Myšlenky moudrých
- Podrobnosti
- Kategorie: Myšlenky moudrých
Zneužil tísně ženy a připravil ji o byt. Nejvyšší soud odmítl dovolání lichváře
***
Právní věta: „Z pohledu ústavněprávního nutno stanovit podmínky, za jejichž splnění nesprávná aplikace jednoduchého práva obecnými soudy má za následek porušení základních práv a svobod. Ústavní soud spatřuje tyto podmínky v následujících okolnostech: Základní práva a svobody v oblasti jednoduchého práva působí jako regulativní ideje, pročež na ně obsahově navazují komplexy norem jednoduchého práva. Porušení některé z těchto norem, a to v důsledku svévole (např. nerespektování kogentní normy) anebo v důsledku interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (např. přepjatý formalismus), pak zakládá porušení základního práva a svobody.“
Nález Ústavního soudu ČR, sp. zn. III. ÚS 269/99 ze dne 2.3.2000, předseda ÚS prof. Vojtěch Cepl. st.
***
Agentura MM nepolevuje v šikaně Šinágla. Co bude následovat ?
- Podrobnosti
- Kategorie: Myšlenky moudrých
Rodičům na výstrahu. Všecky noviny rozepsaly se o tom, jak jistý rozhněvaný otec nad ponecháním svého hocha přes poledne ve škole, přiběhl do školy a učitele urážkami zasypal, začež byl zažalován a odsouzen na pět dní do vězení; odvolal se sice, avšak špatně pochodil, zvýšen mu trest na vězení t ř í n e d ě l n í. Též ve Vys. Mýtě se dvě maminky na učitele zle rozlobily, že nechal jich mazlíčky po škole. Přiběhly do školy a tam ostrými jazýčky řádně zazvonily. Učitel si stěžoval a maminkám poskytnuta příležitost, přemýšleti po celých šest dní v temné komůrce okresního vězení o tom, že jest více než nevděkem pohaniti učitele za to, že vede děti kázní k dobrému. Před svátky odsouzen též jistý občan z Horního Jelení, že si na učitele do školy doběhl a mu tam nadal. Kéž jsou případy tyto rodičům výstrahou, by nedávali se přemrštěnou láskou k rozmazleným dětem sváděti k činům podobným. JŠ
***
Nebojujme na frontě, kde není s čím bojovat
Původně cenzurovaný film „Co je to žena“ se stal online hitem, na Twitteru láme rekordy
Knihovna Václava Havla pronajala své prostory novodobé totalitě: „No snad aby jste už odešel“
Praha 13.6.2023: Školství, školení, Sodoma Gomora varuje…
- Podrobnosti
- Kategorie: Myšlenky moudrých
"Vůbec by nebylo třeba vykládat učení, kdyby zářil sám náš život. Nebylo by třeba brát na pomoc slova, kdyby dostatečným svědectvím, byly naše činy."
***
Tuto báseň napsala stařenka, která zemřela v oddělení pro dlouhodobě nemocné. Personál nemocnice ji nalezl mezi jejími věcmi. Tak se jim líbila, že ji opsali a báseň začala putovat po celé nemocnici…
***
Poslyšte sestro, když na mne hledíte,
řekněte, koho to před sebou vidíte.
Ach ano, je to jen ubohá stařena
S divnýma očima a napůl šílená.
- Podrobnosti
- Kategorie: Myšlenky moudrých
Křest svatého Vladimíra nám připomíná i poměry v dnešním světě. Člověk je nezměnitelný. Kvalitu našich životů určují charaktery – jak těch „nahoře“, tak i těch „dole“. JŠ
***
ZPĚV PRVÝ PERUN A VLADIMÍR
Jedli, pili, hodovali, hrály jim muziky, ministři si popouštěli u kalhot knoflíky. Pili pivo, pili víno, jedli z masa, z těsta, nejednomu oficíru pukla z toho vesta. Vejskali a tancovali okolo pilířů, bim! bam! bum! špunty lítaly z flašek a moždířů. Kdo při tom byl, ten se opil, blaze, braši, tomu! — v noci pak je s výslužkami roznášeli domů.
ZPĚV DRUHÝ HOSPODÁŘSTVÍ
Jedna hora vysoká je a druhá je nízká, kdo nemá své muzikanty, na hubu si píská. Každý ptáček, každý brouček, slon až do komára, má hned ráno nasypáno z božího špejchara. A když potom lidé vstanou, to je teprv správa ! Někdy nevím samým křikem, kde mně stojí hlava. To je křiku a modlení, ať mne uši brní: ten zpívá, ten šepce, vzdychá, ten zas žalmy frní. A co všechno na mně chtějí, nelze vyjmenovat, zbláznil bych se, kdy bych si to měl jen pamatovat. Sám se nechce žádný starat, za všechno se modlí, jakoby měl každý boha jen pro své pohodlí. Ó vy šelmy! Kdybych nebyl příliš dobrotivý, zmačkal bych vás na povidla jako shnilé slívy!
- Podrobnosti
- Kategorie: Myšlenky moudrých
„Základní příčinou potíží je to, že v moderním světě jsou hloupí sebejistí, zatímco inteligentní jsou plní pochybností.“ - „Příliš málo svobody přináší stagnaci, příliš mnoho chaos.“
***
Touha po lásce, hledání poznání a nesnesitelná lítost nad utrpením lidstva. Tyto vášně, jako silný vítr, mě hnaly sem a tam, v neklidném kurzu, přes velký oceán úzkosti, sahající až k samému pokraji zoufalství.
