… Tak jsem prostě, bylo to asi 36 stránek nebo 40, tak jsem prostě dělal co nejrychleji, abych to mohl ofotografovat. Tak jsem to ofotografoval, pořídil jsem tři mikrofilmy, jeden mikrofilm a ten svazek mi řekl přesně, kam mám odnést, že tam bude černá limuzína. Byly tam i fotografie, asi 17, to byl vůbec horor se na to dívat. A já si pamatuji naprosto přesně a mohl bych to zreprodukovat, na fotografie tři. Oni tam měli takové jako, mně to připadalo jako nádoba na svěcenou vodu, v kostele. A tam je vyfotografovaný Zápotocký, jak topí lidi v tomhle tom, jak bych to řekl, v tom korýtku. … Vince Foster - měl být levák, jeho tělo bylo nalezeno v parku, po té co se měl střelit do pravého spánku pravou rukou. Pistoli měl pořád ještě držet v pravé ruce a obě paže měl mít připaženy…? Troufal si příliš? Ohrožoval příliš a byl mocnými „eliminován“, absolutně, na rozdíl od Davida Ratha? Pokusila se snad o podobné Milada Horáková naivním vydíráním s dokumenty o minulosti Antonína Zápotockého a proto ji to stálo živit? Logiku to má. Při vší úctě k její oběti, práci a projevené osobní statečnosti před soudem toho mohla být schopna. Připomínám její „přešlapy“ od účasti na likvidaci Mariánského sloupu, přes manželství s komunistou, neomluvitelnou spoluvinu na poválečných a předúnorových zločinech proti lidskosti, omlouvaných „vlastenectvím“, odstoupením z funkce poslankyně (pomohla komunistům) a konče výše naznačeným, možným a dost pravděpodobným pokusem o vydírání Zápotockého, který musela zaplatit svým životem…
Jaroslav Čáslavský - Čech žijící už 40 let na Floridě
Ukázka z rozhovoru: Jana Klusáková, ČRo, 21.09.2003 17:10 hod
Moderátor (Jana Klusáková): Český rozhlas 1 - Radiožurnál uvádí víkendový pořad, ve kterém vám představujeme zajímavé hosty. Ten dnešní přijel zdaleka, ale vezměme to od začátku. Jaroslav Čáslavský se narodil v Týništi, ve mlýně, v roce 1928. Studoval chemii na průmyslovce v Liberci, absolvoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity v Praze a žije na Floridě ve Spojených státech. Je vědec, jeho oborem je chemie, konkrétně chemie pevných látek. Jak známo, pane Čáslavský, pro život člověka je důležité, velmi často dokonce určující jeho dětství. Bylo to vaše šťastné? Host (Jaroslav Čáslavský): Já bych řek, že ano. S takovým odstupem času je to těžké definovat, v čem ano a v čem ne. To je odraz toho prostředí, v kterým žijete. Třeba jeden den jste šťastná, druhý den vám něco přijde líto, no, tak jak malý děti jsou. Ale s tím člověk roste a vyvíjí se.
Moderátor (Jana Klusáková): V roce 1948, to už vám bylo 20 let. Přivítal jste únor jako vítězství pracujícího lidu?
Host (Jaroslav Čáslavský): Ne, nikdy a nikdy mě to nenapadlo, že by to mohlo být tak definovaný, poněvadž to bylo vyloženě převzetí moci pučem menšinou a ještě se špatným úmyslem. To znamená v normách Pepika Stalina vraždit ty, co jsou nám nepohodlní.
Moderátor (Jana Klusáková): Ovšem takhle to tenkrát viděl málokdo. Vy jste byl takhle veden od dětství, v rodině?
