… Vzápětí po instalaci mi volali z galerie Myšina v podchodu pod hlavním nádražím v Brně, že je třeba dílo okamžitě odstranit. Proti tomu jsem neprotestoval, jen jsem odmítl věc zatírat osobně. Takže zazářila blaženě nekonfliktní čirá bílá. A upřímně řečeno jsem takovej vítr vůbec nečekal a měl jsem z reakce čirej strach. A nadělal jsem vrásky vedoucímu galerie Petru Kvíčalovi z FAVU, kterej byl za celou věc zodpovědnej. …
***
Jak vás to dílo napadlo – a inspirovalo vás k němu dílo vašeho kolegy z pražské UMPRUM Jana Kvíze: „Díky, že můžem“ (seznam 30 nejbohatších Čechů ke 30. výročí sametové revoluce)?
Přemýšlel jsem co si počít s tímto fenoménem. Prvně jsem chtěl dělat Home credit s claimem „The real anarchy“, ale kamarádova přítelkyně při přípravě šablony pravila, že je to slabý, tak jsem to ještě chvíli cumlal na jazyku, až se tohle ukázalo jako cesta. Dílo Jana Kvíze jsem v té době neznal.
Kdy a z jakých pohnutek k té instalaci došlo?
Psal se rok 2013. Přihlásil jsem se do výběru té galerie, splnil požadavky, aby věc nebyla vulgární nebo politická. Během nočních hodin jsem oficiálně nakladl barvy na podklad a šel bucat.
Tím se vše vysvětluje, vaše dílo přišlo o šest let dřív než Díky, že můžem Jana Kvíze. Nicméně vám vaše dílo nepřijde politické? Podle toho, co vím, dobře zapadá do kontextu vaší tvorby (viz změna loga Albertu na Albertinu, Nova na Hovna), která mi přijde výsostně politická. Řekl byste o sobě, že jste aktivista?
Za aktivistu u nás se myslím považovat nedá. To slovo je kontaminováno nejpozději ústy Václava Klause. Ale i tak bych se za něj asi neoznačil. Nedělám nic konkrétního, jen trochu zbaběle komentuju. A to mi na nás Češích (a na sobě) hodně vadí. Tato role smějící se bestie, kdy všichni jen děláme koláže a vtipy. Ale reálně pohnout se světem mi nejde. Když se o to pokusím, začnou mi padat věci z třesoucích se ruk. Takže mi zůstává tato forma zvolání, výkřiků a ironie. Útěků do postranní kapsy fantazie. V tomhle jsem spíš pasivista, kterého občas probudí ze spánku nečekaná rána.
Jak přesně došlo k zákazu a odstranění vašeho díla Homecredit? Bránil jste se nějak?
Vzápětí po instalaci mi volali z galerie Myšina v podchodu pod hlavním nádražím v Brně, že je třeba dílo okamžitě odstranit. Proti tomu jsem neprotestoval, jen jsem odmítl věc zatírat osobně. Takže zazářila blaženě nekonfliktní čirá bílá. A upřímně řečeno jsem takovej vítr vůbec nečekal a měl jsem z reakce čirej strach. A nadělal jsem vrásky vedoucímu galerie Petru Kvíčalovi z FAVU, kterej byl za celou věc zodpovědnej.
P.S.
Žádné úřední jednání trvající měsíce či roky. Další důkaz, že Petr Kellner byl nad zákonem. Nedivím se, že v rozhovoru není uvedeno celé očanské jméno výtvarníka.
J.Š. 14.4.2021
***
Read more...