Jan Šinágl angažovaný občan, nezávislý publicista

Co český šlechtic zažil v Praze

Je jich stále méně: současní svědci v České republice, kteří mohou ze své vlastní zkušenosti vyprávět o krutostech proti Němcům. Hrabě Zdeněk Filip Maria Emanuel Jiří Ignatius Sternberg z jedné z nejstarších českých aristokratických rodin zemřel 19. ledna ve věku 97 let. Konec války zažil Sternberg v Praze. Vzpomněl si nejen na sovětské tanky na Malé Straně a na barikády poblíž Národního divadla, ale také na zločiny spáchané Čechy. „Byl to příšerný pohled,“ hlásil před lety ve vysílání Československého rozhlasu.

"Ve Vltavě plavaly mrtvoly. Byly to mrtvoly starých žen nebo dětí, protože němečtí muži byli stále na frontě. Členové „revolučních gard“ odvlekli Němce z jejich domovů a hodili je do řeky. V Tyršově domě byla zřízena německá polní nemocnice. Zranění museli jít ven a byli zastřeleni. Mrtví tam leželi, lidé kolem nich procházeli. To je mé poslední vyjádření, už o tom nechci mluvit. Byl to pro mě psychický stres, že lidé jsou schopni něco takového udělat. "

Recenze | Od konce roku 2020 nabízí muzeum v Mnichově cestu časem skrze historii německy mluvící etnické skupiny v Čechách a na Moravě až po vyhoštění a nový začátek v Německu

Březen/Duben 2021 – Kulturní korespondence východní Evropy № 1422

Susanne Habel

Pět pater, 1200 metrů čtverečních a 900 exponátů: Sudetendeutsche Museum v Mnichově ukazuje od konce roku 2020 historii stejnojmenné národnostní skupiny. Budova vedle Sudetoněmeckého domu, mohutná a s kamenným obkladem, nabízí cestu časem. Prohlídka stálé expozice začíná v horní části pěti podlaží a odtud vede cesta dolů tisíciletím.

Aktualizováno 16.3.2023: A pak chtějte, aby Češi bojovali: Průzkum, který agentury nechtěly: Polovina Čechů se bojí vyjádřit názor, vrací se cenzura - Dřívější pokusy o zpracování průzkumu na téma svobody slova u jiných renomovaných agentur byly odmítnuty. Prestižní agentury se zalekly. Buďto nechtěly spolupracovat se SOSP, anebo pro ně bylo problematické samotné zadání.

***

Byla dokončena německá okupace území Čech, Moravy a Slezska – bez odporu, s čestnou výjimkou vojenské posádky v Czajánkových kasárnách ve Frýdku Místku. Jejich odpor ocenili vojáci Wehrmachtui po válce Edvard Beneš. Zatímco vojáci bojovali, jejich vrchní velitel včas, zbaběle „uletěl“ do Anglie… „Mám plán, aeroplán“ kolovalo tehdy mezi lidem. V Le Figaro byla kdysi otištěna karikatura Beneše jako „Král kasina“, kdy v Monte Carlu prohrál miliony dolarůod Čechoslováků,  jako dar ke vzniku ČSR. Měl se o tom dozvědět gen.  M.R.Štefánik, požadoval vysvětlení, následně zahynul při leteckém neštěstí. Jeho letadlo bylo „omylem“ sestřeleno na letišti Bratislava-Vajnory…  

Přečtěte si kapitolu Lišák, který přelstil sám sebe z knihy „Josef Mašín – cesta, která nikdy neskončila“. Tehdejší politici se ve svých zločinných praktikách v ničem nelišili od těch dnešních, při vší úctě k čestným výjimkám. Nedivme se, že máme armádu, která nikdy za 100 let své území nebránila. I proto máme zlomenou a zničenou mravní páteř. Díky tomu se tak rozmohla sebezničující korupce na všech stupních řízení země. Dokud budeme myslet každý, sebestředně jen na sebe, dočkáme se zaslouženého. Ukrajinci nám dennodenně ukazují, jak se má bránit vlast. Dobře vědí, že život bez svobody není žádným životem. Kdy přestaneme upřednostňovat „bůček před svobodou“, jak píše Josef Mašín? Žádné otroctví a totalita trvale neprosperuje, vždy končí krachem a bídou. To jsme takoví sobci, neschopni oběti pro „lepší naše příští a našich dětí“, jak řekl Jan A. Baťa.  

