Augustinovi Navrátilovi se podařilo před listopadem 1989 zorganizovat největší petici v ČSSR. Podepsalo ji 600 tisíc lidí. Dnes však jeho jméno veřejnosti nic neříká. Křesťan „kverulant“ zemřel v zapomnění v roce 2003.
„Občan, jenž se nesklonil před státní mocí, osobující si právo na jeho svědomí, byl prohlášen za nepříčetného: jaké je to vysvědčení pro moc! Člověk, který si za obecné degradace občanských ctností svou občanskou odpovědnost uchoval, byl jí soudním výrokem zbaven: jaké zrcadlo krize této společnosti! Lidská duše, která chce žít s vědomím vyššího ideálu, je poslána na léčení, aby se naučila adaptovat se k živočichu: jaký obraz zvrácenosti mravních norem této společnosti!“
„Je prosinec r. 1972. Naše poslední z devíti dosud narozených dětí má teprve dva roky, a protože přídavky na děti jsou malé […] měli jsme průměr na jednoho člena rodiny měsíčně z mého platu a přídavků na děti 393 Kčs. To je málo.“
„Pánové znalci se zachovali přesně v intencích učebnice. Opominuli jenom jediné, totiž všimnout si toho, že ‚pacient‘ je v právu“.
„Nevím, kdo má ještě zájem a komu na tom tak záleží, abych po více jak čtyřech měsících vazby, z toho více jak dva měsíce strávené v nepředstavitelně tvrdých podmínkách ‚křížence blázince s kriminálem‘ – jak možno nazvat zvláštní vězeňské oddělení psychiatrického ústavu v Bohnicích – zase trvá na tom, abych v rozporu se zákonem se nemohl dostat domů ke své rodině, manželce, dětem.“
P.S.
Došlo k porušení zákonů tehdejšími soudci. Kdo z nich byl potrestán? Má být provedena řádná (nikoli nedůsledná) rehabilitace a aby pozůstalí dostali řádné odškodnění, pokud ho nedostal za života sám Augustin Navrátil. Stejné platí i pro kauzy Pavla Wonky a Jiřího Wonky, na kterém bylo pácháno bezpráví i po roce 1989.
Je ostudné, že Augustin Navrátil nebyl vyznamenám žádným polistopadovým presidentem země. Augustin Navrátil si zaslouží udělení toho nejvyššího!
J.Š. 13.2.2020
Read more...