Britové ukazují, jaké spojence máme u nás rádi
Je to pozoruhodná věc. Už dvanáct let působí na českém území britská armáda, cvičí tu jiné armády, navíc ze států pro běžného Čecha lehce podezřelých, a přesto se neozvaly hlasy proti „cizím vojskům na našem území“. Tolik lze říci na adresu britské jednotky, která na Vyškovsku cvičí vojáky z postsovětského areálu (Rusko, Moldávie, Kazachstán) i severní Afriky (Maroko, Alžírsko). Je to sice nezvyklé, ale je to dobře. Stát, který je hrdý na to, že jeho občané za války bojovali v řadách britské RAF, by měl spojence ctít.
Jenže kdo si vzpomene na éru Topolánkovy vlády a spory o americký radar v Brdech, ví, že takový přístup ke spojenci není v Česku samozřejmý. „Nechceme radar, nechceme už žádná cizí vojska v našich krásných Brdech ani jinde,“ stálo před pěti lety na transparentech, když zástupci vlády přijeli diskutovat do Rokycan.
A můžeme zabrousit i hlouběji. „Na základě naší historie jsme velmi citliví, když jde o cizí vojenské jednotky na našem území,“ řekl v květnu 2003 prezident Václav Klaus deníku Süddeutsche Zeitung, když se o možné americké základně začalo mluvit poprvé. „Nové rozmístění cizích jednotek by asi nebylo vítáno,“ dodal. Považovalo se to za podraz vůči spojenci, neboť „rozmístěním cizích vojsk“ se u nás běžně myslí vpochodování wehrmachtu v březnu 1939 a Sovětů v srpnu 1968. Jenže tehdy už Britové tři roky pobývali a cvičili cizí vojska na Vyškovsku, aniž by někdo ceknul.
V čem je tedy rozdíl v našem vztahu k britským a americkým spojencům? Jeden se naskýtá. Američani po nás chtěli účast na společné obraně. Britové po nás nechtějí nic, své rozmístění si sami platí a ještě se ubytovávají ve Vyškově po privátech. Tohle srovnání vypovídá o českém vztahu ke spojenectví.
Zbyněk Petráček, LN, 2.11.2012
P.S.
Čeští piloti devětkrát startovali k ochraně nebe nad Pobaltím
Čeští piloti strážící Pobaltí v první polovině své mise devětkrát startovali k ostré akci proti ruským letadlům, která narušila vzdušný prostor. Oproti svému prvnímu působení nad Estonskem, Lotyšskem a Litvou zaznamenali nárůst podobných incidentů. Češi startující ze základny v litevském městě Šiauliai nalétali téměř 215 hodin. Pobaltské státy nemají vlastní vojenská letectva, proto se o bezpečnost jejich nebe starají piloti členských zemí NATO. ČRo 2.11.2012
Komentáře
Když ovšem Britové cvičí Rusy a další pohrobky SSSR, připadá jim to vpořádku -protože Rusy milují. Přitom právě Amíci nejsou žádným bezpečnostním rizikem. Rusové a další, co jsou na našem území cvičeni Brity, jsou značným bezpečnostním rozikem. Navíc od Kubánské krize víme, že komunisté se bojí jednině síly. Když sem k nám pouštíme, i když na výcvik Brity Rusy a další z bývalého SSSR, připadáme jim směšní. Stejně jako když zde chtějí pracovat a žít Ukrajinci děláme jim problémy, Rusům ne! Proč?