Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Bylo pro mne utrpením film o „všem a o ničem“ sledovat 2 hodiny. Další „produkt“ naší země o „hrdinovi“, který ke skutečnému hrdinství a pevnému charakteru, mimo sportovní pole, měl hodně daleko…

V kinech jsem film nestihl, z distribuce zmizel dříve než jsem očekával, zato je už v iVysílání ČT. O prvním trenérovi Emila Zátopka Janu Haluzovi se film zmiňuje jen okrajově, kdy  jeden novinář zmíní jeho jméno při dotazu: „Trenér dr. Haluza vám prý řekl, že už vám nemá co předat?“ „Já už trénuji nějaký čas sám“, odpověděl Zátopek. Osud dr. Haluzy není připomenut – byl vězněn jako politický vězeň v padesátých letech. Slávy se tak nedočkal... Na film o něm bych se podíval mnohem raději, film o skutečně velkém člověku, který odmítl vstoupit do KSČ a tvrdě za to zaplatil – charakter má svoji cenu!  

Informace, že se manželé Zátopkovi vzájemně udávali na StB pochází z důvěryhodného zdroje. Jistě to bylo ovlivněno i tím, že si Zátopek nepřál mít děti, na rozdíl od své ženy…

„Tento národ, který neoplývá talenty, hospodaří s nimi hanebně. Už nikdy nepochopí, jak ublížil této velké ženě.“ Josef Zvěřina, římskokatolický kněz, teolog, historik umění, filozof a vysokoškolský pedagog.

***

Nepřistoupila na kompromis a i v nelidských podmínkách si uchovala lidskou důstojnost, vnitřní svobodu a víru. Její otec MUDr. Bohumil Vacek, lékař-humanista, patřil k zakladatelům Čsl. Červeného kříže a k širšímu okruhu pátečníků kolem Karla Čapka a T. G. Masaryka. 

V roce 1944 jsou po dlouhodobém žalářování v Drážďanech popraveni mladší bratr Růženy Vackové – primář táborské nemocnice MUDr. Vladimír Vacek, a její švagr doc. Dr. Alexander Gjurič. V důsledku toho jí umírá matka. Růžena Vacková se podílí na ilegálním odboji české inteligence a dne 2. února 1945 je zatčena, obviněna z přípravy velezrady a uvězněna v pankrácké cele, kde očekávala trest smrti. A bylo to právě 5. května 1945, kdy za zdmi pankrácké věznice vypuklo povstání, toho dne se otevřely cely smrti a Růžena Vacková, Josef Hutter, Václav Černý a mnoho dalších vězňů se dostalo na svobodu…

Aktualizováno 2.5.2023: Jsem bolševická zrůda a deviant …

***

V knize „Třetí odboj na Klatovsku a Domažlicku“ (Město Klatovy 2014) píše politický vězeň František  Wiendl, že v květnu STBještě nic o jejich skupině nevěděla, protože nikdo nic neprozradil. Přitom jako jediný vyjmenoval všechny zúčastněné komplice hned při prvním výslechu. Sebrali je 19.listopadu 1949 a 22.listopadu už StB vše věděla. STBáci píší, že polehčující okolnost byla, že mluvil. Jak může být u ing. Mileny Blatné František Wiendl čestným předsedou KPV? Podotýkám, že jsem si pana Wiendla dříve vážil. Názor jsem změnil, mé zásady jsou neměnné – i z úcty k hrdinům odboje za vlády nacistů a komunistů, ke skutečným hrdinům, kteří nikdy morálně neselhali. Bylo mi ctí smět považovat za své přátele Františka Zahrádku, plk. Luboše Hrušku, plk. Františka Hejtmánka, či politické vězně žijící v exilu ve Švýcarsku, za které zástupně jmenuji JUDr. Jaroslava Anděla(předseda Světového svazu politických vězňů v exilu), sokola Rudlu Němečka,či skauta Karla Kukala.

