Přání proneseno na ČRoPlus (28.12.2020)
* * *
Svoboda bez médií
Pan spisovatel v každé době. Pan Pavel Kohout se domnívá, že jsme se vrátili opět po padesáti letech do svobody. Změnila se oficiálně pouze doba vlády jedné strany. Ta zde zůstala ne jako relikt, ale opět troufalá, důležitě se tvářící, jako že to všechno co bylo, jsme hodili za sebe, udělali tlustou čáru a teď jsme zase rodná strana demokratická, pro všechny otevřená.
„Všichni jsme mladí, mladý je každý komunista“, zpívá v blázinci ve filmu „Hřbitov pro cizince“, zaměstnanec holičské oficíny herec pan Dvořák, kam ho soudruzi dopravili, když si dovolil ukázat se v kanceláři Pražského Hradu v anglickém „batteldresu“, jednotném úboru anglických letců s vyznamenáními za statečnost a chrabrost. Jak by ne, vždyť on měl jiný názor, nežli troubený ze všech tehdejších médií, jako ozvěna z Kremlu.
Dneska si můžeme prozatím vyprávět cokoliv. Cenu to nemá, do médií se dostane jen co je buď „doporučeno“, nebo autocenzurou „schváleno“. My, kteří už nejsme školou povinní tedy i pan spisovatel si je jistě vědom rozdílu svobody v první polovině roku 68, doby pražského jara, na rozdíl naší třicetileté svobody po „sametové revoluci“. Dnes místo, abychom se veřejně v médiích vyjadřovali, opatrně chráníme svoje místečka. Tu a tam pravda pronikne jako škvírou z rozeschlého sudu. Dali by se jmenovat ti, kteří přehozením výhybky nějakým panem přednostou se dostali na vedlejší kolej, dokonce někdy slepou.
Spisovatel, který se vhodně dovede připomínat v každé době, o tom co je správné, jistě ví co nám hrozí z východu, dokonce celé Evropě. Jeho nevšední intelekt by si zasloužil, aby dal o sobě vědět nám ostatním - nejen blahopřáním.
K.Mrzílek
29.12.2020
***
***
„Na další štaci“ o protektorátní kinematografii a národní cti. Skrytá cenzura veřejnoprávní ČT…
Vyšla další kniha o RAF: Rytíři nebes 311. československá peruť
J.Š. 30.12.2020
Read more...