Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Edvard Beneš 16.7.1944: Mezinárodní řešení této otázky závisí a bude záviset do značné míry na vývoji poslední fáze války. Postoj k Němcům a k Německu, k tomu, jak s Německem po válce naložit, a tedy i k tomu, co s našimi Němci, se vyvíjí v celém světovém veřejném mínění vždy k lepšímu, jak to náš národ potřebuje. Počítáme proto s možností transferu našeho německého obyvatelstva. Dnes nelze s konečnou platností říci, že by na základě nějakého mezinárodního nařízení mohly být transferovány celé tři miliony Němců. Tímto způsobem bude možné zbavit se snad jen části, možná maximálně asi dvou milionů, takže se nemůžeme spoléhat ani čekat na mezinárodní řešení. Je třeba, abychom sami hned v prvních dnech osvobození udělali mnoho, aby co nejvíce všech provinilých nacistů před námi uteklo ze strachu před občanskou vzpourou proti nim v prvních dnech revoluce a aby co nejvíce těch, kteří se budou bránit a vzdorovat jako nacisté, bylo revolucí zabito. Mějte to stále na paměti a celý národ na to musí být připraven." - "K bodu 10 - 11: Rozumíme a vše bude připraveno tak, aby tímto směrem byly zaměřeny masové pudy, které se k výbuchu pomsty hromadí, mimochodem zcela přirozeně. (...)" - V této válce přestal být tento národ vůbec lidský, lidsky snesitelný, a jeví se nám jen jako jedna velká lidská zrůda. Za to všechno musí tento národ čekat velký a přísný trest. (...) Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně zlikvidovat." – 16.5.1945: Naším heslem budiž: definitivně odgermanizovat naši vlast, kulturně, hospodářsky i politicky." – Z knihy My a Němci (1945): „Český otec, který nevychovává své dítě k nenávisti k německé kultuře lži a nelidskosti, je nejen špatný vlastenec, ale i špatný otec."

***

Paul Neustupny, Berlín Autor je Čech a zabývá se usmířením mezi Čechy a sudetskými Němci. Je toho názoru, že Češi se musí vypořádat i s vlastní vinou a podívat se pravdě do očí. Následující esej k tomu chce přispět. Za vyhledání původních pramenů a pořízení kopií patří upřímný dík historikovi Františku Chocholatému Grögerovi. Původní zdroje a pořizování kopií - http://www.go-east-mission.net/dateien/de/125_151008.pdf

Během války

1) Z "Našeho boje", memoranda podplukovníka Kalla, československého vojenského atašé v Londýně, z 18. ledna 1940 o cílech boje československého odboje: ".... A přece potřebujeme, aby v Sudetech teklo hodně krve, a to ze dvou důvodů:

(a) aby si Němci po generace pamatovali, jak strašných následků se dopustili hříchu proti Československu a proti Evropě tím, že vyvolali válku. Ta hrůza musí být tak velká, aby sudetské Němce děsila i po desetiletích,

(b) aby německá menšina byla skutečně co nejvíce zdecimována."

Zdroj: MZV ČR, s. 1. (Zdroj: MZV ČR, s. 1.) Češi a sudetoněmecká otázka 1939-1945, Dokumenty, sestavila Jitka Vondrová, ÚMV Praha 1994, dokument č. 17, str. 41. (Češi a sudetoněmecká otázka 1939-1945, Dokumenty sestavila Jitka Vondrová, Praha 1994, dokument č. 17, str. 41.)

2) Dr. Edvard Beneš v londýnském rozhlase 27. 10. 1943:

"Mluvím k vám, přátelé, důrazně, vážně a slavnostně. Konec této války bude u nás psán krví. Bude se bojovat u nás jako všude jinde na evropském kontinentu a Němcům se nemilosrdně a mnohonásobně vrátí vše, co v našich zemích od roku 1938 spáchali. Do tohoto boje bude zapojen celý národ, nebude Čechoslováka, který by nepřiložil ruku k dílu, a nebude vlastence, který by nepřijal spravedlivou odplatu za vše, co národ musel vytrpět."

Zdroj: Dr. Edvard Beneš, Šest let exilu a druhé světové války. Řeči, projevy a dokumenty z r. 1938-45, Orbis - Praha 1947, str. 220. Také otištěno v Edvard Beneš, Odsun Němců z Československa, Výbor z pamětí, projevů a dokumentů 1940 - 1947. Dita Praha 1996, 2000, str. 121-123. (Dr. Edvard Beneš, Šest let v exilu a druhá světová válka. Projevy, proslovy a dokumenty z let 1938 - 1945, Orbis - Praha 1947, str. 220. Též in Edvard Beneš, Odsun Němců z Československa, výběr ze vzpomínek, projevů a dokumentů 1940 - 1947. Dita Praha 1996, 2002, str. 121-123.)