Aktualizováno 18:50 hod.: Ve SRN byla dnes odhalena laboratoř, která omylem z 60 testů na Covid-19 vyhodnotila 58 jako pozitivních z důvodů přetíženosti personálu. Veřejnosti se obratem omluvila. Kolik chybných pozitivních testů máme v ČR? Jak fungují jejich kontroly? Je vůbec čas je provádět a odvaha omluvit se případně veřejnosti? Německou důkladnost a solidnost s českou lze jen těžko srovnávat J.Š.

* * *

TGM : „Rád bych formuloval rakouský problém pro Rakousko a nás Čechy takto: „Jestliže Němec může být Rakušan, proč nemůže být Slovan, řekněme Srb, Rakušan? Všichni chceme rovnost a rovná práva, všichni chceme svobodu v Rakousku, a tudíž nemáme důvod v dohledné době Rakousko opustit.“

* * *

Vznik Československé republiky byl velmocenským omylem. Ze lží se stala legenda

Nádherný „obrozenecký“ sen, samostatná republika, neměl v době rozvrácených národnostních vztahů ve střední Evropě šanci. Ve chvíli zhroucení rakousko-uherského soustátí se hnací silou stala nezodpovědná touha části české elity domoci se pod jakýmkoliv jménem statutu vládnoucího „národa“ nad co největším územím. Více než poloviny jinojazyčného obyvatelstva nového státu se tato česká elita na nic neptala.

U vědomí svého „civilizačního“ náskoku byla elita rozhodnuta přinášet pokrok Slovensku, Slezsku a Podkarpatské Rusi doslova za každou cenu – a k tomu si podrobit i nesouhlasící české Němce a slovenské Maďary – i za cenu násilí.

Jenomže potlačení zájmů více než poloviny obyvatelstva nečeského jazyka vnímala velká část československých Němců, Slováků, Maďarů, Poláků a Rusínů od počátku jako nerovnoprávnost. S výjimkou zaostalého Rumunska, daleko na nejvýchodnější hranici státu, nebyl Československu nakloněn ani jeden z jeho sousedů. Nové hranice s Polskem a Maďarskem se dokonce definovaly až vojenským konfliktem a s pomocí násilí byl pacifikován i odpor německého obyvatelstva v některých městech Sudet.

Foto: Muzeum bezpráví povýšeného na zákon v Ivančicích

Lidé plakali radostí, že už je nikdo nebude bít. Vzpomínky Emila Pupika vyhnaného z Brna

Pro německé starce, ženy a děti se nepočítalo s vodou, s odpovídajícím přístřeším pro odpočinek, lékařským dozorem, natož s jídlem. Třetího června pak táboroví dozorci poslali další dva a půl tisíce lidí a patnáctého června další dva tisíce. Pamětníci udávají, že docházelo k úmrtím z důvodu "vyčerpání, kvůli šířícím se nemocem a krutému zacházení ze strany dozorců".

* * *

Připomeňme, že pochod inicioval Dr. Edvard Beneš svým projevem v Brně po osvobození města, existuje archivní záznam v rozhlasu. Tam řekl větu: „Německý národ nemá právo na existenci!“ Vyhecováním násilného odsunu a bezpráví  si cíleně zajišťoval podporu a potvrzení poválečného vysídlení Němců a Maďarů v Postupimi. Beneš byl národní socialista. Hitler byl také národní socialista. „Potřebujeme válku a já udělal všechno pro to, aby k ní došlo.“ Edvard Beneš ke svému sekretáři Jaromíru Smutnému.

Brněnský Pochod smrti je vžité označení nejen pro vysídlení německého obyvatelstva z Brna ve dnech 30.–31. května 1945, ale i pro jejich následné osudy. V české společnosti přetrvávají názory, že pochod v podstatě až na vypuklou epidemii v pohořelickém táboře neznamenal pro německé seniory a matky s dětmi žádné nebezpečí. K vysídlení brněnských žen, dětí a starých osob došlo na základě usnesení Zemského národního výboru z 29. května 1945.

Ztrátou Podkarpatské Rusi se stal z Československa jediný spojenecký stát, který byl územně ochuzen ve prospěch jiného velkého spojence.

* * *

Před 75 lety, 29. června 1945 byla Podkarpatská Rus odstoupena Sovětskému svazu. V květnu 1945 byly obnoveny hranice Československa ve stavu před mnichovskou konferencí. Už o pár dní později byla Podkarpatská Rus připojena k Sovětskému svazu.

