Dát zaznít tomu co bylo umlčováno
- Podrobnosti
„Aplikací určitých principů jsou civilizace nejprve dovedeny k rozkvětu – a posléze, setrváváním na těchto principech v jejich pozdější, hypertrofované podobě, k záhubě.“
Miroslavem Bártou formulovaný tzv. Hérakleitův zákon
***
Osobnost Bohdana Chudoby byla po roce 1990 v Československu prakticky neznámá, jak by ne, téměř nikdo nevěděl, co se skutečně dělo za ostnatým drátem, na Západě. Jistě, byli tam různí lidé, kteří se snažili udržet exil při životě, byl Hlas Ameriky, Svobodná Evropa, Škvorecký se svým torontským nakladatelstvím... Ale měli jsme vlastní starosti, plány, představy. V naší každodennosti se však přeci jen „exil“ začal připomínat, začali jsme ho brát jako součást naší kultury. A tak došlo i na osobnosti, které nebyly takovými jmény jako Ivan Medek („Hlas Ameriky, Vídeň“, kolikrát to mnozí slyšeli). V roce 2000 vyšla péčí Milana Drápaly v nakladatelství Prostor záslužná (a objemná) kniha Na ztracené vartě Západu: antologie české nesocialistické publicistiky z let 1945–1948 a v ní úvodní esej o Bohdanu Chudobovi a ukázky z jeho díla. Kapitolu s názvem „Na křížové výpravě dvacátým stoletím“ napsali Zdeněk Beneš a Milan Drápala; z článku samotného vyplývalo, že v případě Chudoby jde tak trochu o „horký brambor“; dozvěděli jsme se o někom, kdo byl do té doby téměř neznámý, ale dozvěděli jsme se o něm jen málo na to, abychom pochopili povahu toho, proč ho „nelze spolknout“.
Praha 27.10.2023: „Divadlo U hasičů“ – Taras Ševčenko
- Podrobnosti
Opět jsem využil pozvání Ukrajinců a shlédl vynikající představení před zaplněným hledištěm. Ukrajinsky nehovořím, ale i „neukrajinec“ porozuměl poselství doby. Připojuji dvě krátká videa níže a malou FOTOGALERIII.
„Kateřina“ je zobecnění, že osud ženy je odrazem osudu Ukrajiny, jakýmsi smutným paralelám. Pro diváky je připraven zvláštní příběh, vynikající ženy, která hledala podivné poklady a našla vážnou zátěž. Osud je cesta a jsme připraveni přijmout všechny tresty za naše činy a absolvovat všechny zkoušky, abychom dosáhli ráje? Jsme zodpovědní za naše činy před lidmi, a hlavně především sami před sebou?
Ševčenko vždy najde něco nového, záhadného, které je skryto ve slovech. Psal svou duší a jeho duše byla krásná. Cítil vnitřní svět, lidskou povahu a psychologii Ukrajinců, jejich pocity a národnost. Každé jeho slovo je naplněno historií nejen Ukrajiny, ale i něčeho jiného, hlubšího. Taras Ševčenko je všestranný. Pro někoho je romantický, pro ostatní je nacionalista a svobodný otrok. Fenomén Taras Ševčenka je v tom, že on je ten, kterého chceme vidět, protože nám to umožňuje vytvořit z jeho příběhů své vlastní.
Neplánovaně jsem se zúčastnil dražby na pomoc ukrajinským vojákům (nešlo nezúčastnit se). Získal jsem tak už druhý obraz (první v Divadle Brodway s dítětem). Byl jsem dokonce pozván na podium ke společnému fotografování. Až později jsem realizoval, že obraz ukrajinského malíře, který představuje náměstí ve Lvově, představuje budovy, jež jsou dílem českého architekta. JŠ
***
Nečtěte recenze a shlédněte sami film „BRATŘI“!
