„Pokud nám vládnou špatní lidé, nemůžeme očekávat dobré časy.“
Neznámý autor
***
To snad mohl hlásat jenom šílenec, napadá mne při sloganu raději Hitler ve Vídni, nežli Otto v Hofburgu. Tuto neskutečnou stupiditu razil v třicátých letech minulého století československý ministr zahraničních věcí Edvard Beneš.
Tato tragická postava bránila návratu Habsburků do Rakouska ve spolupráci s nacistickým Německem. Jedná se o málo známou, ale velmi smutnou kapitolu českých, respektive československých dějin. Přibližuje ji ve svém komentáři pro Lidové noviny Roman Joch. Po roce 1930 začal tehdejší konzervativní rakouský kancléř Engelbert Dollfuss uvažovat o možném nastolení Otty Habsburského jako rakouského panovníka s titulem arcivévody rakouského, který ostatně Habsburkové užívali po staletí.
Tehdejší československý ministr zahraničí však tajně jednal s tehdejším německým kancléřem o společném zásahu v Rakousku, aby této restauraci zabránili. Ministr zahraničí se jmenoval Edvard Beneš a kancléř Adolf Hitler! Jejich záměr později zveřejnil československý velvyslanec v Paříži Štefan Osuský. Ano! Beneš ve své slepotě a omezenosti vyjednával s vůdcem nacistů Adolfem Hitlerem o možnosti společného čs.-německého vojenského zásahu proti Rakousku, které připouštělo obnovení monarchie. Budoucí československý prezident byl ochoten poslat na Vídeň československé vojáky společně s německým Wehrmachtem. To nevymyslíš!
Jak je tedy patrné, rovněž Československo si zadalo s hitlerovským Německem, když se mu to hodilo, a dokonce s ním plánovalo společný vojenský zákrok proti třetí zemi. Proto Češi a Slováci, kteří sami chtěli napadnout sousední stát ve spojení s nacisty, nemají morální právo vytýkat podobné kroky jiným.
Read more...