V roce 1934 při své návštěvě Podkarpatské Rusi tehdejší ministr zahraničí Edvard Beneš, budoucí prezident, říkal, že o osudech tohoto území je rozhodnuto na tisíc let dopředu, a že v případě potřeby ho budou Češi bránit třeba krví a železem. To řekl doslova.

"On tedy říkal, my to bereme na vědomí, ale pojďme to sjednat až po válce, a takovým způsobem, aby bylo vidět, že se toho zříkáme tak nějak dobrovolně, že jsme ochotni na těch předmnichovských hranicích netrvat, ale není možné, aby to před světem působilo tak, že jsme si to území nechali uzmout jenom na základě toho, že jste ho obsadili. Beneš najednou trnul, protože viděl, že tohle se velmi neelegantně kříží s tím jeho programem obnovit předmnichovské Československo. Stalin tehdy v lednu 1945 vyslovoval jakýsi podiv a připomínal Benešovi, že to území sám iniciativně nabízel. Připomněl mu to, co Beneš možná vyslovil v jakého neopatrné euforii. Beneš podcenil paměť sovětských diplomatů."

Tomáš Baťa: „Když jsem měl 20 let, myslel jsem si, že můj otec je idiot. Když jsem měl 30 let, občas jsem si myslel, že má docela pravdu. Když mi bylo 40 let, tak jsem si myslel, že to byl celkem moudrý chlap. A když jsem měl 50 let, řekl jsem si: kdyby tu tak byl a poradil mi!“

Jan Antonín Baťa (z projevu 5.8.1938, video níže): „Cesta našeho národa k lepšímu příští musí být zahájena školou. Pozvedneme se, až když vychováme generaci občanů schopných a ochotných sloužit životu svému, své rodiny a ostatních a to celou silou své osobnosti. Naučit míře studu v braní a rozkoši v dávání. Našim lidem nevadilo, když byli a jsou předmětem veřejného soucitu. Tu převýchovu našeho lidu a lepší výchovu mladých nepotřebuje vážení Baťa ani Zlín. Vy ji potřebujete, vy sami, pro lepší vaše příští a pro lepší budoucnost vašich dětí.“

 ***

Národní soud versus Jan Antonín Baťa – osud velkého čs. podnikatele a vlastence

***

1918: Osmihodinová pracovní doba, Neomezené mzdy,  Rovnost žen a mužů / 1924: Letecká reklama / 1925: Starobní důchody cizím ševcům / 1926: Zaměstnávání nevidomých a handicapovaných / 1927: První pásová výroba v ČSR, Nejmodernější nemocnice v Evropě / 1929: Papírové krabice na mléko, První autoškola v ČSR, První dětské školní autobusy / 1929-1939: Dálnice, 1930: Pětidenní pracovní týden, První značení slepičích vajíček, Nemocenská v plné výši, Povinnost platit si dvojité sociální, zdravotní a důchodové pojištění 1930-1943: Výstavba vlastních měst a obytných čtvrtí / 1931: Spolupodílení se na ceně vzdělávání -– Rovný přístup ke vudělávání dívek a chlapců 1932:První vlastní obchodní námořní přeprava v ČSR / 1933: Experimentální pěstování kaučuku /1934: První eskalátor a samoobsluha v ČSR, Nejvyšší počet studujících cizinců v ČSR /  1935: Letecký taxík / 1940: Dvouhodinová obědová přestávka, První v Evropě a druzí na světě ve výrobě umělého vlákna,  Firemní sítotisk.  

Pohřbu se zúčastnilo neuvěřitelných 150.000 lidí! Místo pohřební hudby zněly sirény a zvony. Nejsilnější dojem v účastnících zanechalo, když rakev s ostatky Tomáše Bati opouštěla areál továrny za zvuku sirén… Vše bylo zorganizováno za dva dny – baťovsky…

Géza Dunajszky The ploughed mass graves: 'Home defence and the destruction of the Carpathian Germans'- once again a terrifying read about us and our still silenced past...

***

I would like to remind you that the father of former First Lady Livia Klaus, Štefan Miština, was a member of the secret police of the Slovak state, i.e. the father-in-law of President Václav Klaus. He was personally involved in the confiscation of the property of Slovak Jews who subsequently ended up in Auschwitz. Livia Klaus never answered my questions - not even as the Czech ambassador to Slovakia.

-At the time of the 1930 census, there were 691 923 Hungarians and 3 123 568 Germans living in Czechoslovakia, of whom 155 000 were resident in Slovakia.

