Poďte volit ide o všetko – porazme spolu mafiu!
- Podrobnosti
Hŕstka ľudí nám uniesla Slovensko. Miesto, kde sme sa narodili, kde žijeme a kde si oni povedali, že budú naši páni. Začali v malom a dostali chuť. Ukradli mýto, milióny, miliardy až dokonali plán. Vydali vedenie polície do rúk mafie a vytvorili si štát v štáte. Prenasledovali nepohodlných a kryli „našich ľudí“.
Chápadlá postupne vryli všade. Do vedenia prokuratúry, súdov, ministerstva spravodlivosti či úradu vlády. Kupovali si rozsudky, sledovali novinárov a nakoniec zabíjali. Zomreli dvaja mladí nevinní ľudia, len preto, lebo chceli chrániť verejný záujem a dovolili si im pozrieť na prsty.
... a ľudia sa zobudili a cenu zaplatili rodičia Martiny a Jána. Už nikdy nebude preto Slovensko také, aké bolo predtým. Mafiánov telefón nám odkryl Slovensko v stave, o akom som hovoril dávno predtým, len mnohí sa mi smiali a neverili.
Dluh 25.617,-Kč zaplacen, přesto exekutorkou zablokován majetek za 120.000.000,-Kč!
- Podrobnosti
… Exekutorka oznamovací dopis zaslala s poznámkou „nedosílat“, a pošta tudíž rodině i přes zaplacenou dosílku dopis nepřeposlala. Stížnost rodiny na exekutorku ale ministerstvo spravedlnosti v lednu zamítlo jako nedůvodnou.
Celý článek: Právník nechal rodině zablokovat majetek, i když žádný dluh neměla. Jak dlouho bude stát ještě nečinně přihlížet řádění exekutorů a umožňovat páchání zločinů a zvěrstev, které nemají v Evropě obdoby?!
MINISTERSTVO OBRANY VRÁTILO VYZNAMENÁNÍ GENERÁLU MILOŠI KNORROVI
- Podrobnosti
V květnu 1995 prezident Václav Havel jmenoval Miloše Knorra generálmajorem. Nicméně soudní rehabilitace ani vrácení vyznamenání se Knorr do konce svého života v roce 2008 nedočkal.
* * *
Za své zásluhy ve 2. světové válce získal major Miloš Knorr (nar. 1918)
- Československý válečný kříž 1939;
- Československou medaili za chrabrost;
- Československou vojenskou pamětní medaili se štítkem „F“ a „VB“.
Ve Velké Británii byl oceněn řádem „Honorary Member of the Order of the British Empire“.
Miloš Knorr se v roce 1945 vrátil do Československa, ale jako západní voják začal být brzy předmětem podezírání a šikany. Proto v květnu 1948 odešel z Československa. (Jeho přítel René Černý s odchodem zaváhal a v roce 1950 skončil na šibenici.)
Před 51 lety se upálil Jan Zajíc – jistě ne pro to, čeho jsme se dožili dnes
- Podrobnosti
Dne 24.února byla na Václavském náměstí č.39 odhalena pamětní deska Jana Zajíce po 51 letech – to říká o mravním stavu naší společnosti vše. Události ČT mlčely jak 24.února, tak v den výročí upálení Jana Zajíce 25.února. Přečtěte si dopisy Jana Zajíce a jeho báseň Janu Palachovi – jsou aktuální stále!
Článek Václava Hořejšího (molekulární imunolog) Smutné a znepokojivé výročí (LN 25.2.2020) s mezititulkem Palach a Zajíc? Hlavně si je neberme za vzor, je něco děsivého. Očekávám reakci minimálně 
v Dopisech redakci (mé, bohužel, jsou už roky odmítány). O tomto podivném pánovi se hovoří i v jedné diskusi na Neviditelném psu.
Tuto nemravnost můžeme doplnit reportáží v Událostech ČT 25.února Církev získala Podzámeckou zahradu v Kroměříži – památky UNESCO, ale Květnovou zahradu si stát ponechal – 350 let patřila církvi?!
Zločin na knížecím rodu Lichtenštejnů pokračuje, kdy Ústavní soud připomíná ve své argumentaci i Benešovy dekrety. To je stejné, jako by Ústavní soud SRN argumentoval Norimberskými zákony.
Vzpomínáme 70.výročí umučení kněze Josefa Toufara 25.února 1950. Jeho vrah zemřel na svobodě 30.září 2018 ve věku 95 let…
- Podrobnosti
Miloš Doležal: Toufarův nářek už ani nepřipomínal lidský hlas. Josef Toufar byl svatořečen a my jsme jeho vraha Ladislava Máchu nechali v klidu dožít mezi námi ze „zdravotních důvodů“. Komunistická a později postkomunistická justice, se s ním„vypořádala“ jak umí jen ona. Výkon trestu na dva roky nepodmíněně nastoupil Mácha 16. ledna 2002 poté, co nastoupit několikrát odmítl kvůli svému zdravotnímu stavu. Po roce byl po uplynutí poloviny trestu podmíněně propuštěn a žil dalších 16 let…
Jeho mučednickou smrt si připomněl i Klášter Želiv. V Událostech ČT dne 21.února referovala i veřejnoprávní ČT - na 30 místě s 35 vteřinami… Dne 6.1.2020 proběhla v Klášteře Želiv vernisáž výstavy o Zapomenutých zločinech komunismu v letech 1948-1989. Je tam stále. Veřejnoprávní ČT se o ní v reportáži nezmínila, ačkoliv ji nemohla minout. Stejně jako nikdy nereferovala o vernisážích této výstavy na asi 16 místech, včetně Sněmovny a Senátu, vyjma sv. Hostýna, kde přinesla rozhovor s kardinálem Dukou. Z výstavy nic neukázala.