Host (Jaroslav Čáslavský): Já jsem se nějak tak vedl sám. Já jsem žil více méně v dělnickým prostředí, i když jaksi naše rodina nebyla dělnická. A měl jsem soucit s lidmi, který třeba museli dělat v dešti, v zimě, v chumelenici a tak. Ovšem postupem času jsem viděl, že to jsou lidi vyloženě naivní, ovládaný jakýmisi pouťovými vykládači snů, který nikdy nešly realizovat. To mně inspirovalo k tomu, že jsem postupně času viděl, že je to prostě ne revoluce, ale že je to uchvácení moci za každou cenu. A vyloženě jim bylo jedno, kdo je v cestě, ten půjde pryč.
Moderátor (Jana Klusáková): Vlastní blbostí, říkáte, to by se mělo našim posluchačům vysvětlit.
Host (Jaroslav Čáslavský): No tím, že lidi prostě skočili na lep, všechno budete mít, budete svobodný. To je jedna lež nakupená na druhou.
Moderátor (Jana Klusáková): Za jak dlouho, kým a proč konkrétně?
Host (Jaroslav Čáslavský): Konkrétně, to vám nikdo neřekl. Oni mně dali kus papíru, abych se šel sblížit s dělnickou třídou. A na tom byl podepsaný Pavel Kohout a Rita Klímová, jako členové akčního výboru pro vysoké školy. Já jsem se vrátil za rok.
Moderátor (Jana Klusáková): Byl jste sblížen už?
Host (Jaroslav Čáslavský): Předpokládal jsem, že jsem se sblížil s dělnickou třídou.
Moderátor (Jana Klusáková): Vraťme se ještě jednou do minulosti. Po válce se vám, pane Čáslavský, dostal do rukou spis o pobytu Antonína Zápotockého v koncentračním táboře. Pro ty později narozené připomínám, že předválečný komunistický funkcionář, Antonín Zápotocký, se stal po Gottwaldově smrti v roce 1953 v Československu druhým, takzvaně dělnickým prezidentem. Předtím už byla zdůrazňovaná jeho lidovost a bodrost. Nedávno média připomněla, že ještě v předvečer ožebračující měnové reformy v roce 53 tento lidový prezident nabádal občany, aby neutráceli, že žádná měna nebude. Ale zpět k velmi zajímavému spisu, který jste měl po válce krátce v rukou. Vyprávějte prosím, jak k tomu došlo.
Host (Jaroslav Čáslavský): Když jsem se dozvěděl, přivezli K. H. Franka do Čech, já nevím, který generál to byl, ale to není podstatný. A ten přivezl sebou spis, jak se chová Zápotocký v koncentračních táborech.
Moderátor (Jana Klusáková): A jak vy jste k němu přišel?
Host (Jaroslav Čáslavský): Já jsem byl samozřejmě sokol přesvědčením a vzdělavatel, profesor Gog, mně jednou v noci volá a říká, já mám určitý věci, který bych potřeboval ofotografovat. A já vím, že ty máš přístup do komory ve škole. Já říkám, mám. Tak jdi tam, já za tebou přijdu. A přines spis, který byl psaný bohužel qventem to se muselo luštit a čas nebyl. Tak jsem prostě, bylo to asi 36 stránek nebo 40, tak jsem prostě dělal co nejrychleji, abych to mohl ofotografovat. Tak jsem to ofotografoval, pořídil jsem tři mikrofilmy, jeden mikrofilm a ten svazek mi řekl přesně, kam mám odnést, že tam bude černá limuzína. Byly tam i fotografie, asi 17, to byl vůbec horor se na to dívat. A já si pamatuji naprosto přesně a mohl bych to zreprodukovat, na fotografie tři. Oni tam měli takové jako, mně to připadalo jako nádoba na svěcenou vodu, v kostele. A tam je vyfotografovaný Zápotocký, jak topí lidi v tomhle tom, jak bych řek, v tom korýtku.
Moderátor (Jana Klusáková): Chcete říct, že topí vězně?
Host (Jaroslav Čáslavský): Vězně, ano.