-It does not take much mathematical talent to work out why by 1950 only 6,259 of the 155,000 Carpathian Germans remained selected Slovak (Saxon) Germans. If we accept that "only" 32,450 people were displaced to present-day Germany, the number of people executed and killed in the fighting at that time is 116,291!

-If we also know that on 20 February 1946 there were still 62,643 people claiming German nationality in the concentration camps in Slovakia, and in 1950 there were only 6,259, then of the above number of persons (116,291) the number of persons later disappeared is close to 24,000 (23,934). This means that these people did not lose their lives in the fighting, but after the war. It was only in peacetime that they fell victim to the Czech nationalist attitude of President Beneš's government. These Carpathian Germans disappeared between 3 April 1945 and 31 October 1947 in 107 concentration camps in Slovakia!

Zrádce vlasti a válečného zločince Edvarda Beneše nemusím připomínat. Připomeňme si dalšího zločince a hrobaře naší demokracie Václava Klause, ukázkou z knihy Lídy Rakušanové Svobodná v Evropě. 

Klaus nazval Havla extrémním levičákem. Zatímco Havel seděl v komunistickém vězení, Klaus si užíval výhod Prognostického ústavu, včetně cest na Západ a studia v zahraničí. Jeho otec byl účetní, matka pokladní. Otec jeho manželky Lívie Klausové Štefan Miština byl příslušníkem fašistické tajné policie, válečným zločincem, který za Slovenského štátu pomáhal zabavovat majetek slovenských Židů a kteří končili v nacistických koncentračních táborech. Dne 28.února 1948 se stal členem KSČ. Na mé dopisy jako první dámě a později velvyslankyni ČR na Slovensku, nebylo nikdy reagováno. Skvěly, rodinný, „kádrový profil“.  Svazek StB Václava Klause „REK“, byl dne 9.12.1989 skartován?!

Na osm tisíc „vyhaslých“ právních norem, zákonů, předpisů a vyhlášek, které za posledních sto let zaplevelily sbírku zákonů, z ní hodlají zákonodárci v roce 2022 odstranit. Na ministerstvu vnitra už mají jejich soupis. Poválečné dekrety prezidenta Edvarda Beneše, jimiž byli zdejší sudetští Němci zbaveni občanských práv i majetku a odsunuti do Německa, v něm ale nejsou.

A to s odůvodněním, že ač tyto dekrety vykazují charakteristické znaky dávno vyhaslých právních předpisů, mají prý ještě pořád „významné politické či mezinárodní dopady“. Dodejme, že obavy z těch „mezinárodních“, jsou naprosto bezpředmětné: Dekrety by samozřejmě byly odstraněny ze sbírky zákonů k aktuálnímu současnému datu a nikoli zpětně, takže by jakékoli restituční nároky sudetských Němců neměly apriori šanci.

V Německu je na to ostatně precedens. Obdobně jako je u nás zákonem ze začátku 90. let stanovena hranice pro vracení zkonfiskovaného majetku na únor 1948, byl i ve východním Německu přijat zákon, že se vrací pouze majetek zkonfiskovaný až po založení NDR v roce 1949.

Naše domácí strašidlo

Něco zcela jiného jsou ale „dopady politické“. S čestnou výjimkou lidovců zneužívají mnozí zdejší politici už přes třicet let poválečné dekrety k bezostyšné manipulaci s voliči.

… Nakonec se Edvard Beneš dostal do situace, kdy zkoušel zachránit trosky svého díla, ale hlavně sebe a svou pověst. V den, kdy se 15. září 1938 britský ministerský předseda Neville Chamberlain schází s Adolfem Hitlerem, pověřuje Beneš ministra Nečase tajným úkolem. Posílá po něm francouzskému ministerskému předsedovi tajný plán, v němž navrhuje odstoupení sudetoněmeckých oblastí v rozsahu 4000 až 6000 km² a přesídlení 1,5 až 2 milionů Němců z vnitrozemí, a v příloze Nečasovi zdůrazňuje: „Nikdy nepřipustit, aby se mohlo říci, že plán pochází z Čech! Neříci, že to pochází ode mne! Neříci to ani Osuskému! Žádám, aby s ním o tom nebylo mluveno. Tyto papíry zničit!“ Ano, hlavně, aby se národ nic nedozvěděl! Když s tajným návrhem neuspěje, hraje vabank a vyhlašuje mobilizaci. Směrem ven se tak Beneš pokouší vyhrožovat i vydírat, směrem domů vzbuzovat plané naděje.