3) Dr. Edvard Beneš v Československé státní radě v Londýně 3. 2. 1944:

"Stručně řečeno, náš odpor a převrat v této válce bude a musí být revoluční a vojensky organizovaný a násilný a přinese a musí přinést u nás velkou lidovou odplatu a pro Němce a pro fašistické pachatele násilí skutečně krvavý a nemilosrdný konec".

Zdroj: Dr. Edvard Beneš, Šest let exilu a druhé světové války. Řeči, projevy a dokumenty z r. 1938-45, Orbis-Praha 1947, str. 393-394. (Dr. Edvard Beneš, Šest let exilu a druhá světová válka. Projevy, proslovy a dokumenty z let 1938-1945, Orbis - Praha 1947, str. 393-394.) www.go-east-mission.de Go East str. 2/5

4) Generál Sergej Ingr, velitel československých ozbrojených sil, v londýnském rozhlase 3. 11. 1944: Tento často citovaný projev s výzvou k boji proti Němcům pod starým bojovým pokřikem husitů se přes intenzivní snahu nepodařilo z pramenů (zřejmě News Chronicle v Londýně) doložit. Proto citaci vypouštíme.

5a) Zpráva Dr. Prokopa Drtiny, politického tajemníka Edvarda Beneše, Skupinám domácího odboje, Londýn 16. 7. 1944:

K otázce našich Němců připojuje prezident k tomu, co řekl ve Státní radě, toto prohlášení: Mezinárodní řešení této otázky závisí a bude záviset do značné míry na vývoji poslední fáze války. Postoj k Němcům a k Německu, k tomu, jak s Německem po válce naložit, a tedy i k tomu, co s našimi Němci, se vyvíjí v celém světovém veřejném mínění vždy k lepšímu, jak to náš národ potřebuje. Počítáme proto s možností transferu našeho německého obyvatelstva. Dnes nelze s konečnou platností říci, že by na základě nějakého mezinárodního nařízení mohly být transferovány celé tři miliony Němců. Tímto způsobem bude možné zbavit se snad jen části, možná maximálně asi dvou milionů, takže se nemůžeme spoléhat ani čekat na mezinárodní řešení. Je třeba, abychom sami hned v prvních dnech osvobození udělali mnoho, aby co nejvíce všech provinilých nacistů před námi uteklo ze strachu před občanskou vzpourou proti nim v prvních dnech revoluce a aby co nejvíce těch, kteří se budou bránit a vzdorovat jako nacisté, bylo revolucí zabito. Mějte to stále na paměti a celý národ na to musí být připraven."

Zdroj: Archiv SÚA Praha (strojopis) A1-50-57/17-24, publikováno v "Příspěvky k dějinám KSČ 6/1964", část Dokumenty, Z korespondence Slovensko - Londýn v roce 1944 (Vilém Prečan). Bod 10 je na str. 927-928. (Strojopis, archivováno v Archivu SÚA Praha pod č. j. A1-50-57/17-24, publikováno v 'Příspěvcích k dějinám KSČ' (Komunistická strana Ch.) 6/1964, část Dokumenty, Z korespondence Slovensko - Londýn v roce 1944 (Vilém Prečan). Bod 10 je na stranách 927-928).

5b) Ve zprávě doc. Tůmy z Prahy z 1. 9. 1944, komentující Drtinovy instrukce z 16. 7. 1944 a podávající stanovisko domácího odboje, se uvádí:

"K bodu 10 - 11: Rozumíme a vše bude připraveno tak, aby tímto směrem byly zaměřeny masové pudy, které se k výbuchu pomsty hromadí, mimochodem zcela přirozeně. (...)"

Zdroj: MZV ČR, s. 1. (Zdroj: MZV ČR, s. 1.) Češi a sudetoněmecká otázka 1939-1945, Dokumenty, sestavila Jitka Vondrová, ÚMV Praha 1994, dok. č. 1. 140, str. 286. (Češi a sudetoněmecká otázka 1939-1945, dokumenty sestavila Jitka Vondrová, Praha 1994, dok. č. 140, str. 286.) Na konci války a po válce.

