Včera, 6. května, byl ve Vrchlabí pohřben třicetipětiletý občan Pavel Wonka, který zemřel na následky plícní embolie v královéhradecká věznici a jehož jméno v posledních dnech bylo zneužíváno v útocích protinaší společnosti.
Na stejnou dobu se západní ideodiverzní vysílačky pokusily za spolupráce několika jednotlivců nepřátelských našemu zřízení zorganizovat demonstrací na pražském Staroměstském náměstí. Akce skončila pro naprostý nezájem našich občanů fiaskem tím, že se vůbec nekonala.
Nepsali bychom o tom, i když smrt mladého člověka, ať již zemřel kdekoli, je vždy smutnou událostí.
Ve čtvrtek 4. května však vystoupil se svým protičeskoslovenským prohlášením také předseda helsinské komise amerického Kongresu, člen Sněmovny reprezentantů S. Hoyer, které široce publikoval Hlas Ameriky. Tvrdil dokonce, že „okolnosti smrti P. Wonky zůstávají nejasné“, že prý byl „vystaven brutálnímu zacházení“, čí dokonce „bití“, a zároveň zdůrazňuje, že šloo člověka, „jehož odhodlané úsilí prosazovat dodržování lidských práv a základních svobod vedlo k jeho nespravedlivému odsouzení a nakonec k jeho smrtí“.
Dejme si v této souvislosti otázku:
Proč pan Hoyer tolik spěchal s takovým množstvím obviněn a proč si neověřil potřebná fakta?
Především, kdo to byl Pavel Wonka. Automechanik z Vrchlabí, jenž se v posledních letech velmi protisocialisticky angažoval. V řadě dopisů urážel naše veřejně činitele a společenské zřízení, vymýšlel pomluvy na některé odpovědné pracovníky a bez důkazů je rozšiřoval, hrubě napadal naše státní a politické orgány a jejich rozhodnutí, fyzicky napadl soudce okresního soudu v Jičíně, za což byl právoplatně v loňském roce odsouzen. Po propuštění z výkonu trestu mu byl soudem uložen ochranný dohled. Protože však zásadně neplnil jeho podmínky, byl znovu odsouzen k pětiměsíčnímu trestu.
V té době měl určité zdravotní potíže, odmítal však spolupracovat se zdravotními orgány, znemožňoval objektivní zjištění svého zdravotního stavu i všechny navržené léčebné postupy či předepsané léky.
Okamžitě po jeho smrtí byla provedena pitva, které prokázala, že zemřel na plicní embolii. Přesto západní antikomunístická centra velmi intenzívně využila smrti Pavla Wonky jako záminky k útoku na naší republiku. Proto federální ministerstvo zahraničních věcí umožnilo předním americkým lékařům, profesoru Roberta S. Lawrencovi z Harvardovy univerzity a profesoru Roberta H. Kirschnerovi z chicagské univerzity, aby nezávisle na našich lékařích prozkoumali okolnosti Wonkovy smrti. Poté poskytli oba lékaři rozhovor československým novinářům:
Otázka: Pane profesora Kirschnere, vy jste patolog a měl jste možnost pitvat tělo zemřelého Pavla Wonky. Potvrdilo vaše ohledání závěry čs. lékařů?
Kirschner: Neprováděl jsem skutečnou pitvu, ale měl jsem plnou možnost prověřit práci čs. patologů. Mohu konstatovat, že byla udělána valíce dobře, na vysoké profesionální úrovni a že příčinou smrti Pavla Wonky byla skutečné plicní embolie.
Otázka: Tvrdí se, Se Pavel Wonka byl bit a fyzicky týrán. Potvrdilo tuto skutečnost vaše šetření?
Kirschner: Nenašel jsem žádný důkaz, že by Pavel Wonka byl bit nebo mučen.
Otázka: Pane profesore Lawrencl, západní sdělovací prostředky tvrdí, že Wonka zemřít nemusel. Mohou umřít lidé na plicní embolii také v amerických nemocnicích?
Lawrence: Na embolii umírají lidé na celém světě. Mnozí lidé se pozastavovali nad tím, že zemřel velmi mladý. Skutečností je, že smrt způsobená plicní embolii ve 35 letech je velmi neobvyklá. Jedním z bodů, které jsme si chtěli ověřit, byla tělesné aktivita Pavla Wonky v době před smrtí. Plicní embolie je totiž běžnější u lidí dlouhodobě upoutaných na lůžku. Dnes ráno jsme měli příležitost hovořit se zástupci ministerstva spravedlnostio okolnostech, které předcházely smrti, je zřejmé, že Wonka ztratil hodně na váze. Dověděli jsme se, že v různých dobách odmítal potravu. Tato skutečnost, ať již ztratil více či méně kilogramů, mohla být příčinou vzniku trombózy a následné plícní embolie. V případě, že embolie vznikne, nelze zabránit smrti ani v nejlepších zdravotnických zařízeních.
Otázka: Kdo vaši cestu zprostředkoval, kdo ji financoval a jak jste byli v Československu přijati?
Lawrence: V Československu jsem podruhé. Má nynější cesta s prof. Kírschnerem byla podporována také skupinou »Helsinki Watch«, která se zabývá sledováním, jak jsou dodržována lidská práva. Naše cesta by se nemohla uskutečnit bez mimořádné spolupráce a pochopení ze strany československého ministerstva zahraničních věcí a čs. velvyslanectví ve Washingtonu.
I tento rozhovor svědčí o neseriózností senátora pana Hoyera i dalších, kteří rozpoutali vůči nám nepřátelskou kampaň.
JAROSLAV KOJZAR, KAREL WALTER
(Domácí zpravodajství také na straně 8)
RUDÉ PRÁVO, 7.5.1988
* * *
ÚV KSČ: Z publikace Norbert 2 - příloha č.6 - str. 129
Jan Šinágl, 20.12.2014
Read more...