Aktualizováno 7.8.2022: Setkání v Brně: 17. vzpomínka na brněnský Pochod smrti -Laureáti Nobelovy ceny narozených na území Čech, Moravy a Slezska… - Věda nese mnoho sudetoněmeckých názvů - Rozpad Československa, konec jedné lži

***

„Jsme nejprve lidmi, a pak teprve Čechy. Máme závazek vůči lidské důstojnosti. Jsme povinni vidět v otázce naší viny jasně a vyvodit z toho závěry…“ 

***

O Pouti smířeníinformovala ČTK. Více jak 5 000 „Pochod smrti“ z 30 000 obyvatel města Brna nepřežilo, mezi nimi ženy děti a starci. Program, další podrobnosti afotografie z letošní Pouti smíření.Úvodní píseň a skvělé projevyv češtině a němčině před začátkem Pouti smíření.

Přijelo hodně lidí z Německa. Počasí bylo výborné, podpora Policie ČR po celé trase, pozorní organizátoři a dobrovolníci, přátelská nálada všech, takový byl letošní ročník. Obrácení směru pochodu je symbolickým návratem k pravdě. Téma bylo i Ukrajina. Neočekávalo se, že se dějiny v Evropě budou opakovat. Na jedné moravské farnosti ubytovali 15 žen z Ukrajiny s dětmi. Dne 27.5.2022 se před dveřmi fary narodila holčička (nestihl se převoz do porodnice). Dostala symbolické jméno Viktoria. Kázání Papeže Františka k zabrání Krymu v roce 2014 je stále aktuální (od 23:10 min.). Navazuje na ni modlitba z března letošního roku, kterou sepsal neapolský arcibiskup Domenico Battaglia (od 32:00 min.) Dějinami nehýbají davy, ale jednotlivci, kteří nemusí být vždy vidět. Naše německé krajany „vyháníme“ už 77 let! Své vlastní zločiny proti lidskosti „zaháníme“ také 77 let?! Kdy mravně dospějeme? Je nejvyšší čas, abychom si dějiny nezopakovali.

Považuji se také za Bohemiana (i mé příjmení se vyskytuje ve starobavorském slovníku). TGM chtěl původně založit stát podle švýcarského vzoru, který tvoří vzájemně nezávislá etnika, hrdá na svoji kulturu a původ, ale v zahraničí vystupující jednotně jako hrdí Švýcaři. Poté co si TGM uvědomil, že by neměl potřebný rozsah moci, změnil názor. Založení Československabylo neštěstím, jak prozíravě řekl dr. Emil Hácha. S následky se potýkáme dodnes.

Aktualiziert 7.8.2022:Nobelpreisträger - Die Wissenschaft trägt viele sudetendeutsche Namen

Aktualiziert 4.8.2022: Meeting Brno: 17. Gedenken an Brünner Todesmarsch

Aktualiziert 1.8.2022: Der Zusammenbruch der Tschechoslowakei, das Ende einer Lüge

***

"Wir sind zuerst Menschen und dann Tschechen. Wir sind der Menschenwürde verpflichtet. Wir sind verpflichtet, die Frage unserer Schuld klar zu sehen und daraus Konsequenzen zu ziehen..."

***

CTK berichtete über die Pilgerreise der Versöhnung. Mehr als 5.000 der 30.000 Einwohner von Brünn überlebten den "Todesmarsch" nicht, darunter Frauen, Kinder und alte Menschen. Programm, weitere Details undFotos  von der diesjährigen Versöhnungswallfahrt. Eröffnungsliedund Redenauf Tschechisch und Deutsch vor dem Start der Versöhnungswallfahrt.

Viele Menschen kamen aus Deutschland. Das Wetter war hervorragend, die Unterstützung der tschechischen Polizei entlang der gesamten Strecke, die aufmerksamen Organisatoren und Freiwilligen, die freundliche Stimmung aller, das war die diesjährige Veranstaltung. Die Umkehrung der Marschrichtung ist eine symbolische Rückkehr zur Wahrheit. Das Thema war auch die Ukraine. Es war nicht zu erwarten, dass sich die Geschichte in Europa wiederholen würde. Eine mährische Gemeinde hat 15 Frauen aus der Ukraine mit ihren Kindern aufgenommen. Am 27. Mai 2022 wurde ein kleines Mädchen vor der Tür des Pfarrhauses geboren (sie schaffte es nicht in die Entbindungsklinik). Sie erhielt den symbolischen Namen Viktoria. Die Predigt von Papst Franziskus zur Beschlagnahmung der Krim im Jahr 2014 ist immer noch aktuell (ab 23:10 Min.). Es folgt ein Gebet vom März dieses Jahres, geschrieben vom Erzbischof von Neapel, Domenico Battaglia (ab 32:00 Min.).