Níže si můžete přečíst výpovědi na StB a dodatky od listopadu 1949 do června 1950 Františka Wiendla, Jana Prantla a MUDr. Jiřího Krbce. Pan Wiendl mně prý „nemůže přijít na jméno“ – po přečtení jeho výslechu na StB a porovnání s tím co píše v knize „Třetí odboj na Klatovsku a Domažlicku“, se mu nedivím. Stačí porovnat datumy výpovědí s tím, co píše ve sborníku. Pravda je jen jedna, byť na zemi nutně relativní – záleží na úhlu pohledu. Absolutní pravda je nad námi. Podle ní budeme také souzeni a hodnoceni.

Znal jsem pana plk. Hrušku roky. Poprvé jsme se setkali v Jáchymově, kam jsem přijel na „Jáchymovské peklo“ ze Švýcarska. Byl plný sil a energie. Naposledy v jeho bytě, kdy už mu rakovina ubírala sil…

Děti dnes znají stovky „hrdinů“, ale ty skutečné, kteří za jejich budoucnost a země obětovali své životy, už neznají. Běda zemi, která nemá své hrdiny – nebude je mít, až je bude opět potřebovat. Plk. Luboš Hruška byl jedním z nich. Čest jeho památce a trvalému odkazu!

***

„Pane Hruško, vy jste asi šťastný člověk, viďte!“

 „Takto mne oslovila jedna paní ze skupiny, kterou jsem provázel zahradou. Ano, odpovídám. Jsem šťastný. Měl jsem tvrdý život, příliš se se mnou nemazlil. Viděl jsem spoustu utrpení kolem sebe, sám jsem prožil kvanta bolesti a krutosti a ponižování člověka. Bratra bratrem. Ale zároveň v těch krutých dobách prozařovaly paprsky lásky, naděje a smíření. Čas, ten hrozný čas, přinášel kromě sebevražd a vražd i mnoho světla poznání. Koval přátelství na život a na smrt. Poznával jsem jedince, kteří převyšovali ostatní morálkou. Toužil jsem po sblížení s nimi, začal jsem se seznamovat s Kristem. Pochopil jsem i jeho lásku a pravdu. Ano, dnes, kdy se snažíme nastolit demokracii, se mnohé změnilo. Vždyť je to tak prosté, naslouchat. Otevřít srdce, duši a chtít slyšet. Okusme a budeme překvapeni. Začneme mít radost z kytičky, z motýla, ze zpěvu ptáků, ale i z přátelství. Začneme si víc rozumět se svoji ženou, s dětmi. Nebudeme tolik brblat, jako to ti politici dělají a budeme daleko ochotněji pomáhat všem, co nejsou tak vyrovnaní, jako my, všem slabším. Z radosti našeho konání, budeme lépe usínat i vstávat. Budeme vnášet do svého okolí klid, porozumění a lásku. Začneme si daleko více vážit sami sebe, lidí kolem, duchovních hodnot, kultury a stáří. Zjistíme, že přecházíme na jiná měřítka, oprošťujeme se od toho socialistického myšlení, které máme stále pod kůží. Je to tak prosté, přátelé, snažme se být lidmi vždy a všude.“

Luboš Hruška

(O čem dnes přemýšlíme – Plzeňský deník 9.6.1993)

OSZ a KSZ Praha to nepovažují za závažné. Mé trestní oznámení bylo odloženo.

OSZ Beroun trestní oznámení Světnička (23.3.2023) - KSZ Praha přezkoumání Světnička (3.4.2023) - KSZ Praha Světnička NO (26.4.2023).

Občana alespoň potěší, že odpovědné orgány umí také pracovat rychle. Mimochodem komunista Miroslav Grebeníček mne 1.5.2005 na Letné nazval „primitivem“.Zažaloval jsem ho a vyhrál, pravda až u Ústavního soudu ČR, díky statečnosti ústavního soudce Miloše Holečka. Zaplať Pán Bůh, že už komunisté z Letné a od Křižíkovy fontány zmizeli. Jejich dědictví zdaleka ne – ať už v našich myslích, nebo udržované bývalými členy KSČ, či jejich pohrobky v řízení správy země na všech stupních. JŠ

***

Čestný občan Klatov František Wiendl nebyl čestným

Zapomenuté 15. výročí „primitiva“ z Letné

„Skauti nehledají štěstí a víte proč? Snaží se, aby druzí byli šťastní. To působí jako bumerang.“  Velen Fanderlík

***

České soudy rozhodly o reahabilitaci manželů Fanderlíkových a Jiřího Wonky, bratra posledního komunisty zlikvidovaného politického vězně Pavla Wonky (26.4.1988).

