Diskuse o nástupnictví
- Podrobnosti
„Lehkoť dobrým vladařem je býti - třeba lidem nic nedal - rádi budou jeho jméno ctíti za to, že jim nic nevzal.“
Karel Havlíček – Borovský
***
… Zkrátka stát není hračka, vhodná pro nezodpovědné hrátky v rukou nezralých jedinců, což velmi dobře dokumentuje současný osud státu, ovládaný samozvanou mafií, iluzorně volenou demokratickou spodinou. Tedy většinou, která byla protažena tupým školstvím českých republik a nikdy neměla potřebu si nedostatky ve vzdělání doplnit a o odpovědnosti nemá potuchy. Zejména v české a středoevropské historické faktografii. … Asi je na místě připomenout mimořádně výrazný rozvoj průmyslu, obchodu, zemědělství, školství, kultury v Českých zemích za celou dobu panování kdysi nejprve Lucemburků, ale především pak Habsburků, který byl násilně zastaven rozbitím naší velkolepé vlasti ‐ Habsburské monarchie. Kdo se ještě stále domnívá, že to byla doba úpadku, poroby a temna, je ubohý neznalý duševní chudák, kterému už zřejmě není pomoci. Vždyť stačí se jen dívat kolem sebe, na většinou dnes zničenou síť železnic s kdys výstavními nádražími, mosty a viadukty, na nádherná a representativní divadla, nemocnice, kasárna, hotely, banky, lázně...
Z diskuze k reformě volebního systému
- Podrobnosti
„Lehkoť dobrým vladařem je býti - třeba lidem nic nedal - rádi budou jeho jméno ctíti za to, že jim nic nevzal.“
Karel Havlíček – Borovský.
***
… Porovnejme stav země i jejích obyvatel v roce osmnáctém s tím, v němž se nachází nyní: politický systém v rozkladu, prokorumpovanost kam oko pohlédne, veřejná moc přesouvající se zvolna, leč nezadržitelně z rukou volených zástupců k nevoleným šíbrům, třetina obyvatelstva ve vyhnanství, další desetitisíce v emigraci, rozsáhlé plochy někdejších Sudet dosud se nevzpamatovavší z pohromy roku 1945 a bůhví, vzpamatují‐li se kdy vůbec, skepse, nevíra, pocit bezmoci… Sta let nezdařeného experimentu je dost. Nikoli krásné sny, ale výsledky platí. A je málo tragičtějších chyb, jichž se může dopustit jedinec i národ, než nepřiznat si selhání.
Státní tajemník MZV Stašek, reaguje na Šináglův otevřený dopis ministru zahraničí Petříčkovi
- Podrobnosti
Odpověď státního tajemníka Miloslava Staška jsem obdržel dne 4.3.2021 (bez podpisu, což se mi při stovkách obdržených odpovědí od státních institucí ještě nestalo). Reaguje na můj Otevřený dopis ministru zahraničí ze dne 27.1.2021.
Cituji z odpovědi: „Záležitosti týkající se velvyslanectví ČR v Rabatu byly řádně prošetřeny“. Připomínám v Rabatu na místě nestandardně rychle, v řádu hodin či dní. Dne 5.3.2021 zveřejněný skandál v DeníkuN na velvyslanectví ČR v Íránu, též ve věci nestandardního udělování víz na české ambasádě v Teheránu, vyšetřovalo MZV podstatně důkladněji: rozhodnutí o potrestání velvyslance Svatopluka Čumby má 150 stran, objem spisové dokumentace má 7500 stran, jednací čas přesáhl 40 hod.!
ČAK schvaluje primitivní vyhrožování a vydírání advokáta Grygárka Šináglovi
- Podrobnosti
Cituji z konečného rozhodnutí předsedy Kontrolní komise ČAK JUDr. Jana Mykše (23.2.2021): „Ze strany advokáta šlo o reakci na Vaše jednání, když jste si advokáta nahrával, aniž byste ho na to upozornil. Takováto praktika ovšem nic nevypovídá o osobě advokáta“.
