, předseda ÚS prof. Vojtěch Cepl. st.
* * *
„Lidé dnes zase vědí, že existují věci, pro které stojí za to trpět, že věci pro které se... trpí, jsou ty, pro které stojí za to žít.“ Jan Patočka
„Nakonec nejde o toho, kdo kritizuje, ani o toho, kdo poukazuje na to, jak silák klopýtl, nebo kde mohl dělník udělat svou práci ještě lépe. Čest a zásluhy patří tomu, kdo je ve skutečnosti v aréně, jehož tvář je zničená prachem, potem a krví. Tomu, kdo o něco statečně usiluje, kdo chybuje a znovu a znovu nedosahuje svého cíle, komu je vlastní velké nadšení a velká oddanost, kdo sám sebe vydá pro dobrou věc. Tomu, kdo v tom lepším případě nakonec zakusí triumf velkého úspěchu, a kdo v tom horším případě, když selže, alespoň selže během nádherně odvážného pokusu o to, aby nezůstal stát na místě s bojácnými, kteří neznají ani vítězství, ani porážku.“
Read more...