Jde o morální satisfakci, kdy by měly následovat omluvy státu. Stanislavu a Velen Fanderlíkovým byl Finanční prokuraturou v Praze dne 10.7.1952 "zabezpečen" tento majetek... Jiří Wonka, požádá-li, může obdržet pár korun za dva dni nezákonného pobytu v psychiatrickém zařízení. Rezidua zločinného komunistického systému jsou v naší společnosti přítomna více než tušíme.

V symbolický den 75.výročí návratu 54 Spitfires s čs. piloty RAF do Československa, vydal OS Trutnov usnesení o obnově řízení. Na místě byla pouze ČTK, jejíž informace převzala další média (iDNES, iROZHLAS, Lidovky a Forum 24) a šéfredaktor Krkonošského deníku - Wonka uspěl, teď přijde Rudé peklo(jeho vlastníkem je dnes jeho bývalý ředitel, vyznamenaný Zemanem!). Veřejnoprávní ČT se nedostavila. Večerní Události ČT mlčely…

Níže následují dvě videa, zvukové zánamy a fotogalerie. Soudkyně JUDr. Marcela Horváthová opět neměla „soudný den“. V práci byla, mji žádost o setkání odmítla. Věřme, že soudný den nemine ani ji a všechny ostatní, kteří se na tomto justičním zločinu podíleli. Tentokrát už se soudkyně Mgr. Veronika Tomanová neodvážila zakázat prezentaci textů o informací o Pavlu Wonkovi v soudní síni, které jsem držel po celou dobu jednání a vydání usnesení. Na konci jsem jí poděkoval, že dovolila v rámci práva účasti na veřejném soudním jednání i účast Pavla Wonky Im Memoriam…

Justiční zrůdnost, aneb prezident Zeman versus prokurátor Doležal

Vážení,

obracíme se na Vás jako bývalí političtí vězni a jejich rodinní příslušníci u příležitosti 29. ročníku Muklovské pouti na Svatý Hostýn.

Věrni odkazu těch, kteří za minulého režimu trpěli a umírali v komunistických vězeních, ale i těch, kteří odešli na věčnost a nemohou již pozvednout k obraně naší věci svůj hlas.

Obracíme se na všechny s úpěnlivou prosbou o pomoc, neboť nám byl skupinkou několika osob, vedenou zlými a zištnými úmysly, ukraden náš spolek. Těmito zlými lidmi byl rozkraden jak náš majetek na pobočkách, tak především zpronevěřena státní dotace určená k naší činnosti. Tyto osoby, které nikdy netrpěly v komunistických lágrech a nebyly politickými vězni, sebraly peníze politickým vězňům a jejich vdovám, takže teď nemáme ani na věnce pro naše zemřelé sestry a bratry. Jsou nám rušeny a vybírány nejen naše účty, ale jsou uzavírány naše pobočky a je nám znemožňována spolková činnost.

Jméno Pavel Wonka je v Královéhradeckém kraji stále aktuálním tématem. Stal se jednou z posledních komunistických obětí. I přes nedostatek důkazů byl během komunistického režimu několikrát vězněn, týrán a mučen. Nakonec zemřel 26. dubna 1988 ve vazební cele v Hradci Králové. V této věznici byli vězni využíváni k otrocké práci pro státní podnik Preciosa(pozdějšího majitele Preciosy Ludvíka Karla vyznamenal prezident Miloš Zeman - Zeman vyznamenal podnikatele, který týral politické vězně JŠ).

Po příjezdu do věznice Pavla Wonku bachaři několikrát zbili a odepřeli mu lékařské ošetření. Byl pálen cigaretami a několikrát mu dozorci zlámali prsty na rukou. „Skoro nikdy nebrečel, ale tenkrát měl slzy v očích. Byl zřízený, celý se klepal,“vzpomíná na jednu z vězeňských návštěv jeho bratr. Celý článek>

***

Prezident Zeman vyznamenal ředitele komunistického koncentráku Ludvíka Karla

Politický vězeň, disident a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád oslavil 21. září své sedmdesáté narozeniny. Následující text je ukázkou z rozsáhlého článku, který napsal Adam Drda pro Bubínek Revolveru

Areál pořád spravovala úspěšná firma Preciosa, soukromá společnost Ludvíka Karla, kdysi národní podnik, opírající se už za Karlova vedení mimo jiné o vězeňskou práci, vykonávanou za drastických podmínek.

