Bulletin č. 34/2019

Advokacie je zároveň jedním z nejkrásnějších a jedním z nejodpornějších povolání. Ke stinným stránkám profese patří, že pokud klient zavelí, musí advokát odhodit všechny zábrany a zapomenout na zásady, které mu vštěpovali na škole, a začít např. tvrdit, že vražda je morální, úplatek byla jen provise (a peníze ve škatuli jen trochu jiné víno), případně že sražený chodec obviněnému lstivě a v sebevražedném úmyslu skočil před automobil, když řečený projížděl kolem tramvajového ostrůvku stošedesátikilometrovou rychlostí.

Naše armáda za 100 let své existence nikdy nebojovala a bez odporu odevzdala zbraně nacistickým okupantům. Vojáci, kteří chtěli bojovat odcházeli do jiných armád. K největšímu nasazení za dobu své existence se armáda  „vzmohla“ 21. srpna 1969 – proti vlastním občanům! Žádný velitel z řad armády a Lidových milic nebyl dodnes za zločiny proti lidskosti potrestán!

* * *

Plukovník v.v. Josef Musil v Havlíčkové Brodě dne 21.8.2019 postával většinou osamocen... Mezinárodní sbírka vzpomínek pamětníků důležitých historických událostí 20. století  Paměť národa s ním na místě natáčela dvě hodiny rozhovor na video. V prohlášení plk. Musila nazvaném PAMĚŤ NÁRODA ze dne 15.srpna 2019 připomněl, co zapomínáme a co by nemělo být nikdy zapomenuto! V podstatě sám v 78 letech uspořádal 13x výstavy o zločinech komunismu s vernisážemi v českých městech i ve Sněmovně, v Senátu a na Teologické fakultě UK v Praze. Největší výstava o zločinech komunismu bude na XXVII. Muklovské pouti na sv. Hostýně dne 7.9.2019. Je stále doplňovaná. Na výstavách byla zveřejněna fakta veřejnosti dosud neznámá. Vykonal a vykonává práci za státní instituce a média, které selhaly a podstatné stále zamlčují. Zasloužil by si vyznamenání ke dni 28.října. Od slušných občanů České republiky a všech obětí komunismu vyznamenání už obdržel - o to má větší cenu! 

(Bohužel se mi nepodařilo zjistit přesné datum vystoupení). Dobrý řečník, nicméně doporučuji porovnat jeho tehdejší názory s dnešními. „Jenom hlupák nemění názory“, jak sám kdysi řekl. S dodržováním morálních a mravních zásad si dnešní prezident České republiky nedělal nikdy těžkou hlavu, ať už se jednalo o komunisty, nebo upřednostňování svých osobních zájmů, nebo mocenských cílů na úkor země.

Připomeňme si, v dnešní den 51.výročí okupace z roku 1968 a 50.výročí masakrů a vraždění občanů  Lidovými milicemi (vojáci ostré náboje nedostali, LM ano, policie se ovládla), že jsme nedokázali postavit za celou tu dobu památník či pomník všem statisícům obětí okupace (zastřelení, těžce zranění, vyhození z práce, škol, univerzit, odešlých do emigrace či exilu – viz otřesná čísla níže). Viníci nebyli potrestání, mnozí žijí mezi námi - a komunisty máme v Parlamentu! To je ta nejhorší možná morální a mravní vizitka naší země a ostuda nás všech. Pokud na více nemáme, připravme se na horší časy, které nám ty minulé budou připomínat stále více, budeme-li se chovat stále tak zbaběle. Svoboda nebyla nikdy zadarmo. Pokud nám stačí jen „konzumní“, ztratíme i tu. Naříkat jsme uměli vždy. Za naši svobodu nebudou věčně bojovat a umírat jiní, při vší úctě k našim vojákům, kteří museli odejít z rodné země, aby mohli bojovat. Už první německý velvyslanec po vzniku ČSR Walter Koch prohlásil: "Největší hybnou silou této země je strach." Následné dějiny mu daly za pravdu. Strach je vždy spojencem zla, které o to snadněji vítězí. Svobodu si zaslouží jen stateční, kteří o ni usilují každý den - se všemi riziky a oběťmi. Proto je tak cenná a opouští země, kteří si ji jen přejí aniž by pro její získání a zachování byly ochotny patřičně konat. Obyvatelé Hong-Kongu její cenu znají!

