Jedinou možností, jak přimět stát k omezení flagrantního okrádání obavatel, je prostě se nenechat o peníze připravit.
* * *
V rubrice Názory, otiskly LN (11.12.2020) článek ekonoma Ladislava Tajovského. Nepochybuji, že každý rozumný občan se s tímto názorem ztotožní.
Naříkáme na chybějící miliardy ve státním rozpočtu, ale nikdo neřeší trestuhodné utrácení peněz státem – drahé stavby, nekvalitní, nepotřebné, rozkrádání evropských dotací, nárůst administrace a úředníků v době počítačů. Úředníci na všech úrovních - a nejen u nás, vyzvářejí stále nové, často zcela nepotřebné zákony, které málokdo stačí číst, natož dodržovat a kontrolovat. Nebýt takového množství nesmyslných zákonů a předpisů, neměli by úředníci co dělat. Paradoxně čím více zákonů a předpisů, tím je méně občanu pomáháno. Odpověd na otázku, zda předpisy vznikají kvůli úředníkům, nebo úředníci kvůli předpisům ponechávám raději nezodpovězenou…
Nedávno mi jeden lékař vyprávěl jakou anabází musel projít s žádostí o penzi vyplňováním formulářů. Jeden úřad mu řekne, že musí doložit kde vystudoval lékařství, druhý mu řekne, že tento doklad nepotřebuje…
V Estonsku, které je vzorem digitalizace ukáže občan občanku úředníkovi jen jednou – mají ji následně k dispozici všichni úředníci, kteří ji pro svoji práci potřebují, včetně ostatních dokladů. Občan nemusí neustále běhat po úřadech, „běhají“ za něho počítače. Když nastane nárok na penzi, občan se dozví automaticky od kdy a kolik bude pobírat. Stejně tak to probíhá při různých žádostech.
Počítačů máme dost, ale nedělají co by dělat měly, aby skutečně sloužily občanům a nevytvářely nepotřebnou práci pro úředníky. Kolik by jich dnes Baťa asi propustil a o kolik méně bychom potřebovali zahraničních pracovníků a to nemluvím o zneužívání sociálních dávek, kde za desetiletí zmizely jistě desíty, či stovky miliard, které dnes tolik chybí.
Vláda chce nově prostředky EU pro pomoc potřebným dát na vybudování infrastruktury, místo aby je dala přímo těm, kteří je zoufale potřebují. To není nic jiného, než další „bezedná dálnice“.
Ani jednotnou, funkční jízdenku, neumí stát prosadit, zato miliardami dotací pro ČR blokuje narovnání trhu a zdravou konkurenci – ve prospěch obyvatelstva - i státu.
Platíme daň za blahobyt a s ním spojeným úpadkem morálky, zdravého rozumu a dobrých mravů.
„Titanik“ jede „plnou parou“ do ledovce. Dokážeme ještě včas zastavit, nebo alespoň snížit nevyhnutelné škody? Úředník to řešit nebude, ani zákony, které jen poslušně dodržuje. Stát si platíme a vydržujeme královsky, ale to co nám často nabízí, by žádný obchodník neprodal, pokud by nebyl rovnou zavřen, ale zavřete stát. Dánové v 80. letech minulého století nemlčeli. Jak dlouho budeme mlčet my?
Souhlasím s názorem na konci článku: Jedinou možností, jak přimět stát k omezení flagrantního okrádání obavatel, je prostě se nenechat o peníze připravit. Těch co je ještě mají ubývá každým dnem a půjde-li to takto dál, bude brzy více těch, co je nemají!
Jan Šinágl, 20.12.2020
* * *
Beneš a Klaus – hrobaři demokracie
Parlamentní listy zveřejnily osmý rozhovor – odpověď na dvanáctou otázku nezveřejnily
Read more...