6) "'Výzva československé vlády k lidu českých zemí', aby přistoupil k rozhodným činům boje za osvobození republiky, 17. dubna 1945, Košice" (Kaschau):

"Češi a Češky! Jednota a svornost v řadách lidu je v této době nejsvětějším přikázáním. Spojte se jako bratři a spojte se bez rozdílu politické příslušnosti, postavení, třídy a náboženství v široké lidové frontě, která je schopna urychlit pád německé okupační moci a zrádného háchovského režimu. Naplňte celou zemi útočným duchem, bojovou odvahou a vědomím vítězství. Ať z vašich srdcí vytryskne www.go-east-mission.de Go East Page 3/5 rozpoutaná nenávist vůči německým katům. Vzpomeňte si na strašná muka během šesti let německé okupace a uvědomte si, že nyní nastal okamžik pomsty za krvavé popravy Heydricha, Daluegeho a Franka, za smrt popravených a umučených k smrti, za utrpení vězněných, za ponížení porobených, za slzy a utrpení tolika nešťastných rodin našeho národa. Zúčtujte s Němci za všechna jejich zvěrstva a nemějte s německými vrahy slitování. Zúčtujte nemilosrdně také se zrádci národa a republiky!"

Zdroj: "'Výzva československé vlády k lidu českých zemí', aby přešel k rozhodným bojovým činům za osvobození republiky, 17. duben 1945, Košice". Vyšlo na str. 60-63 knihy "Cestou května. Dokumenty k počátkům naší národní a demokratické revoluce. Duben 1945 - květen 1946", Svoboda Praha 1975. (Vyšlo v knize "Cesta máje. Dokumenty k počátkům naší národní a demokratické revoluce. Duben 1945 - květen 1946, Kašov". Nakladatelství Svoboda, Praha 1974. s. 60-63, citovaná část na s. 62).

7) Dr. Edvard Beneš v zasedací síni brněnské radnice 12. 5. 1945:

"Takto končí nacismus svou válku. Do poslední chvíle hnal německý lid do fanatického boje a tento lid do tohoto boje vstoupil. To, co se zdá neuvěřitelné a nepochopitelné, se skutečně stalo. Německý lid šel do krvavého vraždění jako slepý a hluchý, nebránil se, neuvažoval, nezastavil se, šel a nechal se tupě nebo fanaticky zabíjet a zabíjel se. V této válce přestal být tento národ vůbec lidský, lidsky snesitelný, a jeví se nám jen jako jedna velká lidská zrůda. Za to všechno musí tento národ čekat velký a přísný trest. (...) Řekli jsme si, že německý problém v republice musíme definitivně zlikvidovat."

Zdroj: Edvard Beneš, Odsun Němců z Československa, Výbor z pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947. Dita Praha 2000, str. 138. (Edvard Beneš, Odsun Němců z Československa, Výběr z pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947. Dita Praha 2000, str. 138.)

8) Dr. Edvard Beneš z balkonu brněnské radnice 12. 5. 1945:

"Teď se dáme rovnou do práce. A uděláme si mezi sebou pořádek, zvláště zde v Brně s Němci a všemi ostatními. (Potlesk.) Můj program je - neskrývám to - že musíme zlikvidovat německou otázku v republice. (Potlesk, výkřiky: "Bravo!") Při této práci budeme potřebovat všechny síly vás všech." (Potlesk, výkřiky: "Bravo!") Všichni se na to podívali.

Zdroj: Edvard Beneš, Odsun Němců z Československa, Výběr z pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947. Dita Praha 2000, str. 139. (Edvard Beneš, Odsun Němců z Československa, Výběr z pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947. Dita Praha 2000, str. 139.)

9) Dr. Edvard Beneš na Staroměstském náměstí v Praze 16. 5. 1945:

"Bude nutno znovu zformovat politické strany a snížit jejich počet oproti předválečnému období, znovu zformovat vztah Čechů a Slováků a zejména nekompromisně zlikvidovat Němce v českých zemích a Maďary na Slovensku, neboť jen tato likvidace je v zájmu jednotného národního státu Čechů a Slováků vůbec proveditelná. Naším heslem budiž: definitivně odgermanizovat naši vlast, kulturně, hospodářsky i politicky."