Střet zájmů prezidenta Zemana nemůže být větší!

TK Jince 20.4.2016: Zeman versus Šinágl

Bohemia, Czechia, Česko? Mohli jsme svět konečně naučit, jak se jmenujeme. Ale my jsme řekli: Ne

Tomáš Vlach pokračuje ve skvělých reportážích a postřezích z dnešního Ruska. V článku „Ruští vědci, pozor na cizince!“ (LN 17.8.2019) nám ukazuje tvář dnešního Ruska a i naši nedávnou minulost, která nám opět „klepe na dveře“. J.Š.

K článku na HP Rozhlas přijde o investigativní novinářku. Jana Klímová se vrací do novin, připomínám, že je podáno trestní oznámení na „investigativce Janka Kroupu a ředitele zpravodajství ČRo Jana Pokorného. Média mlčí. Roky trvající mediální štvanici na premiéra nemíním rozebírat. Stala se trapnou a s ní i všichni politici a novináři, kteří se na ní podílejí.

Šárka Novotná v článku „Při výročí srpna 68 zahynulo pět mladých lidí. Jejich vrahy nikdy nedopadli“ píše o demonstracích 21. srpna 1969: Během několikadenních protestů bylo zatčeno přes dva a půl tisíce lidí. Již 22. srpna byl přijat takzvaný pendrekový zákon, který brutální zásahy proti demonstrantům legalizoval a na jehož základě bylo odsouzeno 1526 lidí.

Z toho je ovšem zřejmé, že zhruba tisícovka lidí byla zadržována, ale odsouzena nebyla.

Šířit lži o druhých se nemá a je třeba šiřitele trestat. Nicméně verdikt Vrchního soudu v Praze je zajímavý: Pražský městský soud konstatoval už v listopadu 2015, že údaje publikované v napadeném článku byly „absolutně nepravdivé a neověřené”. To je protimluv, pokud je něco nepravdivé, musí to být ověřené, pokud je něco neověřené, neznamená to, že je to nepravdivé. Podle odvolacího senátu byl zásah do práva extrémní a intenzivní (podotýkám veřejné osoby). Odvolací senát jí nepřiznal plnou částku, protože se nepodařilo prokázat, že by nepravdivé tvrzení negativně ovlivnilo i její charitativní činnost. Místo 5 milionů obdrží Dagmar Havlová 4 miliony? Podivná logika a počty VS Praha? Samozřejmě, že se neopomene na konci článku připomenout, že společnosti Bauer Media v ČR a na Slovensku koupila v roce 2018 společnost Mafra patřící do holdingu Agrofert v rámci přímých či nepřímých útoků na premiéra ČR. Článek byl otištěn v roce 2012. V mém případě žaloby na miliony VS Praha nerozhoduje, jen vyhovuje opakovaně odvoláním žalobců, soudy tak trvají roky. …

