Každých 7 let směřují do západoněmeckého města Aachenu věřící z různých koutů Evropy, aby se poklonili památce a svatému odkazu Panny Marie a Ježíše Krista. Svatá pouť ke skvostnému Dómu se datuje již téměř 700 let. Tato tradice je spojením s Bohem, s Vírou a také cestou k sobě samému.
Především v dnešní době krize morálních hodnot, etiky, kdy pro mnohé přestávají hrát roli základní stavební kameny společnosti a našeho života – rodina, láska, přátelství, čest, spravedlnost, čistota duše – je poselství, které Aachenská pouť přináší, tak významné. Přináší spiritualitu, duch lidství a pohostinnosti, potěšení pro duši hudbou a kulturou. To, co činí z člověka bytost vyšších sfér, tu jež má být povznesena nad pouhé materiální statky.
Sedmiroční výročí původně připadlo na rok 2021. Tehdy se konání procesí a bohoslužeb muselo odložit z důvodu koronavirové pandemie, která tvrdě zasáhla nejen Evropu. Letošní několikadenní aktivita probíhá mimo běžný cyklus a příští pouť bude opět v roce 2028, aby nebyl koloběh času narušen. Během mší a bohuslužeb, které se konají v katedrále i mimo ni na Náměstí Katschhof jsou slavnostně přinášeny relikvie, které získal Karel Veliký kolem roku 800 jako dárek z Jeruzaléma. Jsou to staré látky, které nesou stopy času, svátosti, a které přinášejí požehnání. Během mší jsou vystaveny věřícím, později v Katedrále je možné je obdivovat ve skleněných vitrínách, pomodlit se k nim či přiložit do vitrínek zelený šátek – symbol letošních oslav – a nechat si ho pro štěstí požehnat.
Čtyři relikvie představují šaty Panny Marie z noci, kdy se narodil Ježíšek, dále tzv. Ježíšovy plenky, kterými Marie děťátko chránila, látku, do níž byla zabalena hlava Jana Křtitele po jeho dekapitaci Herodesem Antipasem a bederní zástěrku Ježíše, kterou měl mít na sobě na Kříži.
Plenky Ježíše nám mají připomenout nás skromný původ i pomíjivost života. V Aachenu se říká, že byly vyhotoveny z obuvi sv. Josefa. Jsou z poměrně silné tkaniny hnědé barvy, složené do obdélníku a převázané hedvábným pruhem. Během svaté poutě se rozkládají pouze oděv Panny Marie, pravděpodobně se jedná o její spodní šaty, dlouhé 153 cm, široké až 132 cm a obvod lemu tvoří 246 cm. Látka Jana Křtitele je symbolem věrnosti. Na látce jsou patrné skvrny od krve a dírky, protože části látky byly darovány jiným centrům katolické víry. Bílošedivá bederní rouška Krista pochází zřejmě z větší tuniky. O tom, zda skutečně Ježíš na kříži roušku měl, se vede diskuse – mezi teology a odborníky. Biblická historie o tom nehovoří. Mluví jen tom, že si vojáci Ježíšovy šaty rozdělili a položili je na kameny. Jak dle římské, tak židovské tradice se odsouzeným ponechávala bederní rouška.
Od 13. století byly relikvie uloženy v dřevěném pozlaceném relikviáři zhotoveném mezi 1220 a 1239. Je 95 cm vysoký, 54 cm široký a 184 cm dlouhý. Připomíná zlatou baziliku, nebeský Jeruzalém, Uprostřed trůní Marie a Ježíš, na opačné straně sedí majestátně Karel Veliký. Po stranách najdeme papeže Lea III, který korunoval Karla Velikého na císaře. Kolem dokola lze obdivovat 12 apoštolů, základ církve. Dřevěný pozlacený relikviář je ozdobený 1000 drahokamy.
Ještě počátkem 20.století trvala pouť celé dva týdny, zúčastnilo se jí téměř milión lidí a v r. 1937 takto manifestovali i svůj protest proti nacismu a za křesťanské ideály
Bylo to divadlo pro anděly i poutníky, vzpomínal na pouť biskup dr. Joseph Vogt. V tomto roce proběhla jedna z hlavních mší na otevřeném náměstí mezi Domem a radnicí za účasti arcibiskupa dr. Nikola Eteroviče, apoštolského nuncia v Německu. Ve své rozpravě a rozjímání připomenul mimo jiné důležitost dobrých vztahů mezi lidmi, rodinných vazeb a nezaměnitelnou roli muže a ženy v našem světě. V době, kdy nad míru narůstají snahy tzv. LGBT skupin změnit chápání světa a působit proti přirozenosti, je toto poselství velmi aktualní. Nebráníme se pokroku, změnám a vývoji, ale Bůh stvořil muže a ženu, jako rovnocenné partnery, z nichž vychází nový život, naděje na pokračování lidstva. Neubíráme osobám jiné orientace jejich právo na svobodu, ale aktuální prosazování těchto skupin pomalu přetáčí svět proti přirozenosti a ta se téměř stává nenormální.