Platy manažerů veřejnoprávní ČT jsou veřejnou krádeží veřejných peněz!
- Podrobnosti
Podrobnosti si můžete přečíst v článku - Manažeři České televize inkasovali vloni přes 46,5 milionu korun. Víc ČT říct odmítá.
ČT se přirovnává svoji kvalitou k britské BBC? Ta platy svého vedení, včetně moderátorů zveřejňuje. Jakápak ochrana soukromí. ČT není soukromá firma. Cituji z článku: Poněkud matoucím dojmem pak působí, že na
druhé straně Česká televize potvrdí, že disponuje vyžadovanými informacemi, přičemž jde o údaje „týkající se veřejného zájmu“. Ty ale zveřejnit odmítá. Všechna čest manažerům ČT Vítu Kolářovi a Denise Kollárové, kteří jako jediní se zveřejněním svého platu souhlasili. Za oba ČT rozhodla, že „před zveřejněním údajů má přednost jejich právo na soukromí“.
Je něco hodně špatně, když má ČT patnáct ředitelů, pobírající vyšší platy, než má prezident či premiér?! Této nemorálnosti si je vedení ČT vědomo, jinak by platy zveřejnilo. I tady by měl Milion chvilek pro demokracii změnit názor a místo podpory veřejnoprávní ČT vyžadovat kontrolu jejího hospodaření, kterou de facto nikdo nekontroluje a kdy veřejnou službu už ČT dávno nenaplňuje.
Vzkazy Chammurapiho a Solóna k dnešku: Nemravné dluhy zničí dříve či později každou společnost, nebudou-li včas odpuštěny
- Podrobnosti
„Kdyby všichni lidé snesli své potíže na jedno místo, chtěl by si každý z nich raději odnést domů ty své, než dostat ze společné hromady běd poměrný díl.“ Solón
* * *
A dluhy naše odpusť nám… (LN, 15.2.2020, Jan Adamec historik)
Dluhy se musejí platit, ale utajované dějiny starověku nám zároveň připomínají: dluhy mohou zničit jakoukoli komunitu
Jak na nadměrné zadlužení? Velmi jednoduše: stačí obyvatele hromadně oddlužit. Že je to idealistický nesmysl? Historie dokazuje, že zdaleka ne. Prosperující společnosti si v minulosti dokázaly s dluhem poradit navýsost efektivně.
Kdo vládl dluhu, vládl nezřídka i společnosti.
Dluh nebyl jen soukromou záležitostí mezi věřitelem a dlužníkem, zabývali se jím i vládci, obchodníci i kazatelé. Mělo to smysl – dluhová zátěž totiž podle ekonoma Michaela Hudsona mívala tendenci předstihnout dlužníkovu schopnost dluh splatit. Nadměrné zadlužení nejprve brzdilo ekonomiku, populace se víc a víc propadala do dluhové závislosti a otroctví, což mohlo společnost přivést až na okraj kolapsu.
Sopka jménem Ingriš - 11. února uběhlo od jeho narození 115 let.
- Podrobnosti
Složil 60 operet a asi 600 písní. Řídil orchestry v Evropě i v Jižní Americe. Fotografoval a točil filmy, chytal kondory, přeplul Tichý oceán na voru, byl poradcem Hemingwaye a přítelem Heyerdahla. K jeho 80. narozeninám mu blahopřál i Ronald Reagan. Nejmenoval se Jára Cimrman, ale Eduard Ingriš.
„Léta jsem si dopisoval s Eduardem Ingrišem. To jméno dneska mladým lidem už mnoho neřekne, pokud jim nepřipomenete slavnou táborovou písničku Teskně hučí Niagara. Ingriš byl nádherný člověk. Potkali jsme ho v Peru, já ho znal jako herce a dirigenta, za protektorátu se v Alhambře hrála jeho opereta Rozmarné zrcadlo. Po setkání v Peru zase zmizel za horizontem...“ Potud vzpomínka cestovatele Miroslava Zikmunda v knize Život snů a skutečností.
Marian Jurečka by pozvánku na Krajanský den českých Němců odmítl, ale uvítal by je v Praze
- Podrobnosti
Říká to v rozhovoru pro LN (22.2.2020, Jurečka: Pozvánku na sraz landsmanšaftu odmítnu). Míní, že lepším místem k setkání s odsunutými obyvateli je případně domácí půda. „Nemám problém se s nimi setkat v Praze. A vážím si toho, že se sudetští Němci před pár lety vzdali nároků na majetky své či svých předků, což v české společnosti pořád málo lidí ví.“
Jeho sekretářka mi nedávno volala, jak je to s tím majetkem. Doporučil jsem jí kontaktovat vedoucího Sudetoněmecké kanceláře v Praze Petera Bartona. Sdělil jsem jí, že vedení Landsmanschaftu rozhodlo o vzdání se nároků v rozporu se stanovami spolku, bez souhlasu většiny členstva. Ve věci byly podány dvě žaloby. Soudy probíhaly roky. Jaký byl výsledek či je současný stav, nevím. Pochopitelně, že vedení spolku, financované vládou Bavorska má především zájem na zklidnění vztahů a budování hospodářské spolupráce. Kolik Čechů by se dobrovolně zbavilo práva získat zpět ukradený majetek, nebo adekvátní náhradu a ještě podpořilo budování sousedských vztahů s potomky těch, co je připravili o majetek? To už vyžaduje velkou morální vyspělost. Je to jedno ze základních lidských práv. Jde především o princip. Jiná věc už je jeho naplnění skutky. Stále je zde dost možností jak tento zločin na vlastním obyvatelstvu zmírnit a postupně obnovovat normální sousedské vztahy.
Read more...