Připomínám, že podle platné judikatury je nahrávání rozhovorů s takovýmito osobami ve veřejném zájmu. Podobné odpovědi od státních či ostatních stavovských institucí bych mohl za poslední roky „štosovat“. Úředníci mají „v rámci zákona“ předtištěné formuláře, kdy ducha zákona nehledají a už vůbec ne spravedlnost.
***
Bývalý náměstek VSZ V Praze Libor Grygárek mi vyhrožuje a vydírá...
***
Salmové požadují navrácení stamilionového majetku
- Podrobnosti
Informuje CNN Prima News: Hugo Salm se ale rozhodnutí o svojí žádosti nedožil. Správní řízení zamrzlo v určitém mezidobí – v důsledku vydání prozatímního osvědčení se na knížete Salma ale stále hledělo jako na československého občana. To, že okresní výbor nikdy konečné rozhodnutí nevydal, nelze považovat za problém žadatele.
***
Dne 4.10.2011 jsem napsal: To že rody Salmů, Harachů, Kinských a Schwarzenbergů – hlubocká větev, ani po 22 letech (a nepochybně řady dalších) neobdržely svůj zkonfiskovaný majetek zpět (často přes prokázané zásluhy o českou zemi, kdy často skrytě pomáhaly i v době nacistické okupace, podobně jako Jan Antonín Baťa, který v naší zemi platil po 60. let za zločince a kolaboranta, než bylo jeho jméno soudem očištěno), je naší velkou národní ostudou a hanbou, hlavně těch, co za těmito rozhodnutími stojí. Stále platí právnická zásada – co bylo ukradeno, musí být vráceno.
S plk. v.v. Josefem Musilem se rozloučila jen jeho rodina
- Podrobnosti
„Do chvíle skonu na modré planetě mé pozdravy a díky ještě zazněte všem, kdož jakkoli mně pomáhali, ctili pravdu a neváhali ji povznášet…“ 
***
Dnes jsme se rozloučili v patnáctiminutovém obřadu v krematoriu Pardubice s s výjimečným člověkem. Bylo mi ctí se smět moci zúčastnit.
Zúčastnila se jeho první manželka (současná je v nemocnici), dcera a syn s partnery. Věnec od vnoučat Dalibora a Ondřeje byl položen přímo na rakvi. Položil jsem k ní symbolickou rudou růži, jistě i jménem mnoha jeho přátel, kteří se nemohli zúčastnit, nebo nevěděli. Jistě i za tisíce občanů, kteří viděli jeho hlavní dílo za poslední roky – Výstavu o zapomenutých zločinech komunismu v letech 1948 až 1989, nebo shlédli na těchto webových stránkách.
Podívejte se na všech 24 panelů výstavy!
Byl jsem připraven vystoupit, kdyby byla obřadní síň zaplněná a připomenout neuvěřitelnou práci, kterou plk. Josef Musil i jako předseda sociálně-právní komise VSRV, odvedl v posledních letech. Byl vskutku stále ve službě a sloužil zemi. Vykonal sám více potřebné práce, než celé vedení VSRV. Za svoji odvedenou práci pro rodnou zemi si zasloužil vojenský pohřeb, čestnou stráž, salvy - a zaslouží nejvyšší státní vyznamenání! Pořídil jsem zvukový záznam obřadu – písně a melodie vyjádřili dokonale jeho duší s hlubokým lidským, nadosobním vnímáním života a citem. Při Don´t cry for me Argentina z nezapomenutelné Evity – jsem se chvěl... Svůj slib splnil.
Jižní Dakota versus Česká republika
- Podrobnosti
Guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noem: "Jižní Dakota je jedinný stát v Americe, který nikdy nenařídil jedinnému podniku či církvi, aby zavřeli. Nikdy jsme nevydali zákaz vycházení z domu. Nikdy jsme nepožadovali, aby lidé povinně nosili masky. Nikdy jsme ani nedefinovali, co to je 'nezbytný podnik'... Na podzim jsme naše děti posadili do školních lavic... Nikdy jsme se nesoustřeďovali na počty nakažených. Místo toho jsme hleděli na kapacitu nemocnic. Dr. Fauci mi řekl, že v nejhorším dni budu mít v nemocnicích 10 000 pacientů. V nejhorším dni jsme měli něco přes 600 pacientů... Nikdy nedošlo k překročení kapacity nemocnic a naše ekonomika vzkvétá. Měli jsme nejmenší nezaměstnanost v zemi... Lidé v Jižní Dakotě si udrželi vyšší hodinové mzdy a výplaty než lidé pracující kdekoliv jinde v zemi a naše školy jsou otevřené."
