Bylo by jistě zajímavé provést rozbor čerpání náhrad s odvedenou prací? Kolik procent vyčerpali poslanci opozice a koalice? Kolik poslanců pobírá pouze plat a kolik z nich si ho přilepšuje dalšími funkcemi? Jaká je docházka do Sněmovny, do výborů a komisí, za kterou berou plný plat i když se nedostavují, mnohdy proto, že to pro samé funkce nelze, ani časově, zvládat? Kolik z poslanců má mimoparlamentní funkce a pobírá za ně také plný plat? Jaký typ občanů asi takovéto lukrativní nabídky zaujmou a motivují a kolik z nich je vedeno upřímnou snahou sloužit zemi a jejím občanům? ZDE si může každý najít svého poslance a sám rozhodnout, zda jeho zvolení odpovídá představám o práci občana zákonodárce jaké si představuje za své peníze?
Např. bývalý ministr financí Miroslav Kalousek je i mistrem v čerpání možných náhrad – celých 99% - a to ještě stíhá téměř každý den vystupovat na ČT pomalu jako její parlamentní zpravodaj...
Jak mohou poslanci účtovat takové horentní sumy za telefon a internet, neodpovídající situaci na trhu, nehledě o možnosti vyjednat s providery ještě výhodnější ceny než mají běžní občané? Z cizího krev neteče, však to za nás občan zaplatí…
Současný systém náhrad nemotivuje ke kvalitní práci, ale k co největšímu výdělku. Nedivme se potom stavu a úrovni „práce“ občanů zákonodárců. V anketách nemají důvěru obavatelstva. Za nimi jsou už jen uklízečky – nespravedlivě. Ty si nemohou dovolit beztrestně odvádět nekvalitní práci. Ztratily by ji stejně jako dělník, či kdokoliv jiný, který produkuje jen zmetky. "Bez práce nejsou koláče", vyjma našich občanů zákonodárců - při vší úctě k menšině těch, kteří skutečně "makají" a plně využívají možnosti a pravomoci "Pro lepší naše příští" jak říkával Jan A. Baťa.
Nebude-li změněn tento systém náhrad, včetně volebního zákona, bude Parlament stále přeplněn příživníky, kteří o skutečné práci umí jen „kecat“ s patřičným dopadem na chod společnosti a životy nás všech. Na změně zájem pochopitelně nemají. Donutit je k tomu může pouze hospodářská krize, nebo nespokojenost a hněv občanů. Obojí narůstá stále více.
Slovensko nám může být příkladem. Tam už nahromaděný hnis vytéká naplno. V České republice je to jen otázkou času.
Nadcházející 30. výročí listopadu je další výzvou všem slušným občanům a možností aktivně přispět k potřebným změnám ve společnosti. Nebudou se nabízet věčně.
Jan Šinágl, 24.10.2019
* * *
Read more...