- Podrobnosti
***
Aktualizováno 29.10.2023: Pro presidenta Pavla nejsou Mašíni a Kolben žádným přínosem
„Dobře vychovaný – třebas i mírně vzpurný – otrok si s člověkem, který si vlastním přičiněním a s nasazením života vybojoval svobodu, nikdy neporozumí.“ Tomáš Pecina
***
Z rozhovoru s Oskarem Hesem, představitelem Josefa Mašína (LN Pátek 20.10.2023: Češi nejsou slaboši): „Co mě ale dokáže zvednout ze židle, je hyperkorektnost, hypercitlivost a slaboduchost některých lidí. Štve mě, jak si mnozí mladí lidi berou všechno osobně, nebo se utápí ve vlastních myšlenkách a něco řeší, jen aby něco řešili. Žijeme ve svobodě a blahobytu, spousta lidí okolo mne je ale na antidepresivech. Přijde mi, že se jim chvíli něco nedaří, a hned to vzdávají. V moji pražské bublině mladí lidi nemají existenční krizi, ale duchovní krizi. Nevědí, za co bojovat. Dřív jsme měli daného nepřítele, dnes ho nemáme a jsme nepřítelem sami sobě. Chybí nám motivace. Musíme zas najít důvod, proč něco dělat, proč pracovar, proč přivádět na svět děti, proč žít.“
***
Včera jsem shlédl premiéru v Cinema City Metropol na Zličíně. Jeho trvající poselství platí i dnes. Proti zlu platí jen síla, kterou jedinou zlo respektuje. Věčné „mudrování“ bez konkrétních činů k vítězství vést nemůže, jen k opakovaným porážkám. Film skvěle, příkladně ukazuje jednotu charakteru, myšlenky a činu. Odbojová skupina bratří Mašínů dostala nabídku od Hollywoodu natočit film a vydělat miliony dolarů. Neměli čas, chtěli se co nejrychleji zapojit do boje v US Army. Další důkaz jejich skvělého charakteru! Mašínové nebyli vojáci, rozkaz si dali sami. Tím prokázali neskutečnou morální vyspělost a pevnost charakteru. Tyto vlastnosti dokáží ocenit jen ti, kteří tyto hodnoty sami uznávají. Kolik takových bude zítra mezi vyznamenanými na Pražském hradu?
Potěšilo mne, že přišlo i několik rodičů s malými dětmi. Vskutku „osvícení“ rodiče. Film by měly povinně navštěvovat děti a mládež, aby pochopily, co to byl komunismus. Měl by ho navštívit i president Petr Pavel, který už dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém je vyznamenat. Jeho postoj k vyznamenání Mašínů se zatím nezměnil. Vyznamenat by měl všechny členy odbojové skupiny, nejen popravené Švédu a Janatu jak navrhuje Sněmovna. „Vrah“ ve válce není vrahem v míru. Měl by to vědět, když byl v StB také vyškolen, kdy součástí výcviku byly jistě i „efektivní“ způsoby usmrcení protivníka. TGM byl schopen postavit se proti všem a vyslat z titulu své funkce a odpovědnosti společnosti jasný mravní signál. Bude toho zítra president Petr Pavel také schopen, nebo se projeví jako slaboch, aby si udržel popularitu a nepopudil své voliče? Být popraven za boj proti zločinnému režimu či přežít v boji proti němu, nedělá žádný rozdíl mezi hrdiny a jejich statečností. Poprava není zásluha, jen jiný konec obdivuhodné statečnosti.
***
„Statečný táta, který před popravou vzkázal své manželce, ať ze synů vychová vlastence, se pro své potomky stal velkým vzorem. Ty dokonce už v roce 1945 ocenil prezident Edvard Beneš medailí za statečnost za zapojení do květnového protinacistického odboje. Po komunistickém puči v únoru 1948 Ctirad a Josef Mašínové pochopili, že naší zemi se zmocnila nová totalita, tentokrát v rudém provedení. Věrni odkazu svého otce začali s komunisty bojovat. Pochopili, že jsou to těžcí zločinci, kteří se zmocnili naší země, vraždí nevinné lidi, mučí je, zavírají do lágrů srovnatelných s nacistickými. Se zlem nelze dělat kompromisy, tvářit se, že neexistuje a přehlížet je. Tomu je třeba se postavit. A bratří Mašínové to udělali. Některé jejich skutky můžeme ze současného pohledu považovat za diskutabilní, ale oni si terorem nezačali, pouze mu vzdorovali. Nebýt krvavé rudé diktatury, nebyl by ani protikomunistický odboj bratří Mašínů.“
Středočeský krajský zastupitel Michael Pánek
Tyranie státu a institucí – kolaps demokratického právního státu
- Podrobnosti
Grand Jury the Court of Publik Opinion: PROSLOV soudce Rui Fonsca E Castro (Portugalsko) a PROSLOV advokátky Anny Gardnerové (USA). JŠ
***
Rui Fonsca E Castro: „Legitimita lidového soudu veřejného mínění probíhá na základě přirozeného práva. Během posledních dvou let jsme byli svědky kolapsu demokratického právního státu. Byly nám odebrány ty nejzákladnější práva a svobody. Justice a její systémy, kdysi ochránci základních práv a svobod, již neplní své povinnosti. Již neexistuje důvěra v soudce. Je to naše právo a povinnost především vůči lidem a naší budoucnosti, abychom se bránili vůči útlaku a tyranii. Přirozené právo patří přirozeně k člověku a bez ohledu na jeho pozitivní verzi nám dává svatá práva na odpor proti útlaku. Přirozené právo dává lidem legitimitu k obraně základních práv a svobod vůči státu, který se stal tyranským. Nyní je zcela jasné jak národní a mezinárodní justiční systémy selhaly v ochraně lidí před tyranií. Tudíž je nepsaným právem a přirozeným právem vlastním lidskému stavu, že tento lidový soud veřejného mínění nachází svou legitimitu k zahájení soudního řízení, které dnes začíná.“
***
Covid Summit v Evropském parlamentu – Projev dr. Davida Martina
Covidové injekce ničí světovou populaci. 73% úmrtí po očkování je způsobených „vakcínou“?!