Moderátor (Jana Klusáková): Antonín Zápotocký?
Host (Jaroslav Čáslavský): Další snímek, který si pamatuji, poněvadž to byl stejný horor jako tohle, tam bylo jako bidlo na prádlo, na čemž byly myslím tři nebo čtyři šibenice, tedy ty provazy. A tak ty stály na takový lavici, víte jak to bývalo na pouti, to musím doplnit do pohybu, poněvadž tam byla jenom konečná fáze. Tam už ty tři nebo čtyři lidi už viseli. A je vidět, jak musel Zápotocký podkopnout tu lavičku pod těma lidmi, to je dost otřesné.
Moderátor (Jana Klusáková): A jak si to vysvětlujete nebo jak jste si to vysvětloval? Třeba ho přinutili.
Host (Jaroslav Čáslavský): Jako později, když jsem se více do tohohle jaksi měl možnost zapátrat, tak ty informace o něm byly, že on byl kápo v tom koncentráku.
Moderátor (Jana Klusáková): Takže vy jste o pravosti těch snímků vůbec nezapochyboval?
Host (Jaroslav Čáslavský): Ne, to nešlo. To prostě byly pravé snímky.
Moderátor (Jana Klusáková): A kde skončily?
Host (Jaroslav Čáslavský): No, tak já jsem ty mikrofilmy, teda jeden a ten spis odnes do toho auta, bylo to na takzvaným Škandál place, tam stála ta černá limuzína, okénko se srolovalo, tam seděla doktorka Horáková. Já jsem jí ten mikrofilm a ty spisy předal. A tím to pro mě končilo v této fázi.
Moderátor (Jana Klusáková): A o které době mluvíme, kdy to bylo?
Host (Jaroslav Čáslavský): To bylo v létě 48. A těch snímků tam bylo několik.
Moderátor (Jana Klusáková): Vy jste o tom tehdy s nikým nemluvil?
Host (Jaroslav Čáslavský): Já jsem mluvil s tím profesorem Vlkem, kterého hned brzy na to zavřeli. A stalo se mu neštěstí v dolech.
Moderátor (Jana Klusáková): Měl jste sám o sebe strach?
Host (Jaroslav Čáslavský): No, do jistý míry měl.
Moderátor (Jana Klusáková): Možná jste se, pane Čáslavský, doslechl, že teď, 14 let po převratu, u nás 20
procent voličů dává hlas Komunistické straně. Chcete to komentovat?
Host (Jaroslav Čáslavský): Víte, já už tu dlouho nežiji. A já bych nerad uškodil lidem, který prostě můžou takhle smýšlet, poněvadž se nezajímali skutečně, co to ten komunismus je.
Moderátor (Jana Klusáková): Dáváte vy sám komunismu ještě nějakou naději?
Host (Jaroslav Čáslavský): Ne.
Moderátor (Jana Klusáková): Proč ne?
Host (Jaroslav Čáslavský): Poněvadž to není skutečně režim demokratický. Podle historie se ukazuje, že všechny ty diktatury nemůžou přežít. Nikdo nevěřil do rozkvětu bolševismu, že Sovětský se rozsype. Tam je něco, co prostě není postavené skutečně na demokracii. A jenom ta demokracie může přežít.
Moderátor (Jana Klusáková):
Naším hostem byl Čechoameričan Jaroslav Čáslavský. Buďte hodně zdráv, šťastnou cestu domů. Za rozhovor vám děkuje Jana Klusáková.
- - - - - -
Vrah z Lidic byl agent StB - … Nacista a válečný zločinec Max Rostock, který se v roce 1942 podílel na vyhlazení Lidic, pracoval později pro komunistické Československo jako špion. To byl zřejmě důvod, proč ho prezident Antonín Zápotocký v roce 1953 tajně omilostnil a on o sedm let později odjel z vězení domů do Německa.