Za prvé jsem hledal lásku, protože přináší extázi – extázi tak velkou, že bych často obětoval celý zbytek života pro pár hodin této radosti. Hledal jsem ji, protože zmírňuje osamělost – tu strašlivou osamělost, v níž jedno chvějící se vědomí hledí přes okraj světa do chladné nevyzpytatelné bezduché propasti. Hledal jsem ji také proto, že ve spojení lásky jsem v mystické miniaturě viděl předobraz nebe, který si představovali svatí a básníci. To je to, co jsem hledal, a i když se to může zdát příliš dobré pro lidský život, toto je to, co jsem - konečně - našel.
- Podrobnosti
- Kategorie: Myšlenky moudrých
Více v článku Emila Hakla „Čekání na déšť“ (Magazín Pátek LN 19.8.2022) – jak jednou větou vypovědět vše o nás a našich životech. Skutečný život nahradil konzum a „blahobyt“, který cestu k plnému, naplněnému, skutečnému životu, zavírá. JŠ
- Podrobnosti
- Kategorie: Myšlenky moudrých
„Přiznávat subjektivní pravdivost všem pravdám, třeba i těm alternativním, je nejlepší způsob, jak si pravdu vůbec nepřipustit… Lež, aby byla působivá, musí působit hlubokomyslně, což nelze bez použití pravdy… Čím víc pravdy lež obsahuje, tím je věrohodnější.“
To je citát z odpovědi Karola Efraima Sidona z naší knihy Sedm slov, v níž jsme se pokusili dotknout témat, kterým se člověk často vyhýbá a která by nejraději nechal na pokoji. A není to jen ze strachu z pravdy, ale i proto, že se tato témata nedají řešit jen rozumem nebo násilím, ale že zrají a přímo souvisí s věkem, tedy se stárnutím, se smrtí, s naší zkušeností a jak by řekl rabín Sidon s Pánembohem.
- Podrobnosti
- Kategorie: Myšlenky moudrých
V Praze jsem potkal náhodně, v Copy Center na Smíchově, pana Karla Havlíčka ze Zbraslavi. Nepoužívá sociální sítě. Šíří moudrost nalézáním moudrostí jiných, kopírováním a rozdáváním textů lidem zdarma. Texty opisuje nádherným kaligrafickým písmem. Díky němu vznikl tento článek. Rád přijal pozvání na náš Letní tábor v Praskolesích:-)
***
„Zachází se svou matkou, zemí, a se svým bratrem, nebem, jako s věcmi ke koupi a k drancování, prodává je jako ovce či lesklé perly. Jeho hlad pohltí zemi a nezanechá nic než poušť. Nevím, naše povaha je jiná než vaše. Člověk nestvořil pohyb života, on je v něm pouze vláknem. Co uděláte tomu pohybu, uděláte i sami sobě. Bílý muž, přechodně držící moc, si myslí, že už je snad Bohem, kterému patří země. Jak může nějaký člověk vlastnit svou matku?“
***
Roku 1855 vyzval americký president Franklin Pierce indiánský kmen Duwamishů, jenž žil ve státě Washington na severozápadě USA, aby prodal své území bílým osadníkům a usídlil se v rezervaci. Na požadavek, vybízející k činu dosud neslýchanému, prý odpověděl náčelník Seattle touto řečí:
Velký náčelník ve Washingtonu posílá zprávu, že si přeje koupit naši zem. Velký náčelník nám posílá také slova přátelství a dobré vůle. To je od něj přívětivé, neboť my víme, že našeho přátelství nemá zapotřebí. Ale my jeho nabídku uvážíme, neboť víme, že když neprodáme, přijde snad bílý muž s puškami a naši zem si vezme.
Jak je možné oblohu nebo teplo země koupit či prodat? Tato představa je nám cizí. Když nevlastníme svěžest vzduchu a třpyt vody, jak to od nás může koupit? My se rozhodneme. Co říká Seattle, na to se může velký náčelník ve Washingtonu spolehnout tak jistě, jako se náš bílý bratr může spolehnout na návrat ročních dob.
- Podrobnosti
- Kategorie: Myšlenky moudrých
Všichni jezdí na stejné ostrovy na dovolenou, aby o tom pak mohli vyprávět. Všichni fotografují totéž. Jako loutky. Bezduché bytosti, které za chvíli ani nebudou vědět, že odešly ze světa. Z lidí, kteří slouží jenom systému a objektivitě, se nutně stanou Eichmannové.
Její myšlenky nabraly na síle v pandemii. Mnoho z nás hledalo cestu, jak se vyrovnat s nejistotou. Podle filozofky a fenomenoložky Anny Hogenové se musíme v této formě nejistoty naučit žít. V současnosti se nejvíce obává globálního konfliktu a říká, že katastrofa „západního“ člověka je v jeho neschopnosti žít v přítomnosti a dotýkat se bolesti. Přesto je optimistka. Jak sama říká, na dně nejhorší bolesti se skrývá čistá radost.
Největší průšvih je, že člověk žije pouze a jenom pro jsoucna. To jsou věci v prostoru a čase, jako jsou auta, kabelky, tituly, sláva, důležitost a hlavně moc. Člověku chybí to, čemu my ve fenomenologii říkáme bytí. Člověk je dnes schopen chtít a myslet pouze jsoucno. Tedy chtít něco v prostoru a čase. Je tady ještě bytí, které můžeme myslet jako pozadí. Z tohoto pozadí se všechna jsoucna stávají jsoucny, protože bytí ta jsoucna ukazuje.
Proč „doma“ nemá žádný prorok pravdu? Protože lidé jsou tak neskutečně blízko pravdy, kterou jim ukazuje, že proroka raději ukamenují, než aby mu dali za pravdu. Člověk, když je svírán či uzavřen v kruhu, tak aby pochopil celek tohoto kruhu, musí z něj vystoupit a podívat se na něj z dálky. A troufám si říct, že o tomhle mnoho lidí neví.
Read more...