Dnes by se dožil Pavel Wonka 64 let… Poslední oběť zločinného komunistického režimu z Vrchlabí v Krkonoších. Takoví stateční lidé režim
ohrožovali, proto je likvidoval způsobem mu vlastním – zločinným. Nemůže být výmluvnějšího svědectví, hlavně pro dnešní mladou generaci, než přiložená korespondence níže s dopisy Pavla Wonky Václavu Havlovi, paní Vaněčkové, prezidentovi ČSSR Gustavu Husákovi, Pavla Wonky, jeho maminky a bratra Gustavu Husákovi, svému advokátovi JUDr. Milanu Jelínkovi a nejotřesnější svědectví spoluvězně Pavla Wonky Roberta Balásze o posledních dnech a hodinách života Pavla Wonky ve věznici v Hradci Králové. Většina z těch, co mají smrt Pavla Wonku na svědomí, přímo či nepřímo, ještě žije mezi námi, nepotrestána, jako „ctihodní“ občané…
Dopis Pavla Wonky Václavu Havlovi – 10.3.1988
Dopis Pavla Wonky paní Vaněčkové – 19.3.1988
Dokument s tímto obsahem – 1984 až 1988:
Dopis Pavla Wonka prezidentu Gustavu Husákovi - 29.3.1984
Dopis Pavla Wonky, Gerty Wonkové a Jiřího Wonky prezidentu Gustavu Husákovi -17.3.1988
Dopis Pavla Wonky svému obhájci JUDr. Milanu Jelínkovi – 16.4.1988
(přepis spoluvězně kvůli zmrzačeným rukám Pavla Wonky a jeho strojový přepis)
Výslech spoluvězně Roberta Balásze – 19.4.1990
Jestliže se v dnešní společnosti najde „člověk“ který mravní velikost Pavla Wonky zpochybňuje a jestliže společnost připustí bez viditelného odporu natočení pomlouvačného „dokumentu“ o Pavlu Wonkovi, tak už snad více mravně nemocná být nemůže.
Jan Šinágl, 23.1.2017
* * *
Právní oddělení ČT rozumu zbavené…
Soud dal Jiřímu Wonkovi za pravdu, přesto byla jeho žaloba na Petra Šámala neúspěšná?!
Bez cenzury o Radě ČT: Karel Mrzílek a Jan Šinágl
* * *
K památce Pavla Wonky
Je snadné dnes, 19 let po sametové revoluci a 20 let po smrti Pavla Wonky, hovořit o obdivu, úctě a respektu k jeho osobnosti a odvaze postavit se na odpor tehdejšímu režimu. Každé slovo jeho životopisu, událost z jeho života je absurdní reflexí, kam může dojít lidská ignorace, jak hluboce může být otupena vnímavost lidí pod masáží propagandy, jaký útlum prožívala většina obyvatel v té době. A přece - byli jsme to my, kdo jsme míjeli tyto osoby, kdo jsme – bez ohledu na to zda jsme informace o těchto událostech měli či nikoliv - žili svůj život s ohlávkou na krku a s klapkami na očích. A proto to první, co chci vyslovit v pietě k Pavlu Wonkovi, je prostá lidská omluva.
Pavel Wonka nalezl formu svého vzdoru, když se rozhodl kandidovat jako nezávislý do tehdejšího Federálního shromáždění, do Sněmovny lidu. Stanovil si svůj program, odvážně poukazoval na paradoxy té doby a snažil se analyzovat rozpor slov a činů, práva a jeho aplikace v praxi. Pro mnohé tehdy rebel, pro jiné člověk, který, ač netuše jak blízko je konec totality, formuloval potřebu společenských a politických proměn v dobách, kdy to režim neodpouštěl.
Dvacet let je dost dlouhá doba. Dnes, ve svobodně zvoleném Parlamentu a její Poslanecké sněmovně, jíž mám tu čest být předsedou, nám možná připadá normální svoboda projevu, někdy až přehnané a vyostřené spory politiků. A jako bychom neprožili onu etapu našich životů, zapomínáme.
Přeji si, a prosím o to i Vás, vzpomínejme těch, kdo měli odvahu snít o svobodě. Připomínejme tu dobu našim dětem. Střežme demokracii a lidskou svobodu. Máme k tomu dost příležitosti i dnes, v době kterou žijeme. Naší zbraní i dnes je nejen odvaha, ale i trpělivé vysvětlování historie , právě na osudu lidí, jako byl Pavel Wonka. Jen tak má jejich odkaz svůj hluboký smysl
Miloslav VLČEK
Předseda Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR
* * *
P.S.
Tento dopis jsem od předsedy Poslanecké sněmovny obdržel dne 23.dubna 2008. Dnes jsou myšlenky Pavla Wonky a jeho odkaz stále více aktuálnější. Je třeba je šířit a připomínat, protože zločinné mechanismy moci, ohrožující svobodu a demokracii, na které Pavel Wonka upozorňoval, se nám plíživě vracejí.
Proč se asi neustále řeší „estébáctví“ Pavla Wonky, Andreje Babiše? Kolika lidem ublížili, proč se nehlásí, proč se o jejich „obětech“ nepíše? Proč se nepíše a jednotně média mlčí o prokazatelném udavači StB Vojtěchu Filipovi, předsedovi KSČM a prvním místopředsedovi Sněmovny, zvoleného 75% anonymních hlasů poslanců „demokratického“ parlamentu?!
Není třeba neustále prokazovat nevinu Pavla Wonky a vinu Libuše Rudinské. To je ta nejlepší odpověď na neustale, nedůstojné prokazování jeho neviny a viny Rudinské. Nesnižujme se k malému a nízkému, především vyšším je třeba porazit nízké a naplnit tak odkaz Pavla Wonky a jeho 97 právnických tezí! Ty by měly být dnes hlavním tématem všech, kdo o Pavlovi Wonkovi v médiích píší!
Věřme, že noví „Wonkové“ se v podzimních volbách prosadí a pomohou uchovat naději na svobodu a demokracii v naší zemi.
* * *
„Kdyby Wonka nebyl takový, jaký byl, nebyl by se s režimem potýkal tak, jak se potýkal.“
Luděk Navara
Read more...