Případ FRITZ. Válečný zločinec Max Rostock jako agent StB. - V roce 2002 se v médiích objevila zpráva o odhalení dokumentů dokazujících, že prezident Antonín Zápotocký udělil milost několika válečným zločincům. Jeden z nich, Max Heinrich Rostock (1912-1986), se přitom podílel na vyhlazení obce Lidice, což je u nás dosud považováno za nejhorší zločin spáchaný na českém lidu za druhé světové války a i ve světě jsou Lidice symbolem zvěrstev nacionálního socialismu. Toto zjištění otřáslo léta budovanou legendou komunistů, jako jediných důsledných bojovníků proti nacismu a fašismu. … V květnu 1945 bylo zahájeno vyšetřování v souvislosti s vyhlazením Lidic a Ležáků a na základě jeho výsledků byl v polovině června vydán pátrací list, kde bylo i Rostockovo jméno; v říjnu téhož roku bylo zařazeno i na mezinárodní seznam hledaných válečných zločinců. Rostock mezitím celkem v klidu žil se svou rodinou v Heidelbergu a používal dívčí příjmení své manželky. Byla to také jeho manželka, kdo ho v červnu 1946 udal americké CIC. Veřejný žalobce Mimořádného lidového soudu v Praze zahájil trestní řízení a připravovalo se Rostockovo vydání do ČSR. Během převozu se mu však podařilo uprchnout a čs. orgánům nezbylo, než ho znovu zařadit na seznam „Top 50“ hledaných válečných zločinců. … během prvního roku své vlády udělil Zápotocký 8 milostí, z toho polovina připadla na tyto Němce (popraveno bylo v té době 41 lidí).
Zaregistrovali jste zmínku při 70.výročí Lidic a Ležáků o Antonínu Zápotockém, který udělil milost jednomu ze spolupachatelů masakru v Lidicích a který se sám měl podílet na zločinech nacistů a fašistů v koncentračním táboře jako kápo? Musíte číst také jiné noviny než české, v těch byste se mj. dozvěděly např., že „…v předsedovi vlády Antonínovi Zápotockém získalo Československo vyhlášeného odborníka pro politické pronásledování. Zápotocký byl hledán holandskou vládou jako válečný zločinec. Jako kápo měl v nacistických koncentrácích v Holandsku zneužívat vězně.“
Vince Foster - měl být levák, jeho tělo bylo nalezeno v parku, po té co se měl střelit do pravého spánku pravou rukou. Pistoli měl pořád ještě držet v pravé ruce a obě paže měl mít připaženy…? Troufal si příliš? Ohrožoval příliš a byl mocnými „eliminován“, absolutně, na rozdíl od Davida Ratha? Pokusila se snad o podobné Milada Horáková naivním vydíráním s dokumenty o minulosti Antonína Zápotockého a proto ji to stálo živit? Logiku to má. Při vší úctě k její oběti, práci a projevené osobní statečnosti před soudem toho mohla být schopna. Připomínám její „přešlapy“ od účasti na likvidaci Mariánského sloupu, přes manželství s komunistou, neomluvitelnou spoluvinu na poválečných a předúnorových zločinech proti lidskosti, omlouvaných „vlastenectvím“, odstoupením z funkce poslankyně (pomohla komunistům) a konče výše naznačeným, možným a dost pravděpodobným pokusem o vydírání Zápotockého, který musela zaplatit svým životem…
Jan Šinágl, 17.6.2012
… One should also pay attention to how the following leaders were selected by Moscow. The next president was Antonin Zapotocky, co-founder of the Communist Party of Czechoslovakia, Capo in Sachsenhousen concentration camp during WW2. The Netherlands unsuccessfully demanded his extradition for participation in execution of Dutch citizens. After his death in 1957, he was replaced by Antonin Novotny, communist party member since 1921 and Capo in Mauthausen concentration camp 1941-1945. And we can follow this pattern even after the so-called fall of communism. Vaclav Havel was approved to become the President by Moscow and Vaclav Klaus today is a KGB agent. Not to many people today realize that socialism, or communism—whatever we call it—leads only to corruption, lack of productivity and ultimately lack of morale by promoting unmotivated and lazy people. …
Read more: http://freedomcenterstudents.org/2010/06/prisoners-of-yuri-andropov/
P.S.