Článek geografa Zdeňka Kukala na toto téma vyšel v LN 17.8.2019. Doporučuji k přečtení! Mj. píše: Už 26 let se snažíme všechny přesvědčit, že mají pro náš stát za všech okolností používat anglický název „the Czech Republic“. Svět si přitom poradil i bez nás. S výjimkou Islandštiny ho všechny jazyky tvoří analogicky k anglické Czechii. My v prznění vlastního jména cizinu ještě podporujeme. Třeba na dresech sportovních reprezentací nosíme velké „CZECH“ a drobné „republic“. A MV sdělilo Světové poštovní unii místo našeho jména patvar Czech rep. Slovo „Czech“ zní úplně stejně jako „Check“. A to znamená šek… Jedním z důkazů, že se název Czechia neujal, má být průzkum CzechTourismu z konce roku 2017, podle nějž  „jen“ necelá třetina návštěvníků Česka dává přednost jménu Czechia před jménem Czech Republic. Ve skutečnosti je to skvělý výsledek. Pokud do názvu Czech Republic tekly přes dvacet let miliardy, zatímco Czechii nezačal náš stát po roce 2016 ano používat, natož aby do ní investoval, nemůže snad být výraznějšího důkazu životaschopnosti krátkého jména. Článek končí slovy: Náš stát nefunguje nejlépe, formu ale vylepšíme snáz a rychleji než obsah. Systém umíme – třeba v turistickém značení a tvorbě map jsme nejlepší na světě. Buďme stejně systematičtí a důslední  i v dobrém jménu pro naši vlast. Co pro ni můžeme udělat? Nerepublikovat.

Téma názvu naší země jsem nadnesl na tiskové konferenci  s prezidentem Zemanem v Jincích dne 20.4.2016 – viz video níže. Bohužel jsem otázku nedokončil podložením fakty, kdy si prezident vzal slovo. Poté už byla TK rychle ukončena. Doplňuji pod videem o informace, které jsem nestihl na TK sdělit:

Jsme národ, který nikoho nezajímá

Pohled na phishing a problémy s Boeingem 737MAX: Před časem proběhla médii informace o tom, že hackeři zaútočili na investigativní novináře z Bellingcat. Hned z toho byli obviněni hackeři, když se něco takového stane normálním uživatelům, tak IT"odborníci" říkají, že je to problém nepozorných a nezkušených uživatelů.  Přitom se jedná o stejnou formu útoku.  Není to dvojí metr??

… Pak ale nastane případ, že si zavirovanou přílohu spustí investigativní novináři ze skupiny Bellingcat a hned je vysvětlení úplně jiné. Problém prý není na straně běžných uživatelů – novinářů, ale za vše mohou hackeři ve službách Ruska. … Letadla už spadla, tak co novináři, politici a majitelé velkých firem? Počkáme až kvůli softwarové chybě vybuchne nějaká chemická továrna nebo to začneme řešit??

Vzduch v soudní síni by se dal krájet, blíží se rozsudek. Strany dostávají prostor k závěrečným návrhům. Nejprve povstane žalobce, významně si odkašle a praví: Pane předsedo, prosím, aby během mého návrhu pan žalovaný počkal na chodbě: mám pro vás závažné informace, které vaše rozhodnutí jistě ovlivní, ale které by se neměl žalovaný dozvědět.

Komické? Ano, v civilním řízení bezesporu. V řízení trestním, bohužel, běžná praxe, zejména rozhoduje-li se o vazbě. Obviněnému bývá během přípravného řízení běžně upíráno nahlížet do spisu – přestože Ústavní soud proti tomu občas cosi zamrmlá – a o tom, co bylo soudci jako podklady k jeho rozhodnutí vlastně předloženo, se obvykle dozví až po skončení vyšetřování.

Za 12 US vrtulníků zaplatíme 14,5 miliardy korun. Vysíláme tak signál našim západním spojencům na čí straně jsme. Nepochybně obchodu pomohla i návštěva premiéra Babiše v Bílém domě.

Média o tomto aspektu dosud mlčí?  Aby snad obraz „agenta StB a trestně stíhaného“ nebyl v očích veřejnosti narušen? Myslet si to mohou. Normální lidé jsou jiného názoru. Jejich počet roste. Oceňují jeho práci pro zemi, jako našeho dosud nejlepšího premiéra po listopadu 89. Pracuje na úkor rodiny, zdraví a oslabení síly Agrofertu, proti armádě neschopných a všehoschopných. Kolik znáte politiků, kteří nejsou v politice kvůli penězům a dalším výhodám? Není jich mnoho, možná jen jeden?! Držme našemu premiérovi palce v jeho nekonečném boji za prosazení zdravého rozumu a dobrých mravů. Bez nich nás čeká jen cesta zpátky. Nechtějme "jistoty předem", ale podpořme naději. Je hlavním smyslem života. J.Š.

