Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

"Civilization has never in history been made according to a cookbook, never cooked according to a list of rules. On the contrary, most participants in any culture often break the internal rules, but it's about what values and motives bring people together."

***

Every civilization in history has ceased to exist, and the events that have rocked the world in recent years suggest that contemporary global society is inevitably headed for transformation as well. In the new documentary Civilization, Egyptologist Miroslav Bárta and filmmaker Petr Horký argue this. In an interview with Aktuálně.cz, they insist that they do not want to scare anyone. Their film is subtitled Good News about the End of the World.

„Civilizace se nikdy v dějinách nedělala podle nějaké kuchařky, nikdy se nevařila podle seznamu pravidel. Naopak většina účastníků jakékoliv kultury vnitřní pravidla často porušuje, ale jde o to, jaké hodnoty a motivy lidi spojují."

***

Každá civilizace v historii zanikla a události, které v posledních letech otřásají světem, svědčí o tom, že současná globální společnost k transformaci nevyhnutelně míří také. V novém dokumentu Civilizace to tvrdí egyptolog Miroslav Bárta a režisér Petr Horký. V rozhovoru pro Aktuálně.cz ale trvají na tom, že nechtějí nikoho strašit. Jejich film má ostatně podtitul Dobrá zpráva o konci světa.

U takzvaného kolapsu nebo krize  komplexních společností je vždy důležité chápat, že když už přijdou, znamená to především náhlý propad složitosti v důsledku selhání funkčnosti elit, společenské smlouvy anebo toho, co teď zažíváme naplno, tedy zásadního zdražení zdrojů. To může trvat krátkou dobu, a všichni doufáme, že to bude i náš případ, nebo delší dobu a v takovém případě existují dva hlavní směry řešení. Buď najdeme nové technické řešení, objeví se nové technologie, které nás pozvednou na úplně novou úroveň růstu, nebo se s tím budeme prát a pokles životní úrovně bude nevyhnutelně pokračovat. To žádnému systému dlouhodobě neprospívá.

Covid i válka se ve filmu odrážejí, ale jeho podstatu nezměnili. Mohlo by nám to pomoci v tom ohledu, že je dnes už více lidí, kteří jsou o těchto tématech ochotni přemýšlet a připouštějí, že se nejedná o nějaké pobláznění kazatelů konce světa. Chápou, že rozvíjíme smysluplnou existenciální úvahu o tom, kým jsme, co žijeme a tvoříme. 

"Politika je o tom, o čem se mlčí. O čem se mluví, je propaganda k dosažení toho,

o čem se mlčí.“

K.Mrzílek

***

Jan Urban: "Neměníme se, opakujeme staré chyby. Stejně jako byla v roce 1918 společnost nehotová a elity vyměnily morálku za funkce ve státě, dělo se totéž i v roce 1989" - Miroslav Bárta: "Žijeme v generaci údržbářů. Skutečné elity se dostávají k moci, když přichází opravdová krize".

*** 

Za největší chybu prvního prezidenta považuje, že si vybral za svého nástupce Edvarda Beneše.

„Byl to výkonný a schopný úředník, který se ale nikdy neměl stát hlavou státu. Stát neuvěřitelným způsobem poničil. Byl mstivý, sebestředný a nevzdělaný v moderní mocenské politice. Beneš je jeden z mnoha mýtů české politiky a společenského vědomí. Dokud si nepřiznáme, že byl manipulátor, který nechal věznit lidi a spolupracoval se Stalinem a československými komunisty způsobem, který byl za hranou zákona, nikdy nebudeme dospělí,“ kritizuje Urban.

Celý rozhovor>

***

Pomatený Beneš chtěl válčit spolu s Hitlerem proti Habsburkům

"Politik ist das, worüber man schweigt. Worüber man redet, ist Propaganda,

um das zu erreichen,worüber man schweigt."

K.Mrzílek

***

Jan Urban: „Wir ändern uns nicht, wir wiederholen alte Fehler. So wie die Gesellschaft 1918 unvorbereitet war und die Eliten die Moral gegen Positionen im Staat eintauschten, so geschah 1989 das Gleiche“ -  Vlastimil Bárta: „Wir leben in einer Generation von Unterhaltern. Die wahren Eliten kommen an die Macht, wenn die wirkliche Krise kommt“.

Er hält es für den größten Fehler des ersten Präsidenten, Edvard Benes als seinen Nachfolger ausgewählt zu haben.