Po smrti Antonína Zápotockého nastoupil do funkce prezidenta Československa další kápo z koncentračního tábora - Antonín Novotný. Byl kápo v Mauthausenu v letech 1941-1945.J.Š.
Komentáře
Podle mne bylo chybou, že jsme příliš věřili v čisté úmysly členů Charty 77, kteří do roku 1968 byli komunisty. A že jsme uvěřili jejich bludu, že reformní ekonomové měli pravdu. Socialismus s lidskou tváří, byl nesmysl a blud - socialismus nemůže mít lidskou tvář, protože jako nelidský byl jeho autorem vymyšlen. Prosazování reformních ekonomických názorů i po listopadu 1989, a pomíjení vývoje v ekonomice nás přivedlo nikoliv do ekonomicky vyspělých zemí, nýbrž do chudoby kapitalismu XIX. století!
Asi by to chtělo se podívat za šumavské jehličiny, jaké tam platí zákony a třeba je i opsat. Myslím, že tam je demokratický stát, v kterém se dodržují práva a na rozdíl od naší země je to stát bohatý. Možná by stačilo se vrátit k zákonům I. republiky a triochu je vyleštit.
Žádný bývalý komunista, natož bývalý příslušník StB by neměl dostat povolení k vlastnění nebo práci v civilních bezpečnostních službách!
díky Vaší práci a příznivcům si začínám uvědomovat,že vůbec lze psát o naší historii pravdivě a vracíme se tímto u nás do května 1945,kdy se začala hledat pravda kdy vítězové a poražení hledají východisko z ukončené války.Oblbování ,které přišlo záhy jistě všichni známe,kdy jsme se neuměli podívat pravdě do očí.Právě spousta článku,které p.Šinágle publikujete pomáhá zbavit se potupných manipulací chrlených politickou representací. Je to smutné,že naší lídří nejsou toho schopní. Funguje to tak,že premiér se stává hradním papouškem,sluho u represních státních úředníků nebo fanatickým vykonavatelem politických činovníků. Snad si lidé uvědomí,jak asi musíme vypadat v očích okolního světa. Vední by si mělo uvědomit,že práce pro vlast může být i úcta k těm,kdo smýšlí jinak a je nanejvýš nutné pochválit vedení za prokazatelný přínos naší zemi. Místo toho se dovídáme,který politik mazaným způsobem okradl státní pokladnu a jistě jste si všiml,jak podlým způsobem se neustále připravují miliardové státní,tendry,z akázky,nároky. Ty milionové jsou už prostě nezajímavé. V hledání pravdy v minulosti ji můžeme nalézt právě dnes.
Děkuji Vám za Váš přínos.
Pavel Šenkyřík
Hitler je převzal od Lenina. Komunistická Státní Bezpečnost spolupracovala s bývalými esesáky a gestapáky, když ty nejhorší vrahy najala jako své agenty.
Komunistická Státní Bezpečnost stíhala, zavírala a popravovala stejné válečné hrdiny, které zavíralo, vraždilo a mučilo Gestapo.
Nejodpornější lidská verbež StB = Gestapo, stejné metody, stejní vrazi. Vrah Hitler, vrah Gottwald, vrah Zápotocký, vrah Štrougal a vrah Husák - jedna zločinecká sebranka.
Ano, i za Štrougala a Husáka bylo zabito mnoho politických odpůrců, viz statistiky konkrétních jmen...
Nesmime zapomenout na komunistickeho presidenta Antonina Novotneho , ktery byl kapem v Mathausenu v roce1941-45.