Die Geschichte wird nicht von der Masse bewegt, sondern von Einzelnen, die nicht immer sichtbar sind. Seit 77 Jahren "vertreiben" wir unsere deutschen Landsleute! Wir haben auch unsere eigenen Verbrechen gegen die Menschheit seit 77 Jahren "vertrieben"? Wann werden wir moralisch erwachsen? Es ist höchste Zeit etwas zu tun, damit sich die Geschichte nicht wiederholen können.

Ich betrachte mich auch als Böhme (mein Nachname steht auch im Altbayerischen Wörterbuch). Ursprünglich wollte TGM einen Staat nach Schweizer Vorbild gründen, der sich aus voneinander unabhängigen Volksgruppen zusammensetzt, die stolz auf ihre Kultur und Herkunft sind, aber im Ausland als stolze Schweizer auftreten. Nachdem er erkannt hatte, dass er nicht über den erforderlichen Machtbereich verfügen würde, änderte der TGM seine Meinung. Die Gründung der Tschechoslowakei war ein Unglück, wie dr. Emil Hácha in weiser Voraussicht sagte. Mit den Folgen haben wir heute noch zu kämpfen.

Dokavad se nezačneme zajímat o duchovní hodnoty a materiální nám budou přednější, do té doby budeme podřizující se společností, zrazující sama sebe.

Hlavním ublížením českému národu Eduardem Benešem vidím v tom, že odmítl bojovat i když Češi v té době si to přáli, měli chuť a tradice legionářů ještě žila.

Následek pokoření před Velkoněmeckou říší s našimi zbrojovkami, ochranou hranic a hlavně s nadšením a odvahou národa "jít do toho", ublížilo psychice společnosti tak, že po válce jsme museli být osvobozeni. Řeči, o tom, že bychom trpěli, měli rozbitá města, jsou nejen výmluvou před ostatními národy Ruska, Polska, Beneluxu Francie a tak dále, jsou ubohé proto, že po válce jsme se chovali jako "vítězové" na úrovni skutečných vítězů, hrdinů, kteří za naši svobodu i životy bojovali a umírali Rusové, Poláci, Anglosasové. My jsme měli nepoškozená Hradčana, zato psychika národa byla v mínusu. Kdybychom bojovali, měli hrdiny jako jiní, nikdy bychom nepřipustili komunisty k moci.

Hrdost a statečnost a vědomí sounáležitosti by nám to nedovolily. Nežli nás komunisté zadrátovali, mnoho statečných a uvědomělých Čechů odešlo, protože věděli, že sovětská pomoc bude dalším útlakem národa. Dodnes po 75 letech, naše nesourodost, rozpolcenost, ukazuje kam vede dobrovolné ponížení a strach.

„Odkud se v nás to zlo bere?“ I 80 let poté je v Česku problém přiznat vraždění Němců

 ***

Před odchodem byla připomenuta podstata postoloprtského případu s tím, že jde o místo s největším počtem poválečných civilních obětí, tedy v době míru, že strůjcem byla československá armáda pod patronací sovětské tajné služby a navíc „hecována“ proklamacemi předních československých politiků. Šli jsme přibližně po trase, kterou byli „žatečtí“ v červnu 1945 do Postoloprt vedeni, nejprve muži a pak i ženy. Cestou jsme míjeli pomník vděku Edvardu Benešovi a pomník volyňským samopalníkům. Ó, jak jsou paradoxní československé dějiny!

Na závěr byly připomenuty ještě tři skutečnosti:

1)podobnost postoloprtského případu se současnými událostmi, zejména na Ukrajině,

2)oficiální smíření německého a francouzského prezidenta ve vyvražděné vesnici Oradoure sur Glane (10. 6. 1944) za účasti starce, který vyvražďování přežil s tím, že „my“ jsme se nikdy k takovému smíření např. v Lidicích neodhodlali,

3)připomenuto „krnovské smíření“ na půdě židovské synagogy a kostela Sv. Martina, do něhož daroval přeživší německý chlapec (1945) sochu Panny Marie z Dachau jako jiskru smíření.

