Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Vypálení Malína na Ukrajině 13.7. 1943 s 370 obětí, více než v Lidicích - Celkem bylo zavražděno 400 lidí v Českém Malíně (374 české národnosti - 108 mužů, 161 žen a 105 dětí do 14 let věku a 26 Poláků) a 132 obyvatel Ukrajinského Malína. Vypáleno bylo v Českém Malíně 68 domů z celkem 102. Události ČT dnešní 80.výročí nacistického masakru v Českém Malíně nepřipoměly, zato Lidice nezapomenou připomínat každý rok. Poukazujeme na zločiny II.světové války druhých a stejně odpudivé, naše zločiny v době míru, zamlčujeme.

Karel Paták svůj článek Odsun sudetských Němců? Vraždy, mučení a znásilňování končí slovy: „Normální lidé se prostě za takové úseky historie omlouvají, stejně jako jezdí představitelé Německa každý rok do Lidic a Ležáků. To není žádná slabost. Je to Evropa 21. století. Zaplať pán Bůh“.

Netuším zda se jedná o syna či jmenovce dlouholetého starosty Loděnic pan Karla Patáka? Více o jeho životě na stránkách Paměti národa. Jeho kniha o Loděnicích, kde jsem se poprvé dočetl o masakru na obyvatelích Loděnic německého původu, vzbudila můj zájem o tuto tragickou část našich dějin – mezi oběťmi byla i paní Šináglová, zdravotní sestra se svoji dcerou. Nepřekvapuje, že mé příjmení se nachází i ve starobavorském slovníku. JŠ

***

Vzpomínky, kterým nechceme naslouchat. Po stopách pochodu Krnov-Králíky

1.6. 2023: II. Pochod studentů za nezapomenutí naší minulosti – Louny, Postoloprty, Žatec

P.S. Dnes si připomínáme 85. výročí okupace ČSR nacistickými vojsky. Byli jsme vyzbrojeni a zbraně bez boje odevzdali nepříteli. Vrchní velitel armády Edvard Beneš zbaběle utekl do zahraničí. České zbrojovky začaly zbraně vyrábět pro nepřítele, obyvatelstvo masově kolaborovat a udávat. Čest statečné posádce ve Frýdku-Místku z Czajankových kasáren, která se statečně, jako jediná jednotka armády postavila nepříteli, stejně tak jako skupině Tří Králů a dalším, kteří neztratili čest a bojovali. Kdo nebojuje a nebrání rodnou zemi, stává se poslušným otrokem se všemi následky. Ukrajinci jsou si toho dobře vědomi. 

V nevadském městem Virginia City stojí vůz s vysokou plachtou. Kdysi patřil dobyvatelům Západu. Svým potomkům zanechali toto krédo: “Zbabělci zůstali doma, slabí zemřeli cestou, jen silní a odvážní došli do cíle.“Svoboda ve všech formách měla, má a vždy bude mít svoji cenu. JŠ 

***

Generál Ludvík Svoboda má pověst hrdiny boje proti nacismu v řadách Rudé armády. Zapomíná se však na jeho neslavné aspekty. Ve skutečnosti totiž jde o velmi kontroverzní osobu. Zejména po komunistické revoluci ukázal svou bezpáteřnost.

Poválečné šíření nenávisti vůči Němcům

Náznaky, že Ludvík Svoboda není žádný morální etalon přišly také hned na konci druhé světové války. Neváhal rozdmychávat všeobecnou nenávist k sudetským Němcům. Jako ministr obrany nese spoluzodpovědnost za ohavné masakry Němců v rámci divokého odsunu, na kterých se často 1. československý armádní sbor podílel.

Údajný podíl na masakru u Přerova

Historik František Hýbl je navíc přesvědčen, že právě Ludvík Svoboda spolu s Bedřichem Reicinem dali rozkaz zlikvidovat karpatské Němce na Moravě. To mělo vyústit v ohavný masakr na Švédských šancích u Přerova, který spáchali příslušníci 1. československého armádního sboru. Jednotka vedená poručíkem Karolem Pazúrem a Bedřichem Smetanou zde zmasakrovala 265 karpatských Němců, Maďarů a také několik Slováků. Naprostou většinu zavražděných tvořily ženy a děti. Nepotvrdilo se navíc tvrzení, že mezi povražděnými byli zrádci a nacističtí aktivisté. Oběťmi se tedy stali jen zcela nevinní lidé, a to kvůli své národnosti.

