Konečně jsem si našel čas a prostudoval část archivu mého táty. Věřím, že uvedené informace budou návštěvníky tohoto webu zajímat. Podotýkám, že jde i o dokumenty např. z roku 1941, tedy nacistické okupace Československa - Směrnice pro zaměstnance v kovoprůmyslu - 1941
Směrnice pro zaměstnance v kovoprůmyslu - 1941
Návod k vyplněni soupisové přihlášky – 21.3.1948
Předseda MNV Žebrák Sklenář píše Janu Šináglovi 12.2.1949
Jan Šinágl píše předsedovi MNV Žebrák Sklenářovi - 28.2.1949
Rodiče Jana Šinágla Jan a Jindřiška Šináglovi, pozemky a důchody - 28.2.1949
Jan Šinágl píše Pozemkovému schvalovacímu výboru 10.9.1949
Výplata Jana Šinágla a Volmanův sáček na výplaty
Cca 60 cm dlouhou výplatní pásku jsem rozdělil na tři díly. Bohužel netuším o jaký rok se jedná. Jistě z doby před měnovou reformou, kdy byl můj táta technickým úředníkem u Josefa Volmana, či možná už obchodním náměstkem v TOS Žebrák. Později ho komunisté vyhodili na hodinu z práce pro odmítnutí spolupráce s StB, kterou mu nabízeli pro jeho vysokou popularitu, důvěryhodnost a oblíbenost, kterou požíval mezi dělníky.
Mimochodem výplaty u Josefa Volmana dělala pouze jedna paní (bez pomoci dnešního PC). Vyprávěl mi to bývalý zaměstnanec,měl osobní č. 705. Také mi vyprávěl, jak ho továrník Josef Volman přijal do učení:
„Stál na vrátnici, díval se zamyšleně na rybník, neodpověděl na pozdrav ani můj ani mého táty a najednou povídá: „Na tom rybníku je to kachna, nebo husa?“ Pomyslel jsem si co je to za továrníka, když nerozezná husu od kachny a povídám „Husa“. Pan továrník odpověděl: „Zítra nastoupíš do učení.“ Právě jsem úspěšně absolvoval přijímací zkoušku.“
Když TOS Žebrák skončil vytunelováním jeho bývalými zaměstnanci, zmohli se dělníci na demonstraci, kde požadovali odstupné jako dělníci v Rakousku (TOS Žebrák byl prodán rakouskému majiteli). Nikdo nebojoval za udržení kdysi světoznámé fabriky, kdy i komunisté museli na obráběcích strojích ještě dlouho uvádět jméno Josef Volman, aby je mohli v zahraničí vůbec úspěšně prodávat…
Josef Volman byl velký člověk, nesmírně schopný podnikatel se sociálním cítěním, podobně jako bratři Tomáš a Jan Baťové. Bez takových lidí nelze budovat prosperující stát. Komunistům samozřejmě vadili – o „prosperitě“ měli poněkud jiné představy…
Nikdy na Vánoce nezapomenu zapálit svíčku na jeho hrobu, mnoho jich tam nikdy nehoří…
Jan Šinágl, 16.8.2012
Komentáře
Cituji Pedro Pes:
Ano existuji, a s pozdravem.
Sinaglovi zdar !!!!
Pane Haramule, (existujete-li vůbec) servilita z Vás přímo tryská.
Pětiletce zdar !