Naším specificky českým problémem je, že se dezinformace a falešné mýty, bohužel už v 19. století, staly základním stavebním materiálem a obsahem českého společenského sebevnímání. Až nebudeme potřebovat obraz nepřítele, výmluvy a falešné modly, přestaneme být konečně otrokem lží o minulosti a začneme mluvit o budoucnosti. Zatím nám stále ještě stačí zábava a předstírání, že se nic neděje.

Nejnenáviděnější politik přelomu 19. a 20. století Tomáš G. Masaryk se obratem ruky změnil v nekritizovatelného „tatíčka“ a „prezidenta osvoboditele“. Edvard Beneš za války neváhal udávat stovky svých politických odpůrců britským úřadům, jako podezřelé ze styků s nacisty. Ti pak byli preventivně na dlouhé měsíce zavíráni do zajateckých táborů. Nestačilo mu to. Po návratu do Prahy v roce 1945 nechal zavírat jako rukojmí dokonce rodiny těch nejaktivnějších. Dnes má ale sochu před ministerstvem zahraničních věcí a stovky měst a obcí po něm pojmenovaly ulice či náměstí.

…  „Proč ne civilizovaně“ – jinak řečeno proč, když už v souladu s rozhodnutím vítězných velmocí mělo dojít k odsunu německých menšin ze Střední Evropy, nemohl být prováděn spořádaně, bez státem organizovaného masového násilí – a s vyloučením německých antifašistů a Židů, tedy těch, kdo byli mezi největšími oběťmi nacistického útlaku.

Ve volbách roku 1935 získala německá sociální demokracie na tři sta tisíc hlasů. Ozbrojené oddíly Republikanische Wehr bojovaly v září 1938 po boku jednotek československé armády s nacistickými ordnery. Po Mnichovu se tisíce z nich spolu se sudetskými německými Židy pokoušely utéci před Hitlerem do československého vnitrozemí. Československé úřady je nepustily přes nové hranice, a ty, kterým se podařilo projít, zatkly a proti jejich vůli předaly zpět nacistům.

Nikdo Beneše nenutil uzavřít protiústavní spojenectví se Sovětským svazem z roku 1943, či okamžitě po osvobození zakázat Agrární stranu a vše mimo Národní frontu, zavést tuhou cenzuru, komunisty řízené Závodní milice (předchůdkyně Lidových milicí), národní výbory či otevřeně protidemokratický Košický vládní program.

Edvard Beneš byl prezidentem až do 5. října, o celé situaci byl podrobně informován, a nese tedy za tento zločin plnou politickou i morální zodpovědnost. Stejně se choval už v březnu 1938 i vůči stovkám Židů, kteří se snažili utéci do Československa v noci po nacistickém anšlusu Rakouska. Během několika dní po záboru Sudet skončilo v nacistických vězeních na deset tisíc sudetoněmeckých antifašistů. Do konce roku jich bylo více než dvacet tisíc.

Teprve šedesát let po válce se česká vláda Jiřího Paroubka dokázala sudetoněmeckým odpůrcům nacismu oficiálně omluvit. Poněkud směšně nicméně zapůsobilo její rozhodnutí vyčlenit trapných třicet milionů korun na zjišťování osobních vzpomínek a dokumentů těchto obětí nacistické i československé nespravedlnosti.

Stonásobně trapnější ovšem bylo vyjádření tehdejšího českého prezidenta Václava Klause, který vládní deklaraci označil za „koncepčně chybné, zbytečné a prázdné gesto“. (Otec Livie Klausové Štefan Miština jako příslušník fašistické tajné policie slovenského státu zabavoval majetek slovenských Židů, kteří následně skončili v Osvětimi. V září 1940 byl Miština navržen na odměnu za „zvláštní svědomitost a výkonnost“. Září 1940 představuje určitý přelom v perzekuci slovenských Židů, která vyvrcholila v roce 1942 deportací dvou třetin židovské populace do nacistických vyhlazovacích táborů. V září 1940 vznikl Ústřední hospodářský úřad, jehož cílem bylo rychle se zmocnit židovského majetku… J.Š.)

Aktualizováno 16.9.2022: Otevřený dopis gen. Blaška Okamurovi

***

„Lidé raději poslouchají nové lži, než staré pravdy.“ A. P. Čechov

„Demokracie je diskuse – ne pavlačové výkřiky a laciná slova.“ TGM

***

Jen špička ledovce: Zpráva amerických zpravodajských služeb: Rusko si za miliony kupuje politický vliv po celém světě - Praha VN 11.9.2022: PRAGUE MAIDAN

***

Poslechněte siprojevposlankyně SPD Karly Maříkové. Oroduje za svoji stranu a jejího „fírera“, pomalu jako Goebbels za Hitlera. Není divu, že europoslanec za SPD gen. Hynek Blaško z SPD vystoupil.

