Na konci války byl Špindlerův Mlýn nebezpečný. Jan Špindler, potomek slavného krkonošského rodu, tehdy jako sedmiletý málem přišel o život. S jedním mužem ze skupiny, která ho chtěla zastřelit, se po válce vídal. O poválečném krveprolití a masových hrobech mu rodina z obav o život zakázala mluvit.
Na konci války se do Špindlu stáhli ostří hoši z vnitrozemí, které lákalo bohatství. „Přišli lidé, kteří po odsunu zabírali hotely a penziony. Byl tady velký majetek. Co si nakradli, někteří, ti chytřejší, odešli, jiní zůstali,“ vypráví Jan Špindler.
Rod Špindlerů patří k původním obyvatelům východních Krkonoš. Předkové Jana Špindlera, dřevaři, přišli z Tyrol v 17. století.
„Partyzáni znásilňovali, zabíjeli. Přitom fronta se tudy nikdy nepřehnala. Jména členů partyzánské skupiny Nikolaj znám, mám jejich seznam i s adresami. Že se nacisté dopouštěli zvěrstev, není pochyb, ale to by nás ještě nemělo zbavovat odpovědnosti za zločiny spáchané na konci války,“ říká muž, který mě zavedl na Věřinu cestu. Zastřelenými byli hlavně správci špindlerovských bud a hotelů a vojáci, kteří se tu léčili.
„Přísně mi nakázala, abych se o tom nikde nebavil. I po válce to bylo nebezpečné,“ vzpomíná Špindler. Někteří z vrahů zastávali stranické funkce. „Velmi se to tajilo. Kdybych o tom někomu tehdy řekl, asi by to se mnou neskončilo dobře,“ říká Špindler, který se stal jedním z nejlepších skokanů na lyžích své generace. Od 60. let pracoval jako řidič záchranky.
Takto řádila ve Špindlerově Mlýně partyzánská skupina Nicolaj
Přesný počet obětí, které partyzánská skupina Nikolaj s místními obyvateli popravila, není známý. Dochoval se jmenný seznam 36 lidí, ale dost možná jich bylo víc.
"Jde o smíření mezi námi Čechy a Němci, kteří byli po staletí našimi spoluobčany, než přišla ona dekáda, která všechno zhatila."
P.S. V mém článku níže (5.9.2015), si můžete přečíst i informace o kterých se články výše nezmiňují např.: Projev měli zástupci pozůstalých, četlo se poselství německé vlády. Na místě byli čtyři kněží, jeden z Dráždan. Pietní akt trval 2 hodiny. Dostavilo se kolem 100 lidí. Věřina stezka se nachází u lyžařského areálu ve Sv. Petru. Náklady nesla česká strana, nabídka ze strany Německa byla odmítnuta.
Na pamětní tabuli je text pouze v češtině – i po 80ti letech ukazujeme svoji malost a neschopnost vypořádávat se plně se svoji minulostí. Proto nás neopouští a stále škodí. SRN to dokázala a dokazuje. Její presidenti i politici jezdí uctít památku obětí do Terezína, Lidic, Oradour-sur-Glane a další místa tragédií. Na Švédské šance u Přerova žádné české politiky a vysoké představitele země neuvidíte. Zato tam každoročně můžete potkat velvyslance SRN, či jeho zástupce... JŠ
***
V Špindlerově Mlýně odhalili pomník popraveným sudetským Němcům
Read more...