Případ Jana Maršálka už není jen obchodním thrillerem. Bývalý člen představenstva společnosti Wirecard z Vídně zřejmě řídil špionážní síť ve prospěch Kremlu, která sahala až do Velké Británie.
(*15. března 1980, Vídeň) - zaměstnavatel Wirecard, provozní ředitel (2010–2020). Bývalý rakouský finančník s českými kořeny. Vyslovuje se i píše jako Jan Maršálek, jak má jméno zapsané i ve vlastním cestovním pasu. Je na útěku před německými orgány od června 2020 kvůli jeho roli v kolapsu firmy Wirecard, který se řadí mezi největší podvody a finanční skandály století.
Životopis: Marsalek navštěvoval francouzské gymnázium ve Vídni. Ve věku 19 let založil softwarovou společnost. 1. února 2010 se stal členem představenstva a provozním ředitelem firmy Wirecard. Před jeho zmizením v červnu 2020 byl naposled registrován jako obyvatel Mnichova.
Podezření: V březnu 2019 začaly The Financial Times odhalovat finanční nesrovnalosti firmy Wirecard ve výši téměř 2 miliardy euro. V červnu 2020 musel být na základě nových důkazů odvolán, čímž byla firma nucena zažádat o ochranu před věřiteli. Marsalek je považován za hlavního viníka účetního skandálu. O jeho kauze v rámci Wirecard bylo napsáno několik knih.
Špionáž pro ruské tajné služby:
Podle rakouského policejního zatykače na Egista Otta Marsalek využíval zkompromitované pracovníky zpravodajských služeb ve Vídni ke špehování evropských občanů a k plánování vloupání a atentátů elitními ruskými údernými jednotkami. Podle britské rozvědky Marsalek měl získat kryptografický přístroj velení NATO a pašovat do Moskvy ukradené telefony vysokých rakouských státních úředníků. Podle zatykače Marsalek pověřil Otta a vysokého rakouského bezpečnostního úředníka Martina Weisse, aby po dobu nejméně pěti let umožňovali práci ruské vojenské rozvědky GRU a kontrarozvědky (FSB) na evropské půdě.
Média publikovala spekulace o jeho znalostech složení novičoku a napojení na ruské a možná i další tajné služby.
Read more...