Manželé Rolf a Petra Simonovi z východoněmeckého Wallhausenu se chtěli spolu s devítiletou dcerou Janou a osmiletým synem Michaelem dostat ze své vlasti do Spolkové republiky Německo. Zvolili cestu přes Československo. Bdělí pohraničníci je však 16. května 1982 večer v prostoru obce Doubrava (okres Cheb) zadrželi a provedli osobní prohlídku. V soupisu věcí, které byly Petře zabavené, jsou uvedeny mj. (podle doslovného přepisu) tyto položky:

Nový předseda OS Liberec hochštapler? - Zmrzačil cyklistu, drogový test odmítl, dostal podmínku!

Nejen podle vedení okresního soudu je ovšem profesní minulost soudce Petra Hočka problematická a jeho zvolení do čela soudu nese jistá rizika. „Mám obavu, že zde může dojít ke stavu, který tady panoval kdysi před léty. Že se bude jednat o návrat zpět. K menší kontrole, k menšímu dodržování povinností apod.,“ říká místopředseda soudu Přemysl Pechlát, tolik ze Seznamu.cz.

Válka na libereckém soudu: Bývalá předsedkyně soudu obvinila svého nástupce z nezákonnosti, Hoček je v podstatě vylíčen jako hochštapler, který má sice kamarádské vztahy se soudci, kterým se stará o zábavu, ale postrádá manažerské schopnosti a sám má problémy s výkonem soudcovských povinností. „Mgr. Hoček rád komunikuje, má rád kolektiv a rád se v něm projevuje. Nicméně často opakuje totéž a rád se zejména vracívá k tomu, co již za svá léta na zdejším soudu zažil a pamatuje, namísto k aktuálně řešenému tématu. Často nejde o vystoupení, která by k věci měla vůbec co říci, spíše řešení problému zdržují. Oč výmluvnější, o to méně toho většinou sdělí. Typické je pro něho, že namísto jasného vystižení podstaty užívá květnatou mluvu a složitý koncept, ve kterém se jeho obsah prostě ztratí a není jasné, co tedy sdělit hodlal“, popisuje Šoljaková v hodnocení komunikační schopnosti Hočka. Toho dokonce obvinila, že kryje nepravosti ostatních soudců a z pozice předsedy soudcovské rady poskytuje nepravdivé informace. Tolik ukázka z Česká pozice.

Podrobně je to popisováno na Hlídacím psu, ale místo jména autora uvedeno pouze „pes“. Bojí se snad už i tzv. „hlídací pes demokracie“ uvést plné jméno autora, nebo se bojí autor sám?  Z úvodu článku:

„Vážení přátelé, je to hrůza,“ komentoval Hynek Blaško své první dojmy z europarlamentu ve dvouhodinovém vysílání internetového Svobodného rádia na konci července. Blaško spolu s druhým zvoleným zástupcem SPD Ivanem Davidem zakotvil v nové krajně pravicové europarlamentní frakci Identita a demokracie. Oba se zviditelnili hned na ustavující schůzi parlamentu – když při úvodní evropské hymně, tedy skladbě Óda na radost, zůstali na rozdíl od ostatních sedět. … Tímto gestem ukázali co jsou – malí, provinciální, uznávající jenom svoji pravdu, bez respektu a úcty k jinému názoru a hodnotám o kterých nemají tušení. Jsou tak dalším důkazem nevyspělosti společnosti, která připustila, aby se stali jejími „reprezentanty“.

"Politika je o tom, o čem se mlčí. O čem se mluví je propaganda k dosažení toho, o čem se mlčí.“ K.Mrzílek

... Takže NSZ Zemana klidně vynechte, ten nic řešit nebude. Zeman nic neřídí, ale je řízen. Jeho "tvůrci" jsou Jiří Pospíšil a plzeňský mafián z ODS Jurečka. Znám jeho rodinu a budu jen citovat jednoho z nich "Když on může jen to, co ONI mu dovolí". ...