Studenti pražského Gymnázia Jana Keplera přinesli letos na konci února do Kanceláře prezidenta republiky dopis. Navrhují v něm prezidentu Petru Pavlovi, aby učinil krok k historickému smíření Čechů a Němců. Ideální příležitost podle nich nabízí třetí ročník studentského připomínkového pochodu Postoloprty–Žatec. Hlavní inspiraci našli ve Francii. Celý článek>

***

KPR na pozvání (21.2.2024) zatím nereagovala? Také je na čase, aby svoji úctu a mravní vyspělost potvrdili představitelé státu a občané zákonodárci i svoji osobní účastí na pietním aktu na Švédských šancích u Přerova. V noci z 18 na 19. června 1945, byly vražděny i děti a batolata (také vojáky Svobodovy armády). Zatím se pravidelně dostavuje osamocen velvyslanec SRN, či jeho zástupce… JŠ

***

1.6. 2023: II. Pochod studentů za nezapomenutí naší minulosti – Louny, Postoloprty, Žatec

Aktualizováno 12.7.2023:Zkorespondences předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou. JŠ

***

… Pazúr nechal zastřelit ženu, která měla v náručí dvě děti (asi jedno- a dvou a půl-leté), a když mrtvá padla s oběma ještě živými dětmi do napůl plného hrobu, chvíli se ještě kochal jejich pláčem, než je obě odstřelil. …

***

Pouze zbabělé země a pokrytci zamlčují vlastní zločiny. Vzmohou se jen na připomínání zločinů druhých. Všichni se chovají stejně, jen aby byli příště znovu zvoleni. Běda zemi, která má takové politiky a takové voliče. Dlouholetá senátorka za obvod Přerov Jitka Seitlová (KDÚ-ČSL), se dosud nikdy nedostavila… Přítomni byli i velvyslanec Maďarska v ČR a zástupce velvyslanectví SRN v ČR. Přítomná byla i poslední z pozůstalých Mária Pafčugová z Trenčína. Nechala zhotovit pomník na přerovském hřbitově za své peníze, když to odpovědné instituce odmítly. Dodnes pracuje na plný úvazek, jako majitelka první soukromé lékárny na Slovensku.

Připojuji FOTOGALERII, tři videa - z přerovského hřbitova, Švédských šancí a přivítání prvních zvonů v kostele sv. Vavřince v Přerově (zvukový záznamcelého aktu).

K pietnímu aktu jsem pozval presidenta Petra Pavla, presidentku Zuzanu Čaputovou, předsedu vlády Petra Fialu, předsedu Senátu Miloše Vystrčila, předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou – Adamovou, Pražského arcibiskupa Mons. Jana Graubneraa veřejnoprávní ČT prostřednictvím gen. řed. Petra Dvořáka. S výjimkou presidentky Čaputové (nemá - odpověď email), jsem všechny oslovil přes DS. Přes DS odpověděl pouze Arcibiskup pražský. Ostatní odpověděli emailem. Poděkovali za pozvání, litovali, že nemají čas (ani v neděli). Možnosti, aby poslali svého zástupce nevyužili. Jediný kdo vůbec nereagoval, byl president Petr Pavel a Petr Dvořák (Události ČT večer tradičně mlčely. Regionální ČT byla na místě, takže pár diváků se na ČT 24 s pietním aktem, samozřejmě ve zkratce, seznámilo). Ve stejný den politici nechyběli, ani Události ČT, při pietním aktu k 81.výročí atentátu na Heydricha… (mimochodem spáchali ho tři Moraváci a jeden Slovák).

***

Přerov 18.6.2023, hřbitov 13:00 hod.: 78.výročí masakru na Podkarpatských Němcích, včetně žen, dětí, batolat a kojenců