V Československu bylo v prvních letech po komunistickém převratu popraveno z politických důvodů více než dvě stě lidí. Téměř čtvrtinu z nich tvořili vojáci a důstojníci československé armády. Jedním z nich byl i major René Černý, který byl po vykonstruovaném soudním procesu popraven v roce 1950. 26. července letošního roku uplyne 105 let od jeho narození.
… Před vykonáním rozsudku smrti napsal René Černý závěť a osobní dopisy pro snoubenku Bohumilu Vrbovou a také bratra Dalibora Černého; v obou zdůraznil svou nevinu. Když se jej před popravou předseda senátu zeptal, zda nemá nějaké poslední přání, Černý odpověděl: „Chci vám říci, že jste mě odsoudili pro nic a že je to vyložená vražda. To říkám pod šibenicí. Tady bych vám řekl, že jsem něco udělal, ale já nic neudělal. A vám, pane státní prokurátore, mnoho štěstí nepokvete.“
… V 6. hodin a 14 minut byl René Černý předán mistru popravčímu k výkonu trestu oběšením. Na šibenici ve dvoře pankrácké věznice vystoupal jako poslední. Před popravou stihl ještě provolat „Vrahové“.
V letech 1990–1994 byl René Černý na základě rehabilitačních řízení v plném rozsahu rehabilitován a in memoriam povýšen do generálské hodnosti. Na jeho počest mu byla ve městě Slaném odhalena pamětní deska.
Read more...