***

Zeman vyznamenal podnikatele, který týral politické vězně

***

Gruntorádův předlistopadový příběh dnes představuje kromě jiného zásadní osobní svědectví o době – a Gruntorád to svědectví vydává, je-li to důležité (viz jeho nedávná vyjádření k projevům vládní zmocněnkyně pro lidská práva a někdejší ministryně spravedlnosti za hnutí ANO , která kdysi spolu s prokurátorem Urválkem sepsala článek o výhodách odporného a naštěstí již dávno zrušeného institutu ochranného dohledu).

Práce jako součást trestu

Následující rozhovor jsme pořídili v roce 2006, kdy se toho o severočeském trestném lágru v Minkovicích ještě všeobecně moc nevědělo:

25.4.2023 OS Praha 1: Fraška Vajnar, následky cinkání klíčky…

***

Aktualizováno 21.5.2023: Odpověď a Rozhodnutí ČT – Pavel Wonka opět umlčován.

Aktualizováno 28.4.2023: Žádost o informacek rukám vedení programu veřejnoprávní ČT.

***

Poslední oběť zločinného komunistického režimu. Obávám se, že tyto webové stránky budou jediné, které statečného Pavla Wonku v dnešní den připomenou. Jeho odkaz a varování se dodnes naplňují. Stát vyplatil jeho rodině odškodné 2473 korun … Jeho bratr Jiří Wonka byl „odškodněn“ 7, 50 korunami …Svědectví o smrti Pavla Wonky, bylo možné přehrát v iVysílaní ČT do 24.4.2023 ?! V Událostech ČT dnešního dne, mezi 33 zprávami, se místo na Pavla Wonku nenašlo, nepřekvapuje … 

JUDr. Marcela Horváthová je stále vedena mezi soudci Okresního soudu v Trutnově, stejně jako stále ordinuje MUDr. Radim Pek. Natočil jsem s ním rozhovor v jeho ordinaci, stejně jako s jedním zaměstnancem tehdejšího MZV. Bohužel mi soudní exekutor zničil archiv. Kopie jsem před lety předal Libuši Rudinské a hitorikovi Petru Blažkovi. Rudinská je v pomlouvačném dokumentu„Pavel Wonka se zavazuje“samozřejmě nepoužila.Je to podsouvání bez důkazů se snahou pošpinit jméno statečného člověka. Potvrdil mi to i jeho řídící důstojník Zdeněk Špulák.Ukradla i dokumenty z bytu Pavla Wonky, když jí Jiří Wonka ještě plně důvěřoval.  

Tento dopis mi zaslal president Václav Havel dne 8. 4. 2008. Dne 21.4 by se dožila maminka Pavla Wonky 100 let … Dnes slaví 80. narozeniny kardinál Dominik Duka. Loni, před budovou gen. štábu AČR, při tradiční vzpomínce na komunisty popraveného gen. Heliodora Píku, mi řekl: „Ubývá nás…“. Požádal jsem pana Jiřího Wonku, aby položil květiny na hrob svého bratra i za mne – jistě i jménem mnoha občanů ČR, kteří nezapoměli a nezapomínají …     

***

OS Trutnov 26.4.2012: I po 24 letech od smrti Pavla Wonky nás jeho odkaz stále oslovuje a varuje svoji aktuálností!

„Přiznávám vinu: Nepodařilo se mi přesvědčit dost lidí o tom, jak velkým nebezpečím pro svět je současný kremelský režim,“ řekl v závěrečné řeči ruský disident Vladimir Kara-Murza. V pondělí ho odsoudili k 25 letům vězení.

Proces s historikem, novinářem a kritikem režimu Vladimira Putina probíhal za zavřenými dveřmi. Ale závěrečná Kara-Murzova řeč se dostala na veřejnost díky jeho manželce a obhájci. Kara-Murza odmítl pozici provinilce, odmítl žádat soud o osvobození.

