Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

V době války máme strach, nebojujeme, neriskujeme, neobětujeme, čekáme na pomoc a záchranu od druhých, zato v době míru jsme „hrdinové“…

Týdeník RESPEKTvydal dnes článek: CHCETE BÝT RADŠI ZASTŘELENI, NEBO OBĚŠENI? – cituji:

Jednoho dne byl do tábora odvezen celý domov německých důchodců a všichni zde byli postříleni. V jejich úmrtních listech pak bylo uvedené, že zemřeli na stařeckou sešlost, všichni v jeden den. To mě osobně šokovalo. - Byl zavražděný tak, že mu byla pumpována hadicí voda do žaludku, až došlo k jeho usmrcení na následky vnitřního krvácení. - Prameny jsou vždy zveřejňované až s odstupem. Roli v tom hrál i bývalý režim, komunisté tohle téma potlačovali. Třeba v publikacích, které vycházely o dějinách Olomouce, se odsun zmiňuje jen v několika větách. - I tehdy známý komunista Jura Sosnar třeba uvedl na jednání Národního výboru, že v táboře panují esesácké mravy a že jsou tam stejné poměry jako v německých koncentrácích. 

Podstatné je, že v čele Ústavního soudu sedí osoba, která spoluvytváří normy chování a hlasuje pro ně, aby je pak rušila, kritizovala a prohlašovala za nesouladné s Ústavou. S tou samou Ústavou, kterou se zaštiťoval, když kdysi přijetí těchto norem prosazoval.

***

V minulosti se stávalo, že ve volbách jedné straně stačilo k zisku poslaneckého křesla asi 19 tisíc hlasů, zatímco jiná jich potřebovala přes 43 tisíc. Věděli jste, že strana, která obdržela ve volbách 37,5 % platných hlasů, může získat nakonec 60 % mandátů? Přesně taková situace nastala při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 v Karlovarském kraji. Naopak dvěma stranám, které v tomto kraji shodně získaly 9 % hlasů, nebyl přidělen žádný mandát - Institut H21.

20 let trval tento protiústavní stav zavedený a zrušený pod „patronací“ JUDr. Pavla Rychetského a preméra Miloše Zemana v rámci tzv. „opoziční smlouvy“. Jako vícepremiér zákon Rychetský vícekrát obhajoval.

Friday Edition: Jak ústavní soudce Rychetský mluvil v roce 2012

„Vbíhala jsem s milovanou Normou do cílové rovinky a čtyřicet tisíc lidí šílelo radostí. Vnímala jsem, jak mě Norma nese k prvenství, a vychutnávala jsem radost z potlesku a volání diváků. Nikdy předtím mi nebylo dopřáno zažít nádhernější pocit. Pocit, že široko daleko není nikdo, kdo mě nemá rád!“ 

„Komunismus nás vystěhoval ze zámečku v Řitce. … Připravil nás o nábytek, dům, lesy a pole, ale nevzal nám lidskou hrdost. I když jsme se sestrami odcházely jako žebračky z míst, kde jsme vyrůstaly a která nám byla tak vzácná. Proto jsme navždy zaklaply tu knihu a nikdy ji už neotevřely.“ 

Po vzniku republiky se majetek již tak nepříliš majetné rodiny kvůli pozemkové reformě opět ztenčil. Zůstal jim jen jediný kůň – slepá kobyla Luska….

Poslechněte si pořad na ČRoPlus ze dne 5.4.2021 (od 7.34 hod.) z něhož výjimám:

Jediná vítězka Velké pardubické čelila předsudkům i totalitě. Narodila se do šlechtické rodiny s hlubokým vztahem ke koním. Stala se národní hrdinkou, bohužel ne nadlouho. Za komunismu žila na okraji společnosti a v chudobě.

Dne 30.ledna 2021 uplynulo 70 let od úmrtí slavného konstruktéra automobilů Ferdinanda Porscheho, rodáka z Vratislavic nad Nisou a dne 9.listopadu 2021 uplyne 15 let od narození slavného architekta Josefa Zasche, rodáka z Jablonce nad Nisou.

Kolik takových Bohemianů muselo po roce 1918 a po roce 1945 opustit svoji rodnou zemi? O jaký ohromný ekonomický a kulturní potenciál naše země přišla. Vzpomeňme památky těchto mužů  tvůrčího ducha, kteří nám jsou dodnes příkladem.

Hledání je můj koníček, ke kterému jsem postupně přivedl celou moji rodinu. Jednoho krásného jarního dne jsem zavolal svojí ženě, že po práci máme ještě hodinu volno a tak půjdeme do lesa hledat něco po české armádě.

