Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

… Poněkud jednodušší je otázka, co s kandidátkami v případě, že se přikloníme ke druhému výkladu. Tam je situace zřejmá: zákonodárce tím, že poskytl podporu více kandidátům, porušil zákon, a neplatné proto budou všechny kandidátky touto vadou postižené. - Seznam je v tuto chvíli (9. listopadu v 5.36 hod.) nepřístupný, a zmizel i link na liště. Jak mrzuté! …

* * *

Presidentská volba

Po případu senátora, který se proti své vůli stal poslancem a nyní bude v doplňovacích volbách usilovat o to, sám se nahradit, udála se podle všeho další ústavněprávní nepříjemnost, spočívající v tom, že jeden a ten samý zákonodárce podpořil více než jednoho presidentského kandidáta.

Vzniká otázka, co s takovými kandidátkami. Možnosti jsou v zásadě čtyři: 1. uznat za platny obě dvě (příp. všechny, je-li jich ještě víc); 2. neuznat ani jednu; 3. uznat první podanou; nebo 4. uznat poslední podanou.

Zákon o volbě presidenta republiky (č. 275/2012 Sb.) v § 21 odst. 1 praví, že kandidátní listinu může podat nejméně dvacet poslanců (dále jen navrhující poslanci) nebo nejméně deset senátorů (dále jen navrhující senátoři), anebo občan, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky (dále jen navrhující občan), a v odst. 2 dodává, že navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu a že kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině.

Zmíněný odst. 2 je možné vyložit buď tak, že zákaz se vztahuje na celou skupinu navrhovatelů, tzn. nesmí být podány dvě kandidátky s identickou množinou navrhovatelů, anebo tak, že každý poslanec a každý senátor má toliko jeden hlas, kterým může podpořit jednoho kandidáta.

Oba dva výklady mají své opodstatnění, avšak u obou existují i protiargumenty.

Zřejmě nejzávažnějším argumentem proti prvnímu, skupinovému výkladu je, že taková úprava by postrádala legitimní důvod: proč by měly být platné dvě kandidátky, které se liší v jediném signatáři, a nemají být platné takové, kde jsou signatáři identičtí, to věru odporuje vší logice, šlo by o (právní) normu pro normu. Podobně je takový výklad poněkud na štíru i s doslovným výkladem odst. 1, který nehovoří o skupině, ale toliko o navrhujících poslancích/senátorech.

Proti druhému výkladu hovoří smysl zákona. Ten, má-li v duchu zastupitelské demokracie učinit hlas zákonodárce přibližně ekvivalentní hlasu jeho constituency, nedůvodně tyto voliče proti jejich zástupci zvýhodňuje: občan totiž může podepsat libovolný počet kandidátských petic, a všechny budou platné; lišit se musí pouze navrhovatel, nikoli petenti, přičemž budiž podotknuto, že podmínka odlišnosti navrhovatele je sama o sobě nelogická a nesmyslná, protože významná je tu pouze petice, nikoli, kdo ji formálně předkládá.

Poněkud jednodušší je otázka, co s kandidátkami v případě, že se přikloníme ke druhému výkladu. Tam je situace zřejmá: zákonodárce tím, že poskytl podporu více kandidátům, porušil zákon, a neplatné proto budou všechny kandidátky touto vadou postižené.

Řekl bych, že podobně jako ve volbě předchozí se opět máme na co těšit!

http://paragraphos.pecina.cz/2017/11/presidentska-volba.html

* * *

Nahlaš extremistu

Nemám v lásce udavače, a udávání obecně nepodporuji; snad jen s jedinou výjimkou: je-li za své udávání udán udavač.

Aktualisováno.
Seznam je v tuto chvíli (9. listopadu v 5.36 hod.) nepřístupný, a zmizel i link na liště. Jak mrzuté!

http://paragraphos.pecina.cz/2017/11/nahlas-extremistu.html

J.Š.11.11.2017

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)