„Kriminálníci mají před soudem litovat toho, co udělali,“ řekl také Kara-Murza v závěrečné řeči. „Já tu však jsem kvůli svým politickým názorům. A také vím, že jednoho dne se rozptýlí temnota, která zahaluje naši zemi.“

Země, která přestane uctívat morální a mravní hodnoty dopadne špatně!

* * *

Večer Události ČT „informovaly“ 130 vteřinami, tedy, že se „něco“ konalo, ale co se skutečně dělo se divák nedozvěděl. Níže následují 4 videa: zahájení pontifikální mše v bazilice nanebevzetí Panny Marie – kázání kardinála Dominika Duky – projevy u pomníku obětem komunismu a mé neplánované vystoupení. Níže doplňuji dění dvěma fotogaleriemi. Druhá je věnována výstavě o životě kardinála Františka Tomáškav Jurkovičově sále na sv. Hostýně. Měla by  ji shlédnout celá země!  

Děkuji skautům, že ochotně vyhověli mé výzvě a poskytli čestnou stráž u pomníku a panelu se jmény komunisty popravených v letech 1948 – 1960 a i za hlídání všech šesti panelů umístěných na schodech k bazilice, jejichž stabilitu ohrožoval vítr a připomínající i komunistické zločiny spáchané na církvi.    

Sv. Hostýn 5.9.2020: XXVIII. Muklovská pouť – úvod kardinála Dominika Duky

„ZE VŠEHO NEJTĚŽŠÍ JE PŘEDVÍDAT MINULOST.“

Goorge Orwell

***

Motto: „Neznám nikoho, koho bych z dnešní generace našich vitálních historiků chtěl s Kalvodou srovnávat. Už neuvěřitelně dobrodružná jedinečnost jeho života se brání srovnání s kýmkoli. A snad ani netřeba srovnávat. Chtěl jsem jen říci: to je hlas jednoho spravedlivého, který nic nechce, leč říci pravdu. Sine iraet studio. Nic lepšího v této váhové kategorii už nikdy mít nebudeme.“

***

Vedení ÚSTR se distancuje od badatelské učebnice dějepisu pro 9. ročník základních škol a víceletá gymnázia. Tato učebnice byla sepsána oddělením vzdělávání za minulého vedení ÚSTR a její tvůrci založili dokonce web stránku nazvanou „"Dějepis pod tlakem". Zde mimo jiné varují před ohrožením moderního historického vzdělávání v ČR. Vy, jako političtí vězni komunistického režimu si dobře pamatujete období komunistického teroru, a tak si prosím přečtěte oba odkazy.

I za socialistický závazek komunisté zavírali, pravda jen ty, co to mysleli doopravdy

Vše začalo Usnesením OS Trutnov ze dne 5. dubna 1984. Karel Novotný a Jiří Nosek by byli jistě veřejností vítáni jako svědci, když už by nebylo možné je potrestat. První zemřel v 90-ti letech, druhý před 15 lety. Vyšetřovatel prokuratury JUDr. Miroslav Soukup byl mladší, možná ještě žije? Jeho pozvání jako svědka, stejně jako soudkyně JUDr. Marcely Horváthové by jistě nebylo nadbytečné! Socialistický závazek Pavla Wonky ze dne 7.8.1984. J.Š.

* * *

Krajský soud v Hradci Králové vyhověl v kauze Pavla Wonky z roku 1987. Krajský soud uznal, že Okresní soud v Hradci Králové pochybil, když návrh na povolení obnovy zamítl v neveřejném zasedání, přičemž dovozoval, že je to vlastně návrh v Pavlův neprospěch. Krajský soud také Okresnímu soudu vytkl, že vůbec nevyhodnotil nové skutečnosti, které nastaly po vydání rozhodnutí pod sp. zn. 1 T 104/87. Věc byla vrácena Okresnímu soudu v Hradci Králové, který nařídil nové jednání na 19. 5. 2020 v 10:00 hodin.

