O kauze Daniela Mengra jsem poprvé napsal 9.4.2017, podruhé 26.5.2017. Připojuji Ústavní stížnost zde dne 3.8.2020 a Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 11.5.2021. Připomínám i můj dopis ombudsmance Anně Šabatové ze dne 25.6.2017.
Usnesení právník panu Zdeňku Hotovému nedoručil. Po mé výzvě mu jej v těchto dnech zaslal. Strýc Daniela (bratr jeho dědečka) udělal vše pro spravedlnost a důsledně jako bývalý horník, zvyklý na poctivou práci, kterou nelze ošidit. Dnes už má léta, přibývají zdravotní potíže a sil ubývá (momentálně se chystá poprvé do lázní). Mohl by podat žalobu na Českou republiku k ESLP, ale má zdravotní problémy, nemá už sílu, vůli a samozřejmě chybí i potřebné finanční prostředky.
Opět se potvrzují slova další oběti české justice JUDr. Zdeňka Altnera: „Nežijeme v právním, ale v právnickém státě“. Stačí být ve správné „partě“, která si už své lidi ochrání, dokonce i když je usmrceno dítě, které výrazně nepochybilo. Měl je usmrtit Martin Štětka, údajně bývalý policista? Neznám vyšší trest, než žít se svědomým, že jsem zabil dítě, tím spíše s vědomým možného, vlastního, fatálního selhání.
Kdy začnou občané konat ve smyslu čl. 23 Ústavy ČR, ve vlastním zájmu? Každý, kdo se postaví zkorumpovaným, přemnoženým zločineckým strikturám ve správě země a na ně napojené zájmové skupiny, může být zlikvidován „dle zákona“. Osobní odpovědnost se přenese na zákon a rozhodne se formálně. Duch zákona a naplňování spravedlnosti je na posledním místě – při vší úctě k menšině soudců, státních zástupců a policistů, kteří jednají v souladu se zákonem a svým svědomým.
JŠ
Read more...