"Er war ein effizienter und fähiger Beamter, aber er hätte nie Staatsoberhaupt werden dürfen. Er hat den Staat auf unglaubliche Weise zerstört. Er war rachsüchtig, egozentrisch und ungebildet in moderner Machtpolitik. Benes ist einer der vielen Mythen der tschechischen Politik und des gesellschaftlichen Bewusstseins. Solange wir nicht zugeben, dass er ein Manipulator war, der Menschen inhaftieren ließ und mit Stalin und den tschechoslowakischen Kommunisten auf eine Art und Weise kollaborierte, die jenseits des Normalen lag, werden wir nie erwachsen werden", kritisiert Urban.

Vollständiges Interview in tschechisch>

***

Der wahnsinnige Beneš wollte mit Hitler gegen die Habsburger in den Krieg ziehen

„Jsme strašlivě neúspěšní v recyklaci, to by člověk zaplakal. V případě textilu jsme schopní zrecyklovat jen tři procenta, v případě plastu jen o málo víc.“

Přebujelou spotřebu Bárta ilustruje na letecké dopravě – kdysi byla pro velkou část lidí prakticky nedosažitelná, ale postupně zlevňovala, až se výlet do Milána na operu nebo za nákupy v New Yorku stal reálným požitkem. V konečném důsledku tedy platí, že čím víc se jakákoliv technologie rozšíří, tím více se s ní nakonec plýtvá – a tím víc zdrojů nakonec spotřebuje.

Je neobvyklé, když je historik přizván na energetickou konferenci. Můžete shrnout hlavní poselství, které chystáte ve své přednášce Člověk a energie?

Důvod je nabíledni. Dokončil jsem velkou teorii, která mluví o sedmi zákonech civilizací, které zatím existovaly. Kniha vychází teď v květnu v nakladatelství JOTA v Brně. Šestý zákon, který tam zmiňuji, je pojmenován jako Zákon energetické a technologické determinace. A říká, že vývoj každé společnosti a civilizace je determinován technologiemi a jinými zdroji energie. Bez objektivně levné energie nemůže společnost a civilizace ani růst, ani udržet svou komplexitu. Vypadá to hrozně vědecky, ale je to velmi jednoduché.

"By the application of certain principles, civilizations are first led to flourish - and then, by persisting in these principles in their later, hypertrophied form, to perish."

The so-called Heracleite's Law formulated by Miroslav Bárta

***

The personality of Bohdan Chudoba was virtually unknown in Czechoslovakia after 1990, as if not, almost nobody knew what was really going on behind the barbed wire, in the West. Of course, there were various people trying to keep the exile alive, there was the Voice of America, Free Europe, Škvorecký with his Toronto publishing house... But we had our own worries, plans, ideas. In our everyday life, however, "exile" began to be remembered, we began to see it as part of our culture. And so there were personalities who were not such household names as Ivan Medek ("Voice of America, Vienna", as many have heard it). In 2000, under the care of Milan Drápala, the publishing house Prostor published a meritorious (and voluminous) book, On the Lost Gate of the West: an anthology of Czech non-socialist journalism from 1945-1948, with an introductory essay on Bohdan Chudoba and excerpts from his work. The chapter entitled "On a Crusade through the Twentieth Century" was written by Zdeněk Beneš and Milan Drápala; the article itself suggested that in Chudoba's case it was a bit of a "hot potato"; we learned about someone who was almost unknown until then, but we learned little enough about him to understand the nature of why he "could not be swallowed."

Full Article in Czech>

Tvrdí Anna Shavit (AS)v debatě o společenských změnách v důsledku pandemie. Miroslav Bárta (MB) dodává: „Díky krizím jsme silnější.“

Nejlepší prevencí proti zhoubnému vlivu elit, které se vymknuly z kloubů, je silná a vzdělaná společnost, která má přirozenou vlastnost kritického uvažování a transparentnosti. K tomu je potřeba i nezávislá justice, jejíž šéf by ideálně neměl být ani členem vlády. Střídání elit obvykle probíhá skokově. Sokratovské tvrzení, že existence a bytí má smysl, pouze je-li naplněno poznáním a obsahem, je zcela na každém z nás.

* * *

MB: Jsme téměř jediná západní demokratická země, jež přikázala svým občanům nosit roušky za všech okolností mimo domov.

MB: Jedno vím zcela jistě: elita či lídři nepodléhají momentálním náladám ve společnosti nebo průzkumům, oni je dokážou měnit!

AS: V historii se opakovaně ukazuje, že elity nemusíme milovat, ale když jsou svrženy, společnost na to jako celek často doplatí.