Nejvyšší soud Švýcarska: Televize vytváří falešný obraz kritiků opatření proti covidu
OS Ostrava 25.10.2023: Soudkyni Bochňákové „bouchly saze“ – porušila Ústavu ČR!
- Podrobnosti
! Právo na svobodný přístup k soudu je ústavně zaručeným právem !
***
Aktualizováno 3.11.2023: Stížnost Jany Domanské na soudkyni JUDr. Janu Bochňákovou k rukám předsedy OS Ostrava Mgr. Tomáše Komradeka. Zvukový záznam z jednání dne 25.10.2023.
Aktualizováno 27.10.2023: Stížnost Jana Šinágla na soudkyni JUDr. Janu Bochňákovou k rukám předsedy OS Ostrava Mgr. Tomáše Komradeka.
***
Za 20 let návštěv stovek veřejných soudních jednáních, jsem nezažil, aby soudkyně bezdůvodně zakázala vstup zástupcům médií. Nevydala žádné rozhodnutí a nezdůvodnila proč vyslovila zákaz. Na pokyn soudkyně JUDr. Jany Bochňákové justiční stráž zablokovala přístup dvěma novinářům – z KTV live Ivanu Smetanovi a mé osobě. Udělala z nás „vrahy bez mrtvoly“. Připojuji krátký zvukový záznam, pořízený těsně před začátkem soudního jednání.
Porušila tak bezdůvodně Ústavou ČR zaručené právo účasti veřejnosti a médií na veřejném soudním jednání a jeho kontroly. Dopustila se trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele a zneužila ke krytí svých četných nezákonných postupů i justiční stráž. Přivolaná PČR situaci neřešila, prý nemá kompetence? Policie odmítla i zeptat se soudkyně na důvod jejího porušení ústavních práv občana. Během jednání se o zákazu vůbec nezmínila. Je vidět, že se obává, aby média nepokračovala v odhalování jejích prokazatelně nezákonných postupů a praktik. K zásahu justiční stráže nebyl žádný důvod. Byla na naší straně, ale nemohla konat jinak, než být poslušna nezákonného příkazu soudkyně, která ji zneužila. V soukromém hovoru se mne justiční stráž zeptala: „Jak se jmenují Vaše webové stránky?“ Moji navštívenku přijala. Byla si nepochybně vědoma neodůvodněného příkazu a jasné protiprávního jednání soudkyně. Při jednání zamlčela, věcně nezdůvodnila a písemně nezadokumentovala své protiprávní jednání. Další porušení zákona.
Vítězství konzervativní SVP ve Švýcarsku: „Klima prohrálo“
- Podrobnosti
„Průzkumy ukázaly, že mnozí voliči si neuvědomovali, jak silně levicově orientovaní Zelení jsou. Takoví lidé se od nich nyní opět vzdalují.“ - Spolkové shromáždění volí v prosinci sedmičlennou vládu – Spolkovou radu. Ta je složena ze čtyř nejsilnějších stran podle schématu 2-2-2-1. Spolkoví radní (ministři) vždy hledají kompromisy, i když jsou v rozporu s linií jejich vlastní strany.
***
Konzervativní SVP je velkým triumfátorem švýcarských voleb. Zisk mohou zaznamenat i sociální demokraté a střed. Velkými poraženými jsou Zelení. Experti v tom vidí znepokojení z protekční politiky
Konečné výsledky švýcarských voleb do Národní rady, které se konaly v neděli 22. října, v podstatě potvrdily prognostické trendy. Pouze města jako Basilej a několik neněmecky mluvících kantonů zabránily konzervativní Švýcarské lidové straně (SVP) překročit hranici 30 procent. S 28,6 procenta a nárůstem o tři procentní body však pravicově konzervativní formace přesto dokázala jasně předstihnout konkurenci. V menší míře získali od roku 2019 také sociální demokraté (SP). S 18 procenty hlasů (plus 1,2 procentního bodu) jsou na druhém místě. Za nimi se nachází „střed“ s 14,6 procenta (plus 0,8). Jde o výsledek spojení křesťanských demokratů (CVP) a Občanské demokratické strany (BDP).