Rok s koronavirem: Kdo za to může? Každý občan, který se veřejně po listopadu 89 neangažoval a hleděl si jen svého!
- Podrobnosti
Dosavadních 30 let budování státu se příliš nepovedlo. Budeme muset začít od začátku. Důležitější než řešení situace je v České republice stále papír. Z pandemie se formuláři nedostaneme.
***
Práce (20.11.2020) respektované Cochrane Library o neexistenci důkazu účinnosti roušek - Práce (6.7.2020) o potenciální škodlivosti chirurgických roušek a hlavně FFP2 respirátorů.
***
… Problém není definovatelný takovým způsobem, aby se všechny zúčastněné strany shodly, že situace je vážná a je potřeba ji řešit. To vystihuje situaci v České republice: Politická reprezentace ani oborná veřejnost se neshodne, kdy – a jestli vůbec – by měl být zaveden tvrdý lockdown. Rovněž se neshodne, kdy opatření uvolňovat a kdy nikoliv.
… Základní problém podle Rittela je, že ne všechny problémy mohou být řešeny v rovině ordinální racionality, jelikož komplexní problémy mají tolik skrytých externalit, že najít dobré řešení v krátkém čase je téměř nemožné. Při pandemii prostě není možné říct, že opatření fungující v jednom státě máme použít i u nás. Rovněž je dobré se vyvarovat tzv. datového fetišismu. Předpokládat, že čísla nám říkají vše a po důkladném studiu průběhových křivek může člověk předpovědět, jak se bude situace vyvíjet a jaká opatření bezpečně fungují, je naprosto mimo realitu. Bohužel i média dávají prostor různým „datovým vědcům“, což jsou lidé, kteří se zaměřují pouze na jeden rozměr pandemie a zcela jim uchází další neméně důležité aspekty. Bez jakékoliv odpovědnosti navíc vydávají své dojmy za vědou ověřený fakt.
Historik František Hýbl popisuje neuvěřitelné zrůdnosti na Švédských šancích
- Podrobnosti
Poslechněte si tento šedesátiminutový rozhovor na ČRoPlus ze dne 28.února 2021.
Cituji: Člověk je vskutku nejotřesnější živočich. Jedna „dáma“, které bydlela nedaleko, dokonce hledala druhý den po popravách v patnácticentimetrovém rosolu krve zlaté zuby !!! Její jméno je známé. S ohledem na její potomky a ochranu soukromí, není zveřejněno. To je špatně. Jsou-li stejné povahy, je to pokračování bezpráví na zavražděných. Jsou-li mravně vyspělí jako Galina Vašová, uvítali by zveřejnění jména svého předka, ve jménu vyššího principu mravního, a pozůstalým by se omluvili.
Hlavní zločinci Karol Pazúr a Bedřich Smetana si v ničem nezadají s nejodpornějšími nacistickými zločinci. Pazúr se nechal dobrovolně nasadit do Německa a zúčastnil se akcí proti Rudé armádě. Po odsezení dvou let trestu z dvaceti, se stal po roce 1948 na 20 let místopředsedou SBPB (Svaz bývalých protifašistických bojovníků).
Soudce Anton Rašla, který soudil i Tisa, skončil v kriminálu. Vyšetřovatel dr. Doležal byl propuštěn na amnestii Novotného – vážil 36 ½ kila. Na Pankrác mu byly „lékařem“ doručeny „léky“ po
kterých by zemřel! Když dr. Hýbl začínal seznamovat veřejnost s tímto masakrem, mluvčí lověšických občanů prof. Kubík mu hrozil žalobou. Místní občané nosili šatstvo zavražděných i po deseti letech! Karpatští Němci byli uloženi do jednoho hrobu, ne do dvou.
Read more...