Bral jsem to spíše jako příjemnou procházku, ani jsem nečekal nějaký vzácný nález. Zaparkoval jsem tedy co nejblíže k lesu a vyrazili jsme se ženou a synem podél lesa k prvnímu pohraničnímu bunkru. Po pár metrech jsem si všiml, že nejsem první, kdo tady hledal, jelikož byly v zemi patrné stopy po rýči. Po krátkém hledání jsme vstoupili do lesa, nevím proč, ale v tu chvíli mě něco jakoby přitahovalo na nedalekou kupu kamení porostlou mechem. Detektor začal reagovat a já začal se synem odhrnovat kamení, má žena zahlédla okraj hrnce a prohlásila, že zase kopu nějaké harampádí. Po chvilce se pod kamenem něco zalesklo a já ohlásil ženě, že tam něco je a to už i ona zahlédla něco modrého a společně jsme se dali do odhazování kamení.

Václav Havel: „....základní podmínkou pro skutečné přátelství našich národů je pravda. Byť by byla jakkoli tvrdá, je třeba ji vyslovit“.

***

Celý svět debatuje o klimatu, elektrickém pohonu, nebo správném očkování proti Covidu - víceméně rozumným. U ostatních témat je tišeji, buť jsou roky stará. Luděk Pachmann byl před 76 lety přitom, když se například v ulicích Prahy otevřelo peklo. Poznamenal si svá pozorování níže přiložená. Dnes jsme zahrnuli i český překlad, abyste v případě potřeby mohli jeho poznámky předat česky mluvícím.

Aktualizováno 18.11.2021: ZOIze dne 2.11.2021 - Odpověď ČRo ze dne 18.11.2021. Každá součást ČRo má svůj archiv. "Je nám líto, ale k tomuto audiu už vypršela autorská práva", hlásí archiv ČRo 2dnešního dne. Pořad měl premiéru 28.10.2021, má být k dispozici do 28.11.2021 a 18.11.2021 už k dispozici není? Kdo je vlastníkem autorských práv a nemá zájem na šíření pořadu, nebo nemá ČRo peníze na autorské poplatky? Druhá ZOIz dnešního dne. S odpovědí ČRo bude veřejnost seznámena. J.Š

***

Už 125 let uplynulo 11. října od narození slovenského demokratického politika Jána Ursínyho - muže, kterému se v roce 1946 podařilo na Slovensku porazit komunisty se ziskem 60% hlasů s jím založenou Demokratickou stranou. Proč se na něj zapomnělo? ČRoPlus (15.10.2021 od  11:06:00 hod.)

Případ statečného starosty obce Loštice Bruno Hauka -ČRoPlus (23.10.2021 od 15:32:25 hod.). Přináší příběh Němce, který se přes rizika postavil nacistům. Pomáhal ohroženým Čechům, aby za to po válce skončil na úplném společenském dně. Přes všechna protivenství ale v sobě nedokázal zadupat lásku. A nedokázal v sobě zadupat ani víru v dobrého člověka.

Bruno Hauk, bývalý starosta Loštic, člen a funkcionář nacistické NSDAP, žil pro spravedlnost, a přece se dočkal vrchovaté nespravedlnosti. Riskoval a pomáhal druhým, aby jednou za tuto pomoc tvrdě zaplatil. Na jaře 1945, když se národ radoval ze znovu nabyté svobody, on naopak prožíval své nejhlubší ponížení. Po letech obav, kdy mohl kdykoli skončit v rukou obávaného gestapa, musel se nyní opět obávat o svůj život.

"Maminka mi vyprávěla, že její otec tehdy osobně telefonoval prezidentu Benešovi, aby ho varoval před zvěrstvy, ke kterým docházelo už během příprav tohoto divokého odsunu, ale nepochodil".

"Když přišla v naší rakouské emigraci řeč na sudetské Němce, obvykle jsem k tomu podotýkala, že jednoho z mých dědečků odsoudili nacisti k trestu smrti a druhý zahynul při poválečném odsunu."

***

Připomínám článek z roku 2009 - Manželé Richterovi nesměli ani dostudovat

DISIDENTI JIŽNÍ MORAVY - Příběh manželů Richterových je jedním z těch, který za normalizace směřoval k odchodu z vlasti. Stejně jako u dalších víc než sto tisíc osob, které emigrovaly mezi léty 1964 až 1986, i když některé zdroje uvádějí až čtvrt milionu našich krajanů.