Čo bolo, bolo - Časem bude totalitní společnost počítat jedna a jedna jsou tři…
Bývalí komunisté i současní v různých funkcích nechápou respektive je jim to jedno, že na důležitých postech, kde se rozhoduje, nemají co dělat. Zřejmě si neuvědomují, že byli, respektive jsou členy zločinecké organizace, která má na svědomí zavraždění mnoha českých občanů, dokonce i cizích, Němců z DDR. Ta organizace se jmenovala Komunistická strana, dnes KSČM. Jméno je skoro stejné soudruzi také.
Ať si uvědomí bývalí i současní soudruzi, jak se postupovalo v Německu proti členům nacistické strany. Když byl souzen nácek, neměl šanci. Z počátku tomu tak nebylo. Dnes je Německo očištěno od této sběři, zatím co v Česku si soudruzi, bývalí funkcionáři, nebo politruci, či dnes soudruzi ve velmi vysokých funkcích, jako na příklad ředitel Hospodářské komory pan Dlouhý, který byl prominentním soudruhem už v mládí s možností studovat v Belgii v Liege, podobně jako pan Klaus v Itálii. Počínají si jakoby stáli za tlustou čárou. Tlustou čáru dělají lidé, zločiny této politické strany zůstávají, jsou stále mementem a to že si dnes hrají na demokraty je naše ostuda.
Dokavad tito lidé, pocházející z prognostického ústavu, Marx leninských univerzit, budou ve funkcích, které jim nepřísluší, v této zemi nebude demokracie...
Vzpomínám na posledního československého hrdinu, legionáře pana Vocáska, který se dožil sto šesti let života. Ke stáru pochybil, přidal se ke kolaborantskému seskupení Vlajka, které vydávalo časopis stejného jména. Jako starobní důchodce, který měl jako legionář zásluhy, žádal o zvýšení důchodu nebylo mu to pro zmíněné pochybení povoleno.
V Česku bývalí i současní soudruzi se chovají jakoby čas trhnul oponou a vše smazal.
Nesmazal, protože lidé, kteří vstupují do komunistické strany ví, že tato strana pro ty co měli jiný názor čekal uran, basa, nebo provaz. Věděli o tom všichni protože, KSČ se za svá rozhodnutí nestyděla. Dávala nám to všem vědět a strach dal „vše do pořádku“. „Vysvětlování“ paní Válkové je výsměchem demokracii a nám všem do očí, když takoví lidé získávají ministerská křesla.
Být dobrovolně členem zločinecké organizace, ať nacistické, či komunistické, které veřejně prováděly procesy, které měly za následky provaz, či dlouholeté žaláře znamenalo být jedním z nich, protože svým vstupem každý člen souhlasí s dodržováním pravidel strany. Tohle vše dnešní pohrobci ví, protože komunisté také svá rozhodnutí, podobně jako nacisté, všem oznamovali. Strach nedráždit, abychom nepopudili, vytvářel klid, zatím co kolem těch co se báli, vodili lidi na šibenici. Někdo řekne „ale to už je dávno“. Ne tak dávno jako nacismus. Ten se kritizuje, o něm se neustále píše, jako by zde vládl ještě nedávno. Ale Komunistická strana je současnost, spolupracuje s miliardářem a počíná si jako svého času major Terazky: „Čo bolo bolo, terazky jsme v parlamentě."
K. Mrzílek, 14.2.2020
* * *
Jan Masaryk říkal: "Pravda vítězí, ale dá to fušku", než ho zabili.
Říká se, že pravda nás osvobodí. Komunistická „pravda“ celý národ přivedla do žaláře za drátěným plotem.
Křeček: “Milion chvilek je mimo realitu.“
Jestliže politické strany se nemohou roky hnou z místa, zbývá občanstvo, aby nahradilo politické strany. Milion chvilek.
Časem bude totalitní společnost počítat jedna a jedna jsou tři…
Narůstající paradoxy
Obliba Džugašviliho Stalina mezi Rusy roste. Mao tse Tung vrah desítek milionů vlastních občanů je na čínských bankovkách. Lenin zakladatel teroru v klidu odpočívá v mauzoleu. Zbývá už jen Áda Hitler.
KM
P.S.
Ano, občanstvo by se mělo opět spojit a jednotně vystoupit – a nenechat se zneužít, jako už tolikrát v minulosti. J.Š.
* * *
Vzdoroval soudruhům a skončil v blázinci jako paranoidní kverulant
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.