Motto: Za vším hledej člověka

Teď, když po více než 15 letech usedám k psacímu stolu, abych napsal pár řádků a vzpomínek o padesátých letech a o pobytu v různých věznicích, stále přemýšlím nad mottem, které jsem si dal. Chtěl bych, aby to byl pohled jednoho z těch, který prožil téměř 15 let v komunistických koncentračních táborech, který ztratil kus života proto, že měl jiný politický názor.

Přijde doba, a já v to pevně věřím, i když se toho asi nedočkám, že zvěrstva, páchaná na lidech, budou nejen odsouzena, ale i budou i mementem pro ty, kteří tu dobu budou hodnotit.

I když vyšla řada knih o politických procesech, chtěl bych, aby mé vyprávění bylo připomínkou těch statečných, kteří se nedali zlomit. Je to dar všem, kteří se svobody nedočkali. Považoval jsem za svou povinnost napsat těch pár vzpomínek, aby i další generace viděly, jak jsme žili, v co doufali a věřili.

Josef Černý

Mikulovice, duben 1979

Životní krédo Jana Haluzy: „Věřím v lepší budoucnost člověka a také v to, že je důležitější dlouhodobé zhodnocení našich činů než okamžitý zisk. Kdo má čistý štít, nemusí se ničeho bát. Nelituji nejcennějších let mého života, protože jsem bojoval a zvítězil. Vyhrál jsem ten nejdůležitější závod.“ - Emil Zátopek po roce 1989: „Kdyby nebylo Haluzy, nebylo by ani Zátopka.“

***

Doporučuji ke shlédnutí vynikající dokument Kristiny VlachovéKauza Uherské Hradiště (ČT 2007). Často v něm vystupuje Zátopkův trenér Jan Haluza, politický vězeň, veřejnosti neznámý, který běhal za Baťa Zlín. V komunistickém kriminále strávil 6 let, ve věku, kdy si života plně užíváme (34-40 let). Byl vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka II.třídy (stejně jako Tomáš Baťa, patřila by jim extratřída!), Zlatou medailí za čestný běh životem, titulem Osobnost roku 2010 Zlínského kraje a dalšími oceněními. I jemu vděčí Emil Zátopek za svoji pozdější slávu. Byl jeho prvním trenérem, trénoval ho dva roky. Po roce 1945 se stal členem Československé strany lidové a předsedou Krajského výboru lidové mládeže Zlínska. Po roce 1948 mu bylo nabídnuto místo ředitele Baťových závodů ve Zlíně, s podmínkou vstupu do KSČ. Odmítl. I on byl mučen elektrickým proudem.Prošel mnoha komunistickými lágry - Rovnost, Svornost, Mariánská, Eliáš, Nikolaj a další. V uranových dolech v Jáchymově byl opět obviněn ze špionáže a vyslýchán. Tam se nakazil tyfem. V roce 1954 byl propuštěn na svobodu, nadále jej však sledovala StB a nemohl vykonávat svou profesi. Zaměstnán byl jako dělník a tři roky jako horník v ostravských dolech. Teprve v polovině šedesátých let mohl začít vykonávat alespoň okrajově právnické povolání. V roce 1968 se nakrátko vrátil do veřejného života prostřednictvím organizace politických vězňů Klub 231. Tato byla však po srpnové okupaci rozpuštěna. V době normalizace se stal opět nepohodlným.

Je dobře, že film „Zátopek“ neuspěl v nominaci na filmového OSCARA, byť jsem ho nestihl shlédnout a z kin už zmizel. Opakovanému morálnímu selhávání Zátopka se věnuje jen okrajově (podle svědectví těch, který film shlédli). Můžeme jen doufat, že neobdrží Českého lva a nebudeme tak pokračovat v glorifikování lidí, kteří si to po lidské stránce vůbec nezasloužili. Kdybychom natočili film o Janu Haluzovi, měl by šanci nejen na Českého lva, ale i na Oscara. To je možné jen ve vyspělé společnosti, která nepotřebuje lhát a zamlčovat pravdu. Právě poctivým pojmenováním skutečnosti dokazuje svoji skutečnou vyspělost. Za tento nemorální dokument se zaplatily desítky, či stovky miliony korun - z peněz daňových poplatníků. Vypovídá to nepěkně o morálním stavu země a kdo si dokázal udržet svoji moc a vliv.