Calvin Coolidge: "Češi si dělají nárok na Sudety. Kdyby Čechům bylo přiznáno celé území, na které si činí nárok, bylo by to nejen nespravedlivé, ale i nebezpečné pro budoucnost nového státu a možná i nešťastné."
***
Krvavá daň sudetských Němců byla vysoká: v krupobití českých kulek zahynulo 54 mužů, žen a dětí. Zasažena byla města Kadaň, Ústí nad Labem, Cheb, Karlovy Vary, Stříbro, Hostinné a Šternberg. Tehdejší oběti si zaslouží, abychom si je připomněli účastí na březnových pietních aktech.
***
4. březen 1919 je součástí sudetoněmecké identity a zaujímá velké místo v kolektivní paměti sudetských Němců, neboť toto datum znamená státní násilí, vraždění, nerespektování práva na sebeurčení a národnostní útlak. Americký prezident Woodrow Wilson ve svém 14bodovém programu představil nový řád pro Evropu založený na právu národů na sebeurčení. Tohoto práva se dovolávaly více než 3 miliony sudetských Němců a na většinově německy osídlené oblasti Čech a Moravy si činila nárok i Rakouská republika, která vznikla v listopadu 1918.
V Saint Germain však Entente přiznala právo na sebeurčení jen Čechům a Slovákům. Tomáši G. Masarykovi a Edvardu Benešovi byla suverenita přislíbena již během války. Dne 4. března 1919 se proto v celé zemi současně konaly pokojné demonstrace. Byla to sociální demokracie pod vedením Josefa Seligera, která k nim vyzvala kvůli hrozbě demonetizace. Kromě toho byla toto úterý ve Vídni ustavena Národní rada republiky Německé Rakousko. V novém parlamentu zasedlo také 24 zástupců sudetských Němců, kteří byli v roce 1911 vysláni do Říšské rady. Nyní však již nebyli připuštěni k volbě Národní rady. Pražský režim věděl, jak tomu zabránit!
Hnány hospodářskými obavami a hrozbou odtržení od rakouské vlasti následovaly masy sudetských Němců výzvy. Do demonstrantů se střílelo, protože česká armáda byla připravena na povstání, které by ohrozilo existenci národa, a reagovala přehnaně. K vážnému incidentu došlo pouze ve Šternberku. V Kadani jej vyvolala potyčka kvůli vyvěšení vlajky. Nikde jinde k podobným incidentům nedošlo. Ale i ve dvou kritických případech bylo použití ostré munice nevhodné. Krvavá daň sudetských Němců byla vysoká: v krupobití českých kulek zahynulo 54 mužů, žen a dětí. Zasažena byla města Kadaň, Ústí nad Labem, Cheb, Karlovy Vary, Stříbro, Hostinné a Šternberg. Tehdejší oběti si zaslouží, abychom si je připomněli účastí na březnových pietních aktech.
Dr. Peter Wassertheurer
(aus „Witikobrief“, Feber 2023)
***
Coolidge o masakru ze 4. března 1919
Calvin Coolidge (1872-1933), poradce amerického prezidenta Wilsona v roce 1919 a později sám prezident USA (30. prezident) v letech 1923-1929, se 10. března 1919 vyjádřil takto:
Dnes existuje hluboké nepřátelství mezi německými Čechy a Čechy a není důvod očekávat, že toto nepřátelství bude v blízké budoucnosti překonáno. Krev, která tekla 4. března, kdy čeští vojáci stříleli do německých davů v mnoha městech, byla prolita způsobem, který lze jen stěží odpustit. Jestliže v listopadu loňského roku snad ještě existovala v německých kruzích určitá ochota zachovat Čechům politickou loajalitu z hospodářských důvodů, dnes již prakticky zmizela ...".
K nárokům Čechů na Sudety se Coolidge 10. března 1919 vyjádřil takto: "Češi si dělají nárok na Sudety. Kdyby Čechům bylo přiznáno celé území, na které si činí nárok, bylo by to nejen nespravedlivé, ale i nebezpečné pro budoucnost nového státu a možná i nešťastné."
SdP 1.3.2023
Read more...