Zdroj: Edvard Beneš, Odsun Němců z Československa, Výběr z pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947. Dita Praha 2000, str. 139. (Edvard Beneš, Odsun Němců z Československa, Výběr z pamětí, projevů a dokumentů 1940-1947. Dita Praha 2000, str. 139.) www.go-east-mission.de Go East Page 4/5

10) Dr. Edvard Beneš v Táboře 16. 6. 1945:

"Chtěl bych za nás všechny v Československu dodat dvě věci: 1. Nikdy nezapomeňme, co nám Němci v této válce udělali a co s námi zamýšleli udělat. Bylo to tak strašné a hrozné, že si to musíme navždy pamatovat. 2. Rozhodněme se, že musíme republiku odgermanizovat, a to všude a ve všem. Zvažte, jak bychom to měli udělat. Půjde o odgermanizování názvů, území, měst, zvyků - půjde o všechno, co se vůbec dá odgermanizovat. Dnes je na to čas. Vzpomeňte si, kolik germanizace jsme už za ta staletí od husitství prodělali. Naším heslem tedy bude: Odgermanizovat republiku všude a ve všem."

Zdroj: Projev byl uveřejněn ve Svobodných novinách (Praha) 1, 1945 č. 1. 23 ze 17.6.1945, na str. 1-2. Část projevu je v knize Edvarda Beneše, Odsun Němcú z Československa, Výbor z Pamětí, projevy a dokumenty 1940-1947, Dita Praha 2000, str. 146-148. (Projev byl publikován ve Svobodných novinách (Praha) 1, 1945, č. 2, str. 1.) V roce 1945 byl projev zveřejněn v časopise "Zprávy". 23 ze 17. 6. 1945, s. 1-2. Část projevu je v knize Edvard Beneš, Odsun Němců z Československa, Výběr ze vzpomínek, projevů a dokumentů 1940-1947, Dita Praha 2000, str. 146-148).

11) Dr. Prokop Drtina, politický tajemník prezidenta republiky, na schůzi své strany, národních socialistů, v sále Lucerny v Praze 17. 5. 1940. 1945:

"Bestialita a vandalismus, kterého se Němci v tomto období dopouštěli v Praze - a kterého se prý stále dopouštějí v tzv. sudetských městech, kde se dopouštějí násilností na Češích - tato obvyklá zvěrstva národa 'nositelů kultury' nám ukazují, co je a musí být naším prvním úkolem při zakládání nového života: úplně očistit celou republiku od Němců. To je imperativ okamžiku pro každého z nás, to je historický úkol naší generace. (...) Ať tedy jdou tam, kam je srdce táhne a kam sami chtěli jít: Domů do Říše! Jsem toho názoru, že v naší nové republice by se v němčině nemělo říkat víc než právě tato tři slova: Domů do Říše! Abychom toho však dosáhli, musíme začít s vyháněním Němců z našich zemí okamžitě, okamžitě, všemi způsoby; nesmíme před ničím ustupovat ani váhat. A každý jednotlivý příslušník národa zde nese historickou odpovědnost. Každý z nás musí pomoci při očistě vlasti. Pomáhat musí i armáda. (...) Ale nejenže se nemůžeme vrátit k původní národnostní politice, my prostě vůbec nemůžeme žít s Němci v jedné zemi a v jednom státě. Němci už nemohou žít a chodit mezi námi, protože po krvavých a bolestných zkušenostech, které jsme právě získali, jsme si nemohli být jisti, že se mezi námi nepohybují vrazi. Jeden z nás musí tuto zemi opustit - buď Němci, nebo my - ale protože je to česká země a protože jsme zvítězili, musí odejít oni! (...) Nepochybuji, že to, co jsem řekl, je v souladu s názorem obrovské většiny našeho národa.

Zdroj: Dne 19.5.1945 vyšel ve Svobodném slově referát o tomto projevu pod titulem "Dr. Prokop Drtina - Pavel Svatý: Nemůžeme žít s Němci v jednom státě". Vyšlo knižně: Prokop Drtina, Československo můj osud, svazek 2, kniha 1, str. 63-64. Melantrich Praha 1992. (Dne 19. 5. 1945 vyšel článek o tomto projevu v deníku Svobodné slovo pod názvem "Dr. Prokop Drtina - Pavel Svatý: S Němci nemůžeme žít v jednom státě". Přetištěno v knize: Prokop Drtina, Československo - můj osud, svazek 2, kniha 1, s. 63-64. Melantrich Praha 1992).