PRÁVNICKÁ ŠKOLA PRACUJÍCÍCH aneb „JEDEN O VOZE, DRUHÝ O KOZE“
- Podrobnosti
To lze demonstrovat na příkladu JUDr. Marcely Horváthové z Okresního soudu v Trutnově. Ta v roce 1988 odsoudila Pavla Wonku, který krátce po vynesení rozsudku zemřel v královéhradecké věznici. Soudkyně při prověrkách počátkem 90. let obstála. Je údajně „jednou z nejprověřenějších soudkyň v republice“.
***
Novinářka k tomu měla jednoduchou otázku: Proč ministr spravedlnosti odmítá podat stížnost pro porušení zákona v případech, kdy soudili soudci, kteří k tomu byli podle zákona nezpůsobilí. Novinářce odpověděl mluvčí Ministerstva spravedlnosti Mgr. Vladimír Řepka. Jeho vyjádření je názornou ukázkou toho, jak elegantně odpovídat na něco jiného, než se tazatel ptá. - Jestliže ale vydal rozsudek, aniž v době jeho vydání splňoval zákonem předepsaná kritéria pro to, aby mohl být soudcem, pak bylo porušeno právo obžalovaných na zákonného soudce, což je jedním ze základních pilířů právního státu a zároveň samo o sobě důvodem k podání stížnosti pro porušení zákona. - „Nelze nadále u kteréhokoli soudce minulého režimu zpochybňovat jeho mravní i odbornou způsobilost,“ uvedl [mluvčí]. Mluvčí tedy důrazně odmítl jakékoli „šťourání“ do minulosti soudců. Co k tomu říct? - Novinářka chtěla vědět, proč ministr nechce podat stížnost pro porušení zákona v kauzách z 50. let, kdy komunističtí „dělničtí“ soudci bez předepsaného vzdělání vynášeli drakonické tresty.
Mluvčí novinářku poučil, jak probíhaly prověrky soudců počátkem 90. let a za jakých podmínek bylo tehdy možné dosáhnout jejich odvolání. A dodal, že odmítá „kolektivní vinu“ a že nyní nelze u žádného soudce „zpochybňovat jeho mravní i a odbornou způsobilost“. Na svoji jednoduchou otázku se novinářka odpověď nedozvěděla.
***
Vyjádření Jiřího Wonky k pomlouvačnému filmu o jeho bratrovi umučeném ve vězení
Pátrání po typickém Čechovi. Co nás odlišuje od jiných národů?
- Podrobnosti
„Přežral jsem se jako Čech a opil jako Němec. Bůh buď pochválen,“ napsal kazatel Martin Luther. Vystihl nás tím jako národ? - Pokud má podle Tesaře jednou přijít konec světa, zastihne nás prostě doma: „Tam je všechno, v čem jsme dobří – naše hospoda, kde pijeme do dna jako nikdo jiný na světě, náš les, kde můžeme sbírat houby, naše řeka plná ryb a nejlepší síť turistických značek na celém světě. I po ní dřív nebo později dojdeme na Onen svět a skončíme v ohni. I v počtu kremací jsme světové jedničky.“ - Pavel Stránský ze Záp: „S opicemi stejné mravy mají líté české davy – po novinkách vždy se honí, starý kroj jim málo voní.“
„To je typicky české,“ slýcháme často jako odsudek chování, které se nám nelíbí. Jenže existuje něco takového doopravdy? Můžeme se pyšnit (anebo stydět) nějakou typicky českou vlastností, kterou nikdo jiný nemá? Co je podstatou naší národní povahy?
Už ve 14. století popisoval kazatel Tomáš Štítný typické české vlastnosti – podle něj jím byly omrzelost, pocity marnosti a váhání, pohrdání jinými lidmi, závist a pomlouvání
Praha Divadlo Broadway 10.10.2023: Taras Petryněnko jako Karel Kryl
- Podrobnosti
Aktualizováno 28.10.2023: Praha 27.10.2023: „Divadlo U hasičů“ – Taras Ševčenko
***
Závěrečná Petryněnkova píseň „Pane Bože pomiluj nás“, bylo něco neskutečného. Úžasný byl i „Den ukrajinské kultury a kuchyně“ na Novodvorské (15.10.2023). Připojuji dvě videa, FOTOGALERII z obou akcí a zvukový záznam celého koncertu v Divadle Broadway.
Slova zástupkyně městské části: „Není za co děkovat, je to samozřejmostí“. Ukrajinci bojují po staletí za svobodu a křesťanství, mají to v genech a v srdci. Bojují i za nás a za udržení zdravého rozumu na celém světě. Žádné zpravodajství v hromadných médiích jsem nezaznamenal. JŠ
***
Read more...