Kdo není LGBT, není IN
Zde tkví významná role rodičů, školy, církve, aby vzdělávala mládež k obrazu božímu a podporovala klasickou rodinu coby základní kámen státu, širšího společenství a jistotu do budoucna.
Nuncia, který pochází z Chorvatska, pozdravila i skupina poutníků z jeho země vyvěšením vlajky v řadách věřících. Mezi diváky byli také zastoupení Poláci, během mše zazněla poselství v portugalštině, španělštině, chorvatštině a polštině. Několik účastníků dorazilo pěšky, přesně dle tradice 14. století, včetně středověkých šatů poutníků. Hudební doprovod mše pak oživili troubením na rohy. Na chvíli jsme se tak mohli vrátit stovky let zpět a vžít se do atmosféry tehdejších svatých poutí.
Zlatý relikviář Panny Marie je uzamčen ozdobným zámkem, který se v první den oslav rozlomí, otevře se část uprostřed, kde jsou dvířka s podobiznou Marie a relikvie jsou vyjmuty. Na konci poutě se opět relikviář uzavře, uzamkne se novým zámkem a klíč se zlomí. Na dalších sedm let nikdo vzácné relikvie nespatří. A právě proto, že již klíč neexistuje, musí se vždy zámek rozbít. Je to dlouholetá tradice. O relikvie pečuje katedrála spolu s městem – dóm dostává hlavu klíče a starosta tělo. Toto symbolizuje propojení světské a církevní moci, respekt, spolupráci a vzájemnou pomoc.
I když se jedná o svátek katolický, vítáni jsou i bratři a sestry z jiných směrů víry, což dokazuje ekumenická bohuslužba. Ta je v první neděli spojena i s procesím, které začíná v Dómu a pokračuje u evangelického kostela sv. Anny a končí v kostele pravoslavném Hagios Dimitrios. To, že jsme všichni děti boží, na stejné úrovni, ztvárnil i autor letošního zámku a klíče barevnou duhou krásy s holubicí míru a pohody s olivovou ratolestí v zobáčku. Ratolest má pět větviček se zelenými smaragdy, barvou naděje a zde propojenou s Kolumbií, partnerem Dómu již 50 let. Dokonce v r. 2014 vedl pouť jako čestný kanovník kardinál Dómu Salazar – titul, který se zřídka zapůjčuje.
Samotná Katedrála má zvláštní místo mezi německými památkami – stala se první zapsanou do seznamu světového dědictví UNESCO v Německu. Střední část Dómu ve tvaru osmiúhelníku byla postavena kolem roku 800 jako centrální kaple říše Karla Velkého. V té době měla největší kupoli v oblasti na sever od Alp. Její interiér je zdoben nádhernými mozaikami, které se staly svědkem korunování německých králů.
A pokud jste letošní pouť zmeškali, nebuďte smutní. Současně s poutí v Aachenu probíhá ještě jedna, v Kornelimunsteru. Ukazují se zde relikvie Ježíše – jeho zástěra, potní tkanina a rubáš. Tato pouť má dvě části. První probíhá ve stejnou dobu jako v Aachenu a druhá až na podzim. Letošní druhá proběhne 10.-17.9.2023, takže ji můžete stihnout i Vy. A při návštěvě Aachenu rozhodně nezapomeňte navštívit Poklady katedrály. Můžete zde obdivovat zdobené relikviáře, mimo jiné elegantní relikviář Karla Velikého, středověké malby, oltáře či sbírku klíčů od Marianina relikviáře.
Jana Beranová – Chaloupková
červen 2023
***
Rodičům pro výstrahu – článek z novin z roku 1886
Nebojujme na frontě, kde není s čím bojovat
Původně cenzurovaný film „Co je to žena“ se stal online hitem, na Twitteru láme rekordy
Knihovna Václava Havla pronajala své prostory novodobé totalitě: „No snad aby jste už odešel“
Praha 13.6.2023: Školství, školení, Sodoma Gomora varuje…
JŠ
Komentáře
www.poute.eu/.../
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.