Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Vnučka nejbližšího spolupracovníka Tomáše Bati Dominika Čipery je dnes jedním z motorů krajanské komunity v Ottawě. V rámci Community Outrech and Library se snaží, aby to bylo víc než jen místo setkávání s jazykem předků.

Rodina Michelle Čipery přišla do Kanady v roce 1948. Její děda Dominik Čipera byl členem správní rady a ředitelem Baťových závodů ve Zlíně, starostou Zlína, ministrem Beranovy a Eliášovy vlády.

The granddaughter of Dominik Čipera, Tomáš Bat'a's closest associate, is one of the driving forces of the Czech-Czech community in Ottawa today. The Community Outreach and Library strives to make it more than just a meeting place for the language of the ancestors.

Michelle Chipera's family came to Canada in 1948. Her grandfather, Dominik Čipera, was a board member and director of the Bata Works in Zlín, mayor of Zlín, and a minister in the Beran and Elias governments.

Bohužel se nedaří v hlavních médiích tento zásadní, přolomový článek zveřejnit. Byl dokončen koncem března 2020.

… Chybí nám i ekonomové. Produkujeme závěje analytiků, kteří popisují a interpretují to, co se již stalo; pokud možno všichni stejně, na přání politicky tažených medií. Ekonom však hledá a umožňuje popsání a pochopení budoucnosti, evoluční a transformační proces přizpůsobení se novým výzvám a novým realitám. (Jak učil prof. Deming: Nelze nikam dojet bezpečně, s pohledem upřeným do zpětného zrcátka.) Namísto toho, viz ideu z analytické dílny ČR: Ekonomiku musíme rychle zmrazit, a pak ji znovu probudit. A je to? Není třeba její transformace, aby se tragické selhání již neopakovalo?  - Příroda varuje, že vše souvisí se vším – že i malý brouček či hraboš, nevinná auto-nálepka, nebo i prostý hlupák v čele, mohou existující nerovnováhu rozkolísat do dlouhotrvajících krizí přírodně-společenských závislostí. - Např. tzv. globalizace, je krátkodobý fenomén, nedávno (70. léta) objevené a zneužité levné pracovní síly, který v sobě nese své vlastní, sebedestruktivní vyústění. Čím více se snažíte levnou pracovní sílu využít, tím více ji musíte organizovat, učit, předávat znalosti a návyky, atp. Levná pracovní síla se tak nutně začne prodražovat. - V USA se už lokální důraz rychle vyplatil: guvernéři jednotlivých států si určují místní protivirová opatření sami, právě podle místních podmínek a situace. Významná spolupráce mezi státy nastala automaticky. - I v tak malé zemi jako ČR, jsou hlavní aktivity soustředěny ve 2-3 městech (Praha, Brno, atp.), zatímco většina lokalit je závislá na rostoucím objemu cestování za prací a vzděláním, ztrátou potravinové soběstačnosti, pracovních příležitostí, a hlavně nezávislosti a rovnováhy v komunitě své i svých dětí. Namísto toho, více než 250 registrovaných stran a hnutí i nadále prohlubují nerovnováhu, fragmentaci a konfliktnost. Města sama trpí předraženým bydlením, dopravními blokacemi, uměle koncentrovanou konkurencí, ztrátou spolupráce a identity – bez výhledu na spolehlivá řešení v budoucnosti. - Přesto vše, jsme jediná země na světě, která může čerpat přímo z odkazu našich geniálních podnikatelů, Tomáše a Jana Bati. Jejich odkaz bychom si už neměli nechat vzít, nebo zlehčovat, zprofanovat, či zneuctívat triviálním výkladem některých povrchně myslících politických simpletonů. - Ale, především: Baťové nebyli „globalisté“, jak se někdy tvrdí, ale přesvědčení a zapálení mistři lokální ekonomiky. Nevyváželi boty, ale celá „Průmyslová města“, která vyráběla boty, a vše potřebné – lokálně; tedy co nejblíže ke konečnému spotřebiteli. Takových měst (dnes Integrovaná Produktivní Prostředí, IPP) vyvezli Baťové přes 70 - během největší světové hospodářské krize 30. let! Je tedy Česko schopno využít potenciálu lokální ekonomiky? Odpovězte si sami: Kdo jiný? …