12) Politik Prokop Drtina a novinář Ivan Herben píší v brožuře "Wir und die Deutschen" (My a Němci), vydané v Praze v roce 1945: www.go-east-mission.de Go East strana 5/5 12a) Esej "Der Teufel spricht deutsch" (Ďábel mluví německy) od Ivana Herbena:

"Možná bude mít někdo dojem, že není správné mluvit o Němcích, když jediné, o čem by se mělo mluvit, jsou nacisté. Omyl! ... Mezi němectvím a nacismem není žádný rozdíl... ... Neexistují dobří Němci, jsou jen špatní a ještě horší. ... Neexistují ani demokratičtí Němci, nebo jich je jen mizivé množství. Každý Němec je především imperialista, chamtivec a tyran. ... Povinností naší generace je nejen zabezpečit české pohraničí, ale také vtisknout tyto pravdy o německém národě do duší naší mládeže. Český otec, který nevychovává své dítě k nenávisti k německé kultuře lži a nelidskosti, je nejen špatný vlastenec, ale i špatný otec."

12b) Esej Prokopa Drtiny "Musíme využít svého historického vítězství":

"Tři velké vítězné mocnosti, ..., přijaly zásadu, že německý problém v Československu je třeba řešit tak, aby Němci opustili naši zemi. Toto rozhodnutí tří velmocí má pro náš národ tak dalekosáhlý a ohromující dosah, že jej snad ani nejsme schopni v této chvíli plně docenit a posoudit jeho nedozírný historický význam pro budoucí národní vývoj. Není vůbec přehnané říci, že je to největší diplomatické a politické vítězství, jakého kdy náš národ dosáhl v celé své dlouhé historii věčného boje o svou existenci proti německému národu."

Zdroj: Prokop Drtina a Ivan Herben, "My a Němci, Dějinný úkol strany národně socialistické při vystoupení Němců z Československa", Knihovnička "Duch národa", Melantrich Praha 1945. Citáty: Herben str.4 -7, Drtina str. 10. (Prokop Drtina a Ivan Herben, "Wir und die Deutschen, Historische Aufgabe der Nationalsozialistischen Partei bei der Aussiedlung der Deutschen aus der Tschechoslowakei", Malá knižní řada "Der Geist der Nation", Melantrich Praha 1945. Citace: Herben: str. 4-7, Drtina str. 10).

***

Ediční poznámky:

Tato stať je přepracovanou verzí mého vystoupení na Krajské křesťanské konferenci smíření Čechů a Němců v Ústí nad labem (Aussig) 19. 5. 2007. Tehdy jsem sestavil různé citáty ze sekundární literatury a byl jsem šokován nenávistí českých politiků vůči sudetským Němcům a všemu německému a jejich odhodláním se jich zbavit. Viděl jsem také potřebu vyhledat původní prameny, protože při jejich sestavování jsem nacházel různé varianty citátů a nepřesnosti. Moje přednáška z Aussigu (česky, s německým překladem) je k dispozici jako akustická nahrávka ve formátu MP3 na našich webových stránkách zde. Když jsem měl k dispozici originální texty, musel jsem některé původně zařazené citáty vypustit (např. projev E. Beneše na národních výborech v Táboře 3. 6. 1945 nelze doložit prameny) a některé jsem mohl doplnit či rozšířit. Text jsem co nejstručněji přeložil do němčiny a následně přednesl na konferenci Arbeitskreis Egerländer Kulturschaffender v Marktredwitz a Mariánských Lázních v říjnu 2007. O této přednášce podrobně informoval novinář Gernot Wildt v Sudetendeutsche Zeitung č. 45 z 9.11.07 (s. 9). Všechny citace psané kurzívou odpovídají zvýraznění v původních zdrojích. Věty cituji pokud možno až do konce, a pokud možno i celé oddíly nebo odstavce, abych nevytrhával text z kontextu. Zde uvedená německá verze z října 2008 přesně odpovídá české verzi "Citáty z projevů prezidenta Beneše a českých politiků k zacházení s Němci" rovněž z října 2008. Tato aktuální německá i česká verze na rozdíl od verze z října 2007 vynechává pouze citát č. 4 generála Ingra a opravuje některé drobné chyby. (V listopadu 2008 byl ještě v obou verzích opraven citát č. 3.) Zveřejněno na internetových stránkách www.go-east-mission.de. Česká verze zde. Komentáře a závěry k eseji budou zveřejněny samostatně. Budu vděčný za reakce a doplnění ze strany čtenářů! E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. www.go-east-mission.de

http://www.go-east-mission.net/dateien/de/104_290208.pdf

P.S.

Českou verzi jsem už na uváděném webu nenalezl. Přeloženo z němčiny. JŠ

Komentovat články mohou pouze registrovaní uživatelé; prosím, zaregistrujte se (v levém sloupci zcela dole)