Desítky protizákonných poprav a stovky zničených životů za mřížemi – to je dílo nikdy nepotrestaného Vaše. Prokurátor byl odsouzen k šesti letům odnětí svobody v roce 2001. Vrchní soud pak šokoval, když označil Píkovu vraždu za promlčenou. .. "Verdikt by mohl pomoci při souzení jiných zločinů komunismu. I těch, jichž se dopustil pan Vaš," míní advokát Lubomír Müller. Vašovi podřízení povraždili po druhé světové válce v Postoloprtech několik stovek německých civilistů. A stejně tak nechal Vaš bez soudu popravit desítky lidí, jejichž identita se už nikdy nezjistí. Ostatně i soudce Luboš Vlasák, jenž poslal v první instanci Vaše za mříže, říká, že generál Píka je jen špičkou ledovce zločinů, jichž se prokurátor dopustil. … Podle historika Pavla Palečka by se tak mohla zvážit i Vašova vina na odsouzení válečného hrdiny Josefa Brykse, který zemřel ve vězení. Skeptický je jen Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. "Pokud soud rozhodne, že byl porušen zákon, tak mě zajímá, kdo za to ponese následky. Zřejmě se to ale svede jen na jiný právní názor. A pak to chápu jako další neomluvitelnou nespravedlnost. O promlčení vraždy generála Píky rozhodl předseda senátu vrchního soudu Rudolf Tomašovič.
Pavel Wonka zřejmě získá čestné občanství
Po Wonkovi je v Hradci Králové již pojmenovaná jedna z ulic v centru. Na budově tehdejšího krajského úřadu byla roku 2003 odhalena jeho pamětní deska. Wonka byl pro své názory vězněn komunistickým režimem třikrát, naposledy od 5. dubna 1988 pro maření výkonu rozhodnutí soudu o ochranném dohledu. Na jeho pohřbu se sešlo zhruba 2000 lidí, především signatáři Charty 77 a členové Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Wonka na sebe upozornil například v roce 1986, kdy chtěl jako nezávislý kandidovat do tehdejší Sněmovny lidu Federálního shromáždění, tedy parlamentu československé federace. Na počest Pavla Wonky byly po něm pojmenovány most v Pardubicích a ulice v Hradci Králové, ve Žďáru nad Sázavou, v České Skalici a České Lípě. Naopak v Trutnově, ani v jeho rodném Vrchlabí se tak nestalo.
Radní chtějí odpůrce komunismu Wonku jmenovat čestným občanem Hradce
Vysílený Wonka nakonec požádal o vystěhování do Německa. Po několika týdnech ho pozvali na vojenskou správu k vyřízení formalit souvisejících s vystěhováním, místo nich ho ale čekal další soud. K němu ho přivezli na kolečkovém křesle, mluvil pouze šeptem. Přestože Wonka žádal o odložení jednání, Okresní soud v Trutnově ho 20. dubna 1988 odsoudil k pěti měsícům vězení. Odvolal se, ale stejně skončil v královéhradecké věznici, kde o čtyři dny později za dosud nevyjasněných okolností, údajně na plicní embolii zemřel. Jeho rodina se tu zprávu dozvěděla až o dva dny později, navíc velmi nevybíravým způsobem. "Matka šla na poštu a tam náhodou zaslechla rozhovor dvou pracovníků, že tam mají ještě telegram pro Wonkovou, že jí umřel syn," líčí Jiří Wonka.
Ministr podává stížnost v kauze vraždy gen. Píky
Pospíšil je přesvědčen o tom, že trestu by dnes pětadevadesátiletý prokurátor rozhodně neměl uniknout. "Mám za to, že obviněný Vaš měl být s ohledem na výsledky důkazního řízení před soudem uznán vinným a po zásluze také potrestán již s ohledem na skutečnost, že opakovaně zneužil svého služebního postavení a vědomým porušováním v té době účinných procesních předpisů se významně podílel na smrti generála Píky," zdůvodňuje Pospíšil svůj postoj ve stížnosti, kterou na adresu Nejvyššího soudu odeslal minulý pátek.
