LN, 25. srpna 2010
Ruské kanály kontrolované státem zaznamenávají každý pohyb premiéra Vladimira Putina. I na úkor prezidenta Dmitrije Medveděva.
MOSKVA/PRAHA Ruský divák to má prý jednoduché. Podle šéfa ruského Svazu novinářů Igora Jakovenka se od nástupu Vladimira Putina k moci „obejde klidně bez ovladače - všechny naše kanály vysílají to samé“.
Od roku 2000 se původně i soukromá elektronická média postupně stala „služkami Kremlu“. Dnes mají hlavně za úkol „mást nepřítele“ či „manipulovat s veřejností“. Podle sociologů je úloha ruských televizních stanic zásadní při volbách - do velké míry rozhodují o výsledku hlasování. Právě televizi vděčí za svou neutuchající popularitu i premiér Putin.
Naposledy se role ruské televize kontrolované státem - jiné kanály s federální působností v Rusku už neexistují - projevila během požárů, které zachvátily část země. Zatímco internetová média se předháněla v hrůzných historkách o zastaralé technice, zbabělých úřednících, nezodpovědných politicích a rozkrádání humanitární pomoci, první kanál ruské státní televize (ORT) ukazoval denně premiéra Putina, jak se zasmušilým výrazem chodí po doutnajícím lese, klepe hasičům na ohořelá ramena nebo usedá do kabiny letadla a osobně hasí.
Prakticky všechny zprávy, jak prvního kanálu, tak i druhé hlavní státní televize Rossija (RTR), začínají ve stylu „Československé televize 70. let“: obsáhlým zpravodajstvím o činnosti šéfa vlády, až v druhé řadě hlavy státu. Oblíbené jsou rozhovory Putina s podřízenými. Zpravidla Putin vyslechne nejistou a roztřesenou řeč svého partnera, pak ho tvrdě zkritizuje, zesměšní a znemožní. Představení uzavírá replikou: „Ne vy, ale lidé jsou pro mne důležití.“ Celkem je v Rusku zaregistrováno 93 tisíc sdělovacích prostředků. Přes 90 procent z nich je kontrolováno státem. Po zkušenostech z let 90., kdy tehdy nezávislá stanice NTV dokázala tak zásadně ovlivnit veřejné mínění, že Rusové nakonec museli uzavřít „potupný“ mír s čečenskou guerillou, nenechal Putin nic náhodě.
Jednu z nejsledovanějších a nejlepších zpravodajsko-publicistických televizí zbavil jejího majitele - podnikatele Vladimira Gusinského. Pod hrozbou zatčení za daňové zločiny ho donutil emigrovat a televizi „předat“ státem kontrolované firmě Gazprom. V současnosti slouží NTV například jako likvidační prostředek určený k „hubení“ běloruského prezidenta Lukašenka či dalších „neposlušných“.
I když zákon cenzuru zakazuje, ve skutečnosti je současná ruská televize pod dokonalým dohledem nejvyšších politiků. Ve srovnání se svobodnými 90. lety se zpravodajství a publicistika dnešních hlavních ruských kanálů - ORT, RTR, NTV a TVC - mnohem více podobají „sovětské televizní éře“.
PETRA PROCHÁZKOVÁ
Read more...