Zklamal i gen. Petr Pavel, kandidát na prezidenta, který prohlásil, že by Tomia Okamuru jmenoval premiérem, protože respektuje vůli lidu?! Mašíny by nevyznamenal, protože zabili nevinné lidi?! Byli to členové KSČ - svoji přísahu „na život a na smrt“ sloužit straně splnili.

Podivný voják, který by chtěl vyhrát válku bez nevinných obětí. Kdysi jsem se s ním bavil v Lošanech při pietním aktu před rodinným statkem Mašínů. Přeletěla letka Gripenů, byla vypálena čestná salva. Tehdy činnost odbojových skupin Tří Králů a bratří Mašínů uznával a vážil si jí. Zřejmě by dnes odmítl vyznamenat i členy skupiny Tří Králů, protože zabili nevinného člověka, možná i člena SS či NSDAP? Ti jen poslušně ve většině také jen sloužili těm, kteří masově zabíjeli a vraždili nevinné, jako komunisté. Členem KSČ byl i gen. Petr Pavel, krycí jméno „PÁVEK“. Začíná se chovat jako zrádce národa Edvard Beneš, pokud se nejedná o fejky? V boji o moc se využívá vše. JŠ 

Lošany 26.8.2022: Otevření "Památníku Tří Odbojů" - střet s "inteligentním" plebejstvím moderátora ČT...

V knize „Třetí odboj na Klatovsku a Domažlicku“ (Město Klatovy 2014) píše politický vězeň František  Wiendl, že v květnu STBještě nic o jejich skupině nevěděla, protože nikdo nic neprozradil. Přitom jako jediný vyjmenoval všechny zúčastněné komplice hned při prvním výslechu. Sebrali je 19.listopadu 1949 a 22.listopadu už StB vše věděla. STBáci píší, že polehčující okolnost byla, že mluvil. Jak může být u ing. Mileny Blatné František Wiendl čestným předsedou KPV? Podotýkám, že jsem si pana Wiendla dříve vážil. Názor jsem změnil, mé zásady jsou neměnné – i z úcty k hrdinům odboje za vlády nacistů a komunistů, ke skutečným hrdinům, kteří nikdy morálně neselhali. Bylo mi ctí smět považovat za své přátele Františka Zahrádku, plk. Luboše Hrušku, plk. Františka Hejtmánka, či politické vězně žijící v exilu ve Švýcarsku, za které zástupně jmenuji JUDr. Jaroslava Anděla(předseda Světového svazu politických vězňů v exilu), sokola Rudlu Němečka,či skauta Karla Kukala.

Níže si můžete přečíst výpovědi na StB a dodatky od listopadu 1949 do června 1950 Františka Wiendla, Jana Prantla a MUDr. Jiřího Krbce. Pan Wiendl mně prý „nemůže přijít na jméno“ – po přečtení jeho výslechu na StB a porovnání s tím co píše v knize „Třetí odboj na Klatovsku a Domažlicku“, se mu nedivím. Stačí porovnat datumy výpovědí s tím, co píše ve sborníku. Pravda je jen jedna, byť na zemi nutně relativní – záleží na úhlu pohledu. Absolutní pravda je nad námi. Podle ní budeme také souzeni a hodnoceni.

Mnohé události z naší nedávné minulosti by se měly dočkat oprávněné revize.

… Máme z té doby stále ještě hodně dluhů a netýkají se pouze Emericha Ratha. Například divizního generála Maurice Pellé, jakkoli nemá s tímto mužem pranic společného.

Při jednání s vládou Francie bylo Československu nabídnuto, aby náčelníkem generální štábu nově budované československé armády se stal divizní generál Maurice Pellé (1863-1924). On byl do této funkce 17. února 1919 skutečně jmenován. V červnu téhož roku byl jmenován vrchním velitelem československé armády, která získávala první bojové ostruhy v boji s maďarskými vojsky na východní hranici nově vznikajícího československého státu. Generál Pellé vtiskl vznikající československé armádě moderní systém, vybudoval struktury řízení armády a do konce roku 1920 řídil její generální štáb. Tomuto muži jsme také mnoho dlužni.