* * *

Žijeme ve zdivočelé době. Ministryně Benešová o intrikách v Čapím hnízdě a zmanipulovaných davech

Paní ministryně, vy říkáte, že jste akceptovala připomínky nejvyššího státního zastupitelství, ale nejvyšší státní zástupce právě před chvílí na Twitteru oznámil, že je velmi smutné, že jste tak neučinila ani v těch drobných věcech.

No protože chce všechno, on by chtěl všechno a není prostě schopen učinit kompromis, on chce deset let…

Vlastní cestou je ochotna kráčet asi tak pětina lidí, ostatní chtějí zůstat zaměstnanci, skrytými pod něčí střechou. To jsou ti, co dnes prohlašují, že za bolševika bylo líp. Na svobodu si totiž nezvykli. Hlásají, že jim chybí sociální jistoty, ale ve skutečnosti jim chybí vedení za ručičku, jasné rozkastování a diktát státu. Přidali se, a nemuseli nic. Kdyby se teď dalo upadnout do otroctví, většina českého národa do něj nejspíš ochotně půjde. A otroci už pak směli držkovat i ve starém Řecku, tvrdí Radkin Honzák v knize rozhovorů Všichni žijem v blázinci… 

… Ještě horší však je, že naše společnost má tendenci nechat sebou manipulovat. Tím, jak je atomizovaná, to jde snadno, to dovolí vyrůst kdejaké podivuhodné větévce, jak říkával Karel IV. Ten nepořádek se vládnoucí vrstva snaží uregulovat stovkami zákonných opatření, místo aby spoluvytvářela společenský konsensus, který zakládá étos chování každého z nás, což následně ovlivňuje jednání celé společnosti.

… Momentálně je však pozoruhodná skutečnost, že politikům se již natolik podařilo pokazit veřejné mínění, že např. jejich mlžení, lhaní a (s)prostomluva jsou už veřejností považovány za zcela normáln … Převážné většině našich politiků ovšem zhloupnutí nehrozí, neboť mnozí z nich vstupovali do politiky již jako hloupí anebo úplně zhloupli až v průběhu své politické kariéry…. Největším neštěstím pro jakýkoliv národ je situace, kdy vůdčí politici (v poslední době zejména prezidenti, protože u monarchů takové situace zpravidla nehrozí) nedokáží včas vyhodnotit záporný emoční přetlak obyvatelstva (nespokojenost, zlobu a nenávist) a úporně setrvávají ve svých funkcích …

* * *

         Také politici jsou jenom lidé se všemi chybami a nectnostmi, které se však v politice zákonitě rozvíjejí až k odpornosti a nesnesitelnosti. Výhodné a výnosné společenské postavení politiků je totiž vyváženo objektivně nepříznivým až nebezpečným prostředím pro zachování zdravého rozumu, dobré pověsti, cti a dodržování mravních hodnot. Pokud bychom měli politiku personifikovat, pak pro mravně nepevné lidi je pravým Mefistofelem, který je úlisnou řečí svádí k chamtivosti, hrabivosti, rozmařilosti, sebestřednosti, lhaní a intrikaření, aby je pak za jejich mravní prohřešky „stáhl do pekla“.

        „Těžké je bojovat se žádostivostí, neboť co si přeje, kupuje si za duši.“

                                                             (Hérakleitos z Efesu – asi 544-484 př.n.l.) 

Počasí nám přálo. Za osm turnusů se vystřídaly stovky nadšených dětí. Vždy se nám uleví, když se všechny vracejí domů zdravé a plné nových zážitků. I letos nás navštívily děti z Evropy a z USA. Těší se  na další  ročník a nejen ony:-) Práce s dětmi má největší smysl a každé zemi se vyplatí, chce-li být úspěšnou a vyspělou. Je to ta nejlepší investice do budoucnosti:-) J.Š.