Prokurátor Vaš je na svobodě protiprávně, stěžuje si Pospíšil u soudu
Desítky protizákonných poprav a stovky zničených životů za mřížemi – to je dílo nikdy nepotrestaného Vaše. Prokurátor byl odsouzen k šesti letům odnětí svobody v roce 2001. Vrchní soud pak šokoval, když označil Píkovu vraždu za promlčenou. .. "Verdikt by mohl pomoci při souzení jiných zločinů komunismu. I těch, jichž se dopustil pan Vaš," míní advokát Lubomír Müller. Vašovi podřízení povraždili po druhé světové válce v Postoloprtech několik stovek německých civilistů. A stejně tak nechal Vaš bez soudu popravit desítky lidí, jejichž identita se už nikdy nezjistí. Ostatně i soudce Luboš Vlasák, jenž poslal v první instanci Vaše za mříže, říká, že generál Píka je jen špičkou ledovce zločinů, jichž se prokurátor dopustil. … Podle historika Pavla Palečka by se tak mohla zvážit i Vašova vina na odsouzení válečného hrdiny Josefa Brykse, který zemřel ve vězení. Skeptický je jen Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů. "Pokud soud rozhodne, že byl porušen zákon, tak mě zajímá, kdo za to ponese následky. Zřejmě se to ale svede jen na jiný právní názor. A pak to chápu jako další neomluvitelnou nespravedlnost. O promlčení vraždy generála Píky rozhodl předseda senátu vrchního soudu Rudolf Tomašovič.
* * *
Čestný občan Wonka. Ale stojí vůbec za to se o něj zajímat?
Je to opravdu důležitá zpráva? Královéhradečtí radní se rozhodli jmenovat Pavla Wonku čestným občanem svého města. Vedle informací o zhoršující se světové ekonomice, bitkách mezi policisty a aktivisty na Šumavě a vraždě spisovatelky Monyové to vypadá jako dost velká nuda.
Marginálie.
Ale zajímavý je fakt, že na Pavla Wonku, označovaného za poslední oběť komunistické totality, si v této zmatené a rychlé době radní Hradce Králové vůbec vzpomněli. Jejich rozhodnutí ještě bude muset schválit zastupitelstvo, ale i tak je jasné, že vyvolává řadu otázek: čestným občanem krajského města se má stát politický vězeň, který tragicky zemřel v roce 1988 (pouhý rok před pádem komunismu!) za mřížemi, aniž byl za jeho smrt kdokoli potrestán či profesně postižen. Nebylo by správnější pokusit se konečně případ vyšetřit a viníky dopadnout?
Nebo alespoň pojmenovat, když už ne potrestat?
Když ministr spravedlnosti podává podnět k novému otevření více než šedesát let starého případu vraždy generála Heliodora Píky, proč ho také tento v podstatě současný příběh nezajímá?
Ale jsou i další otázky: Jaký byl vůbec Wonkův názorový odkaz, co nám zanechal kromě vzpomínky na nesmyslnou oběť totalitního režimu? Nebo snad jeho jediným odkazem je jen fakt, že se stal tou nesmyslnou obětí?
Žijeme příliš rychle, takže jsme se naučili pohybovat ve světě zkratek, jejichž rytmus udává klikání do klávesnice počítače. Příběh Pavla Wonky by se však nikdy neměl stát jen heslem typu „Wonka = poslední oběť".
Wonka nebyl typickým odpůrcem režimu, pokoušel se totiž režim nabourat v jeho nejcitlivějším místě: zbořit frašku jménem volby. Jako první se rozhodl nezávisle kandidovat do tehdejšího Federálního shromáždění a naplnit tak právo volit a být volen, které platilo jen na papíře. Ukázal rozpor mezi slovy a skutečností.
Wonka svým způsobem zemřel za to, abychom my mohli dnes volit svobodně.
Možná rozhodnutí královéhradeckých radních vyvolá alespoň minimální vlnu zájmu o totalitní minulost, možná se někdo začne zajímat o příčinu jeho tragické a zbytečné smrti. Mluvíme o komunismu a říkáme: zločinný režim. Ale k jeho poznání vedou dvě cesty: hledat zločince a potrestat je, to je ta první.
Tou druhou je hledat odvážlivce, kteří se dokázali těmto zločincům postará na odpor.
Jinak řečeno: Hledat stíny, nebo světlé body ve tmě?
A jde si vybírat? Není Wonkův příběh příběhem odvážlivce, který nás nakonec stejně zavede mezi zločince?
Luděk Navara, MFD 6.8.2011
* * *
Vše k justiční vraždě Pavla Wonky naleznete v archivu mého starého webu! Pavel Wonka měl česko-německé kořeny...
Jan Šinágl, 7.8.2011
Komentáře